Ocenění

Mistři animované fantastiky 41 – Per Åhlin

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 31 Červenec 2015 9.40

Nastal čas, abychom si v rámci série článků věnovaných animované fantastice představili hned dva švédské režiséry. Prvním je Per Åhlin, jeden z nejznámějších ve své zemi, režisér, jenž už patří mezi klasiky a s jehož snímky vyrůstala současná švédská generace. Přestože je jeho doménou spíše animovaná tvorba rodinných snímků a snímků pro děti, je osobností natolik výraznou, že bychom ho neměli opomenout. Jeho příběhy se často proplétají fantastické bytosti, které se potýkají nejen se světem kolem sebe, ale i s vlastní citlivostí, ovšem potkáme v nich i žijící osobnosti nebo hrdiny velmi reálné. Per Åhlin je tak dalším oceňovaným evropským tvůrcem, jenž sice položil základy animované fantastice, ale který se nikdy nepustil jako režisér do natáčení animovaného snímku čistě pro dospělé.

Hundhotellet

Kariéru animátora započal v roce 1964 a už v roce 1970 založil vlastní studio. Celovečerním debutem byl pro něj rodinný snímek kombinující hraný a animovaný film Dunderklumpen! (1974) podle scénáře Beppe Wolgerse. Dunderklumpen je kreslená postava, která se objevuje v určitý čas a hledá přátele. Díky magii může oživovat hračky, ovšem ty nejsou vždy šťastné. Vstříc dobrodružství se vydávají nejen ony, ale i chlapec Jens a jeho otec. Snímek získal o rok později cenu Švédského filmového institutu, která otevřela Peru Åhlinovi další možnosti. O rok později uvedl krátkometrážní snímek Sagan om Karl-Bertil Jonssons julafton (Christopher’s Christmas Mission, 1975) o chlapci, který přeposílá vánoční dárky bohatých chudým dětem. Tento počin se velmi rychle stal v severských zemích vánoční televizní klasikou. Na dlouhou dobu byl ale také Åhlinovým posledním počinem v roli hlavního režiséra. Na další snímek si museli fanoušci počkat dlouhých čtrnáct let.

Prvním plně animovaným celovečerním filmem Pera Åhlina byl fantasy příběh inspirovaný Williamem Shakespearem Resan till Melonia (The Journey to Melonia, 1989), ve kterém kouzelník Prospero zachraňuje otroky z ostrova Plutonia. Snímek drží díky dlouhé době natáčení prvenství coby nejdražší švédský animovaný film, a právě tuto skutečnost nedokázali někteří kritici přenést přes srdce. V době, kdy se pomalu začala ve světě hlásit o slovo animace počítačová, drahá ruční práce stěží dobývala uznání. Na rozdíl od kombinovaného celovečerního počinu se tedy Melonia nedočkala takového ocenění, jakého by zasluhovala. A po práci na rodinném televizním seriálu se Per Åhlin znovu ponořil do práce na dalším celovečerním počinu.

Hundhotellet (The Dog Hotel, 2000) se charakterizaci dětský animovaný snímek už lehce vymyká. Jedná se o detektivní, surrealistický příběh, který byl posledním švédským ručně animovaným dlouhometrážním filmem. Jeho hrdinové se díky sérii nešťastných událostí ocitnou neplánovaně místo Paříže ve Skotsku. A zatímco jeden věří, že se v Paříži skutečně ocitl, druhý se spřátelí s obyvateli hotelu a zažije zajímavé příhody. V letech 2000 až 2012 se Åhlin mimo jiné plně věnoval seriálu, jehož hlavním hrdinou je citlivý duch Laban, který se bojí tmy. Režisérovým prozatím posledním počinem je jemný celovečerní příběh podle Astrid Lindgrenové Emil & Ida i Lönneberga (Jmenuji se Emil, 2013).

Ač je ve Švédsku značně populární, i životní dráhu Pera Åhlina lemují nedokončené projekty. Ukázky z některých započatých prací byly při různých příležitostech ve Švédsku často promítány, ovšem žádný z jeho vysněných projektů dosud nenašel investora. Nezbývá než doufat, že se klasická ruční animace pod jeho taktovkou ještě neztratí a samotného Pera Åhlina neodradí od další tvorby ani jeho vysoký věk.

226 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.