Japonská tradice animované fantastiky má hluboké kořeny. Obliba kreslených příběhů je na těchto ostrovech tak veliká, že o úspěch musí v ostré konkurenci často bojovat i velmi zajímaví tvůrci. Zatímco v minulých částech jsme se věnovali režisérům, kteří vzešli právě z takového prostředí, dnes se zaměříme na jednoho z mladší generace. Ačkoliv není jeho jméno v našich zemích tolik známé, kvalita jeho příběhů i zpracování napovídá, že se jedná nejen o pozoruhodnou osobnost, ale i o možnou vycházející hvězdu japonské animované fantastiky. Hirojuki Okiura má sice za sebou pouze tři režisérské počiny, ovšem upozornil na sebe hned tím prvním. Své umění posléze potvrdil a v posledním velmi oceňovaném snímku dokonce debutoval i jako scenárista.

Hirojuki Okiura se rozhodl pro svou profesní dráhu velice brzy. Odešel ze střední školy už v šestnácti letech, aby nastoupil do studia Anime R, kde se učil řemeslu u Moriyasu Taniguchiho. Od osmdesátých let pracoval jako animátor v různých televizních seriálech a na svou příležitost uvést se jako režisér musel počkat až do roku 1999. Jin-Rō (Jin Roh: The Wolf Brigade, 1999) je příběh z alternativní japonské historie podle scénáře Mamoru Ošiiho. Hlavním hrdinou je člen speciálních jednotek, které bojují s teroristickými skupinami, jménem Fuse. Když se před jeho očima odpálí mladá dívka, změní se mu pohled nejen na službu, ale i na vlastní život. V pomalém rytmu vyprávěné animované sci-fi drama uchvátilo fanoušky i kritiku pečlivým vystavěním charakterů, kvalitní animací i silnou, temnou atmosférou, která ústí k netuctovému konci. Snímek posbíral ceny na Fantasportu 1999 a získal i zvláštní ocenění na japonských ostrovech. Nejen v rámci soutěže Mainichi Film Concours, ale i při udílení výročních cen Japanese Professional Movie Awards.

O dva roky později byl přizván ke spolupráci při zfilmování populárního televizního seriálu Kovboj Bebop: Lovec odměn (Cowboy Bebop: The Movie, 2001). Na výrobě snímku se podíleli hned tři režiséři a Hirojuki Okiurovi byla svěřena úvodní sekvence. Důvodem ovšem nebyl záměr producentů odlišit jednotlivé části snímku, ale nedostatek času, se kterým se potýkal hlavní režisér Shinichiro Watanabe. Jak už bylo zmíněno, příběh vychází z populárního televizního seriálu, kde parta hrdinů – lovců odměn – stíhá nebezpečné zločince a zažívá akční dobrodružství ve světě budoucnosti. Samotný film se odehrává na Marsu roku 2071, který ohrozí teroristé. V netradičně stylizovaném prostředí s originálním hudebním podkresem tak vtrhlo na plátna kin skutečně svěží dílo. Hirojuki Okiura se sice podílel pouze na malé části, ovšem jeho pověstná pečlivost našla i zde nadšené obdivovatele.

Důvodem, proč pracoval v dalších letech pouze jako animátor, nebyl nezájem ze strany producentů, ale chystaný autorský projekt, kterému věnoval opravdu mnoho času. Dopis pro Momo (Momo e no tegami, 2011) je melancholický fantasy příběh, ke kterému Hirojuki Okiura napsal i vlastní scénář. Atmosférický snímek z japonského venkova, kam se přestěhuje po smrti otce malá Momo, je zcela odlišný od Okiurova debutu Jin-Rō. V pečlivé animaci tu ožije krásná příroda i tři povedení skřítci, kteří se hlavní hrdince snaží pomoci rozluštit záhadu jednoho dopisu. Z filmu je velmi patrná tradice šintoismu i způsoby vyprávění hororových historek a pevný autorský rukopis, který vede příběh v pomalém až meditativním tempu. Jedná se tedy o první autorský fantasy anime dětský snímek Hirojuki Okiury, a pokud patříte mezi fanoušky poetických počinů, neměli byste se zhlédnutím otálet. Dopis pro Momo si odnesl festivalové nominace nejen z asijského prostředí, bodoval i ve Varšavě či na Havaji a upozornil anglosaský svět na režiséra, který je pro anime velikým příslibem. Ačkoliv v současnosti není ohlášen žádný jeho autorský projekt, Hirojuki Okiura je tvůrcem natolik zajímavým, že jej jistě ve světě animované fantastiky na režisérském křesle opět potkáme. Těšme se tedy.