Ocenění

Král je mrtev, ať žije král? (recenze)

Autor | Aktuality | Pondělí 19 Srpen 2019 22.00

Letos potřetí a zdaleka ne naposledy se studio Disney přihlásilo s dalším hraným remakem jedné ze svých animovaných klasik. V případě Lvího krále se jedná dokonce o klasiku z těch největších. Režisér Jon Favreau oblékl do líbivého a ve všech směrech dotaženého digitálního kabátku už Knihu džunglí a jeho přístup se evidentně osvědčil, protože studio Disney obvykle svěřuje jednotlivé kousky svého pokladu pokaždé jinému režisérovi, avšak u Lvího krále vsadilo na jistotu. V těchto dnech je již zřejmé, že toto rozhodnutí bylo minimálně po komerční stránce trefou do černého a že film zdaleka překonal svého předchůdce (což ovšem při různých přepočtech zároveň není ani zdaleka pravda). Bylo ale vůbec možné udělat nějakou chybu?

lion-king

Příběh Simby, syna krále, je přímo ukázkovým příkladem monomýtu, který má šanci díky výhradnímu zasazení do říše zvířat, na níž nemá působení člověka pražádný vliv, zaujmout široké divácké spektrum. Na první, druhý i třetí pohled tomu příběhu nic nechybí: rozdováděné a neposlušné mládě musí dospět, přijmout bolest, zodpovědnost, postavit se nebezpečí a ochránit své blízké. Pokud se ovšem divák nenechá unášet onou koncepční čistotou a přitom se ke Lvímu králi nedostává ve správném věku a rozpoložení, dokáže pak film působit únavně až nudně a rozhodně tomu nijak nenapomáhá skutečnost, že je prokládaný jednou písničkou za druhou.

Ohlédneme-li se čtvrt století nazpátek, uvidíme animovaného Lvího krále se vší nadsázkou, která k tehdejším kresleným disneyovkám patřila. Ten film je stále funkční i dnes, o čemž svědčí jeho nedávná obnovená premiéra ve 3-D. Současný Lví král je však mnohem blíž reálným obrázkům, které si můžeme pořídit v zoo nebo je zhlédnout v dokumentech z divočiny. A přesto jim nemůže být vzdálenější. Dokud lví smečka dávala na odiv své ladné pohyby díky zručné práci animátorů, nikomu nepřišlo na mysl, že se dívá na bezpohlavní stvoření, která mluví, aniž by k tomu měla přizpůsobené hlasivky. Jenže Lví král z roku 2019 takové otázky vyvolává. Touha po realističnosti a dokonalosti vizuálního zpracování nenechává prostor nadsázce. Narozdíl od Knihy džunglí nebo Dumba se ve scénáři remaku Lvího krále změnilo jen pár replik, jinak zůstal naprosto totožný s původní verzí, což z něj v trojrozměrné digitální podobě dělá podivný mix vážných okamžiků a kabaretních výstupů. V českém dabingu je ještě o jeden důvod k zamyšlení navíc a tím je otřesně monotónní a bezkrevný dabing Simbovy matky Saraby v podání Dagmar Havlové.

Těžko se odolává roztomilosti lvího kožíšku, i když sestává jen z jedniček a nul. Nový Lví král je vděčným rodinným filmem, stejně vděčným, jako byl a stále je jeho předchůdce. Jen někde vzadu se tentokrát ozývá tenký hlásek, zda je vizuální proměna tohoto typu pro svět filmu vůbec něčím přínosná.

Lví král

USA, 2019, 118 min

režie Jon Favreau

scénář Jeff Nathanson

hrají Donald Glover, Seth Rogen, James Earl Jones aj.

Disney Logo

719 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.