Zaklínač už zase hýbal světem. Po bouřlivých diskuzích kolem Ciri a barvy její kůže jsme se od Netflixu dočkali ucházejícího hereckého obsazení a vypadá to, že i soudní spor mezi autorem ságy a vývojářským studiem CD Projekt se nakonec vyřeší poklidným mimosoudním vyrovnáním. Ideální čas pustit si audio podobu oblíbené série, která se nedávno konečně zkompletovala. Zatímco úvodní sbírku Poslední přání vydala Audiotéka a šlo o úchvatné ztvárnění v podání několika hereckých mistrů slova, románovou ságu o Geraltovi a Ciri včetně prequelové Bouřkové sezóny namluvil v produkci vydavatelství Tympanum skvělý Martin Finger. Stejný narátor pak svou cestu nebezpečným zaklínačovým světem nedávno zakončil druhým povídkovým sborníkem Meč osudu, v tomto případě obohaceným o „Cestu, z níž není návratu“, ve které se dozvíme o zaklínačových rodičích…

Název snad každé z povídek bývá v textu využit v několika významech a vždy je zajímavé sledovat, jak se autor jakoby lehce a přirozeně k těmto proměnám propracuje. Jako příklad může posloužit úvodní „Hranice možností“. Na začátku jde o zerrikánskou košili rozepnutou jak jen to jen její střih dovolí, v závěru však dané sousloví nabírá na mnohem účinnějším, hlubokém až poetickém významu. Ve dvou příbězích se vůbec poprvé setkáváme s malou Ciri, která prozatím není zaklínačkou, ovšem osudové spojení s Geraltovým životem je jasně patrné. Možná ne tak silně jako v předchozí sbírce, avšak i tentokrát autor pracuje i s evropskými pohádkami. Zminím Andersenovu Malou mořskou vílu a její ozvěnu v povídce „Trochu se obětovat“.

Povídky, až na jedinou výjimku, jsou přehlídkou bravurně popsaných soubojů, dramatických dialogů a štědré dávky ironie a cynismu. Závěrečný příběh „Něco končí, něco začíná“, pojednávající o svatbě Geralta a Yennefer, ovšem v mnohém vybočuje. Nese se v humorném tónu a ani děj nelze z pohledu čtenáře ságy brát tak vážně, jak je tomu u předchozích příběhů. Početné rozpory se Zaklínačovými osudy, tak jak je známe z ostatních knih, povídku pasují spíše do role pouhého snu některé z jednajících postav. U jiných příběhů je tomu ale přímo naopak, zvláště po druhém poslechu si uvědomíte početné spojnice s Bouřkovou sezónou. Jako by snad autor měl už tehdy kdesi v povědomí uložen příběh vztahu mezi Geraltem a čarodějnicí Littou Neyd, alespoň tak tomu napovídá především děj povídky „Něco více“. A čarodějčino jméno na pomníku u Sodenského pahorku může rovněž překvapit…

Režie se stejně jako u předchozích zaklínačských audioknih zdárně ujala Alexandra Bauerová, hudební doprovod byl v rámci ucelení rovněž ponechán beze změn. Chválit Martina Fingera v roli vypravěče je už takřka zbytečné, jeho projev nepůsobí rušivě ani při Marigoldových zpěvech, přestože zpěvná řeč mořské panny byla přece jen nad jeho síly. To je ovšem jen pouhý detail, zvláště při pohledu na kus opravdu tvrdé práce, kterou na celé sáze odvedl a která jistě nezůstane zapomenuta. Audioknihu Meč osudu lze navíc vyslechnout i bez znalosti ostatních knih, i když znalci celého díla si ji užijí o to víc, obzvláště pokud si ságu vyslechnou v pořadí dle vnitřní chronologie. V drsném fantasy světě se budou cítit nejlépe příslušníci slovanských národů, lze v něm totiž narazit na střípky slovanské mytologie a historie, díky nimž je nám zaklínačův svět mnohem bližší. A pokud snad Zaklínače znáte pouze z herního zpracování, pak vězte, že po poslechu této knihy si ho zamilujete ještě mnohem víc…

Meč osudu

Autor: Andrzej Sapkowski

Čte: Martin Finger

Režie: Alexandra Bauerová

Stopáž: 2 mp3 CD | 16 hod 46 min

Verze: Nezkrácená