Ocenění

Anatomie české fantastiky (recenze)

Autor | Aktuality | Středa 12 Říjen 2016 9.25

Ne každý scifista je sociolog a ne každý sociolog je zapálený fan. Anatomie pocitu úžasu opatřená podtitulem Česká populární fantastika 1990–2012 v kulturním, sociálním a literárním kontextu je zajímavou syntézou obojího. Počáteční rok 1990 byl zvolen pro příchod „nové doby“. V roce 2012 pak Parcon oslavil třicetileté výročí. Jde tedy o pro fandom symbolické období. Publikace je rozšířenou disertační prací, která zůstala tím, čím byla – chladnou vědeckou studií. Snad přehlednou a pečlivě připravenou „anatomií“ žánru z různých pohledů, ale autorův „pocit úžasu“ se ke mně skrze odbornost nedostal. A to i přes to, že průzkum prováděl přímo jako člen subkultury a tedy mělo jít o autentický pohled zevnitř…

Monografie je rozdělena do tří částí. První kapitola Fantastika a populární kultura shrnuje dosavadní stav masové produkce popkultury v cizině i v Čechách, fantastiku z pohledu nejrůznějších přístupů (marxismus, strukturalismus, genderová otázka, postmoderna, náboženství), ideologické přístupy v české fantastice a její nový vývoj po převratu. Druhá kapitola, Antropologie fandomu, začíná obecným přehledem vývoje subkultur a pokračuje českou scénou. Autor fandom nazývá „subkulturou textu“, protože právě od toho se primárně odvíjí, a na závěr zmiňuje zajímavou analogii fandomu po roce 1989 s českým národním obrozením. Třetí část knihy tvoří případová studie o českém sdružení tolkienistů, v níž autor popisuje jejich setkávání a aktivity. Materiál čerpal opět zevnitř společenství a zřetelně dokresluje informace popsané v předchozích kapitolách. Velmi dobře je zpracován poznámkový aparát s odkazy na inspirativní literaturu, která má na konci knihy svou obsáhlou bibliografii.

Pokud od této publikace čekáte, že se z ní dozvíte něco nového, budete zklamáni. Primárně jde o socio-kulturní sondu do jedné z mnoha českých subkultur. Na druhou stranu je tu všechno pěkně chronologicky seřazené, dokonce i odborná žánrová literatura před rokem 1989 i po roce 1989 včetně slovníků a bibliografií. Snad jako první se Kudláč snaží rozškatulkovat žijící české autory do pěti škol podle toho, kdy vstoupili do žánru, podle data narození nebo podle jejich tematického zaměření. V další kapitole nabízí opět spíše sociologický, ale hlavně historický přehled českého fandomu i s jeho strukturou a vlastní terminologií. Shrnuje také vývoj hlavních českých ocenění Mlok a Ludvík, historický soupis fanzinů, a to i elektronických, vypráví o důležitosti psaní fan fiction pro rozvoj fantastiky a o pořádání conů nejen kvůli sociálnímu stmelování.

Knize by neškodila esejistická, čtivější forma. Některé výrazně sociologické pasáže a rozbory odborných témat se spoustou vzdáleně známých jmen jsou zdlouhavé. Přesto může být Kudláčova monografie přínosem nejen pro kulturology. Pro fany-literární vědce obsahuje celou škálu odborné žánrové literatury, neofanové ocení kapitoly, v nichž se dozví, jak se zorientovat v historii a struktuře subkultury. Členům fandomu obecně může kniha ukázat, jak neuvěřitelně jsou specifičtí ve svých zájmech, někdo pár let, jiní celý život. A především i to, že fandom je ukázkou, jak spolupráce jednotlivců může přerůst v něco víc než jen zábavu – v celou subkulturu.

Antonín K. K. Kudláč: Anatomie pocitu úžasu

brožovaná, 224 stran, 269 Kč

host-logo

498 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.