Ocenění

Sivokova literární rektoskopie (08)

Autor Jiří Sivok | Aktuality | Středa 27 Červenec 2016 21.30

Po kratičké pauze a představení mladšího bratříčka jménem Literární daktyloskopie přichází v pořadí už osmý choulostivý lékařský zákrok na poli literatury. V čekárně literární rektoskopie dnes okupuje lavice další trojice českých autorů, které byste určitě neměli minout. Mladá spisovatelka Tereza Matoušková, kterou si snadno můžeme splést s bledou upírkou, se představí se svou prvotinou v jednom velkém Hladovém přání. Na dveře ordinace buší futuristické gestapo přivádějící s novou verzí druhé světové války i Jana Poláčka, jenž dovede každého svého čtenáře do pěkné deprese. A že se skrývá v českých luzích a hájích někdo, kdo tahá za nitky celosvětových událostí, vás přesvědčí Jan Pohunek a jeho Temní ilumináti kující své pikle.

Nabídni Cukrátko, utrhne ti ruku

Hladova-prani

Tereza „Temnářka“ Matoušková, která jako by vypadla z knihy Susan Hillové Žena v černém, je snad momentálně nejmladším autorem v českých žánrových kruzích (pozn. redakce – není, naše kolegyně Julie Nováková je ještě mladší, heč). Vede dílny tvůrčího psaní a má za sebou hned tři knižní počiny, které zasadila do světa Podmoří. Předložený svět je nasáklý magií jako piškot v rumu. Matoušková se v knihách nezdržuje žádným vysvětlováním a raději čtenáře chytne za ucho a nechá ho se v blátě a dalších reáliích jejího světa řádně vyčvachtat. Momentálně překvapila Dětmi vánice vydanými v nakladatelství Epocha a předtím nám v Mytagu dovolila nahlídnout na Vílí kruhy, ale my se podíváme na její útlý debut Hladová přání, který vpustilo do světa nakladatelství Krigl.

Malá Jukata objeví při obhlídce sklepení kláštera Tark Itlen malého stříbrného tvora, ne nepodobného motýlu, jenž ji ihned uchvátí. Pojmenuje ho Cukrátko – úžasné jméno pro magickými pokusy vytvořenou entitu, která vám splní jakékoli přání (tedy ve značně odlišném provedení od původní představy) za pouhých několik kapek vaší krve. Volejte hned a dostanete nádavkem náušnici Horsta Fuchse. To, že v klášteře nebude v blízkých dobách bezpečno, je jasné jako výbuch Hvězdy smrti. Hladová přání jsou debut, za který se Temnářka stydět rozhodně nemusí. Vyhnula se chybě začínajících autorů a nepustila se do žádné grafomanské sebevražedné bomby. Kniha je útlá a úsečná, přesto dokáže čtenáře pohltit jako nymfomanka po třech pivech. Takže pokud chcete zavítat do zcela originálního a neustále překvapujícího univerza, zvolte si Temnářku za svého průvodce.

Český muž z Vysokého zámku

spesny_vlak

Jan Poláček není žádný rychloploditel příběhů, ale když už něco napíše, stojí to za to. Navíc vás může mile překvapit jeho pestrost a záběr, které předvádí už od přelomu osmdesátých let. V jeho žánrové kapsičce totiž nechybí kyberpunk, fantasy, horor, ale také alternativní historie, a to je právě šálek kávy, jejž vám hodlám vylít do klína. Spěšný vlak Ch 24. 12. nás zaveze do Čech, které byly pod vedením generála Gajdy nápomocny výhře Třetí říše. Český národ prošel germanizací a dobrý strýček Hitler se chystá ztrestat neuposlechnuvší kolegy za válečná zvěrstva v duchu „na někoho se to přece shodit musí“. Vítězství bylo zpečetěno, když byly za pomoci nordické vědy (kočkopes okultní runové magie a nacistického inženýrství) shozeny prototypy magických bomb na Washington a New York.

Děj se odehrává pár let po tomto neotřesitelném vítězství a obyvatelé Čech společně s hrdinou příběhu Walterem Řezníčkem, dříve Fleischerem, zjišťují, že spojenectví s Vůdcem nebyl tak úplně nejvýhodnější kauf. Rozhodně nečekejte akční spektákl, jde vlastně o ponor do Řezníčkových vzpomínek a snahu vyrovnat se s celou škálou klacků, jež mu systém hází pod nohy. Ostatně i bývalý člen Luftwaffe, který svrhl výše zmíněnou bombu, je přece pokládán za strůjce válečných zvěrstev. Kniha je to tísnivá jako astmatikovo nadýchnutí a dokáže uvrhnout do deprese, takže si před dočtením obhlídněte pevnost trámů, na nichž by se dalo zhoupnout. Ale je to skvělé! Příběh se nijak nepodbízí, a i když se nejedná o akční smršť, nenudí, takže honem rychle sehnat nejbližší výtisk…

Temně vtipní potentáti

jan-pohunek-knihy

Jan Pohunek začínal publikovat v literární soutěži Trapsavec zaměřené na tramping a přírodu, což víceméně dává vědět, jaké záliby má. Doposud publikoval dvě žánrové publikace – vážnou fantasy Polomené světy a šílenou městskou fantasy Temní ilumináti ve stylu Neila Gaimana. Název druhého románu označuje tajné společenství starých perspektivních lidí, kteří stojí za mnoha historickými událostmi, z nichž by měli konspirátoři vlhké sny. Jmenujme třeba atentát na Kennedyho, za nímž prý ve skutečnosti stojí Gagarin. Iluminátům začne téct do bot, když Jaroslav Malina, přezdívaný Generál, se svým jeskyňářským klubem Spelis objeví trezor s jejich pečlivě ukrytými spisy. Následně je zkoumá společně se svým známým, profesorem Milošem Štajgrem, jenž je mimo jiné rovněž tajným a navíc nedobrovolným králem permoníků.

Ve stejné chvíli jsou už ale na cestě dva najatí, naprosto šílení vrazi (mimo jiné zbláznění do bratrů Nedvědů), kteří nejsou nepodobni duu pana Wriese a Van Vrena z Nočního klubu či s pány Croupem a Vandemarem z Nikdykde. Hned nato se strhává zběsilá honička a příval akce, při nichž se hroutí patra budov a cestuje se v čase i prostoru. Kniha je prošpikována humorem, jenž vás v každé minutě četby donutí nevěřícně kroutit hlavou s úsměvem napínajícím obě tváře. A jednou začas (scéna se Satanem, jenž je přesvědčován, že když se mu řekne básnička, musí nešťastník, kterého chtěla šelma babylonská uvrhnout do věčného zatracení, dostat cukroví) vás rozesměje natolik, až vyprsknete smíchy, ať už jste v autobuse, na záchodě, anebo na meetingu o stomiliardovém kontraktu s Japonci (můj případ). A to je dobrá vizitka!

313 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.