Jsou knihy, které vás pobaví, stránky otáčíte jak za větrné smršti a konec přijde nečekaně, vždyť jste sotva začali číst… Pak jsou knihy, u kterých počítáte každou stranu (pokud knihu rovnou neodložíte) a konec je v nedohlednu… Ovšem s tímhle rozdělením si nevystačíme, jsou totiž i takové knihy, které vás baví, ale vy je čtete pomalu, vychutnáváte si tu atmosféru, děj sice nesviští rychlostí odbržděného expresu, ale o to víc si vás podmaní, spoutají a okouzlí. Takové knihy se nelíbí každému, zvláště pak ne těm, co se u knihy chtějí jen odreagovat. A přesně takovou knihu vám chci představit a doufám, že si najde dostatek spokojených čtenářů, i když jsem připravený i na odmítavé reakce. Ale věřte, chcete-li výjimečný čtenářský zážitek, je nutné někdy zariskovat a lepší čas už sotva přijde…

Obálka Johna Howea.

JOHN CROWLEY: MALÝ, VELKÝ

vázaná, překlad Adéla Bartlová, obálka John Howe, 528 stran, 399 Kč, vyjde v listopadu

Anotace využívá krátký úryvek z románu a možná vám trochu zamotá hlavu:

Představte si náš svět jako kruh, na jehož obvodu se vyskytuje mnoho cest – říkejme jim dveře –, jimiž můžeme vstoupit do dalšího menšího, uvnitř však většího kruhu jiného světa. Jeho obyvatelé jsou velcí asi jako malý pták nebo plamen svíčky. Tak je nejčastěji spatřujeme, protože většina lidí překročí pouze první obvod, pokud vůbec. Další hranice je menší a je v ní proto méně dveří; je také méně pravděpodobné, že jimi někdo náhodně projde. Obyvatelé dalšího kruhu by vypadali jako vílí děti nebo skřítci, které spatřujeme méně často. A tak to jde dál, velké vnitřní kruhy, v nichž obyvatelé dorůstají plné velikosti, jsou tak malé, že je dennodenně překračujeme, aniž bychom o tom věděli, a tak máme hromadu pověstí o skutcích tam učiněných. A konečně největší kruh, nekonečno, střed – Férie, dámy a pánové, kde hrdinové jezdí přes nekonečné pláně, plaví se po oceánech a nic tam není nemožné – ten je tak malý, že ani žádné dveře nemá.

Nahlédněte do Férie alespoň na stránkách literárně mimořádného románu, jenž posouvá fantastický žánr do netušených výšin, a kdoví, možná poté najdete vstup do kouzelného světa i ve svém okolí…

Něco víc vyzradí první záložka knihy, i když jen opatrně:

Román Malý, velký není příběhem jednoho hrdiny, ale rodinnou ságou obyvatel venkovského sídla stojícího zdánlivě mimo čas, z nichž někteří se po celá desetiletí oddávají styku s Férií, říší kouzel, která pomalu ale jistě mizí z lidských životů pod tlakem šedivé reality. Pokud ve vás však předchozí věta vyvolává jakákoli očekávání, vězte, že John Crowley je má ve zvyku zcela opomíjet a kráčet vlastní, zvláštní a neopakovatelnou cestou.

Polský spisovatel Andrzej Sapkowski označil román za „nepřehlédnutelný mílový kámen na cestě ve vývoji současné fantastiky“ a v popisu pokračoval slovy „termín ‚magický realismus‘ občas působí jako přímo stvořený jen pro Johna Crowleyho“. Na druhou stranu knihu zařadil i mezi neopomenutelná díla žánru fantasy, což dokládá i cena World Fantasy Award, jež patří v rámci fantastiky k nejprestižnějším oceněním. Je těžké román nějak spoutat slovy do krátké anotace. Dle slov americké spisovatelky Ursuly K. Le Guinové se „kniha vzpírá popisu, najdete v ní nádherné šílenství či rozkošnou příčetnost a nejspíš obojí. Každý, kdo vstoupí do tohoto příběhu, si může být jistý, že ho opustí o něco menší či větší, než když do něj vstupoval“.

Vstupte i vy a poznáte, že tato kniha má skutečně moc změnit každého vnímavého čtenáře a celý svět kolem něj.

Grafickou úpravu knihy si vzal na starost Lukáš Tuma.

A pro ty, co chtějí vědět nejen s čím, ale také s kým mají tu čest:

JOHN CROWLEY

Narodil se 1. prosince 1942 v Presque Isle v americkém státě Maine. V roce 1964 dokončil bakalářská studia anglického jazyka na univerzitě v Indianě. Brzy poté se přestěhoval do New Yorku a od roku 1966 pracuje jako autor dokumentárních filmů. Napsal scénáře k řadě krátkých filmů a dokumentů a za svou práci obdržel řadu ocenění na různých filmových festivalech. Od roku 1993 vyučuje na doporučení známého kritika Harolda Blooma tvůrčí psaní beletrie a scénářů na univerzitě Yale. V roce 2006 získal cenu World Fantasy Award za zásluhy o rozvoj fantastického žánru.

Do literatury vstoupil v polovině sedmdesátých let trojicí netradičních science fiction děl, jež se vymykaly tehdejšímu chápání žánru. Posléze se tak obrátil raději k magickému realismu, ovšem na netradičnosti jeho obsáhlý román Malý, velký neztratil ani špetku. Snad proto je označován za jedno ze stěžejních děl fantastického žánru a mnohými spisovateli zmiňován jako silný inspirační zdroj. Následně se autor pustil do ambiciózní tetralogie Ægypt, v níž po dlouhá léta splétal různá zpodobnění a metafory do složité tapiserie, v níž se mísí motivy lásky, mystiky, filozofie, metafyziky, alchymie i politických intrik. V posledních deseti letech publikoval několik obsáhlejších děl, v nichž se čím dál více odklání od využívání fantastických prvků, i tak ale zůstává věrný osobitému stylu vyprávění, které celosvětově fascinuje tisíce čtenářů a činí z autora jedinečného a vskutku nezapomenutelného vypravěče.

Na závěr jen uvedu, že jsem knihu osobně redigoval a byla to pro mne čest a zároveň to nejtěžší, co jsem během své redakční činnosti dělal, snad mé chabé síly stačily. Nevím, jestli jsem teď menší nebo větší, než když jsem začal, ale jedno vím jistě, stejný rozhodně nejsem…

V připravované recenzi, kterou si přečtete na stránkách XB-1 ohodnotil Boris Hokr knihu pěti hvězdičkami a mimo jiné výstižně uvedl:

Jako kdyby Crowley říkal, že z našeho světa nebyla vytlačena jen Férie, ale také pospolitost, radost, vědomí, že někam a k někomu patříme. Krom kouzel jsme ztratili i staré způsoby života, k jejichž zániku by Tolkien jistě dodal, že souvisí s ošklivými komíny a překotným růstem měst…