Ocenění

O metru… a lidech (recenze)

Autor Michal Sirotek | Aktuality | Pondělí 30 Květen 2016 18.50

Světový bestseller Metro 2033 ve své době mnohé nadchl. Příběh přeživších, kteří se ukryli před jadernou válkou v tunelech ruské metropole, měl i přes nedostatky prvotiny zcela zřejmé kvality. Thrillerové prostředí s prvky hororu, mystika, akce a lehce filozofující podtext. Tím vším čtenáře provázel mladý Arťom. Klučina, který se krátce po dospělosti musel vydat napříč lidským mikrokosmem poválečné společnosti. Metro 2033 mělo v době vydání značný úspěch a Dmitry Glukhovsky za knihu obdržel evropskou cenu ESFS na Euroconu v roce 2007. Následovalo pokračování Metro 2034, už s jiným hrdinou i jiným stylem vyprávění, a dvě počítačové hry od ukrajinského studia 4A Games, jemuž se i přes akční žánr podařilo na obrazovky přenést výbornou atmosféru.

metro_2035_prebal_nahlad_print_2016_cz

Nakladatelství Knižní klub nedávno českým čtenářům přineslo závěrečný svazek románové trilogie, které se vrací k původnímu hrdinovi. Ukazuje nám ho však v novém světle. Arťom byl vystaven mnoha nebezpečím a zocelen v bojích. Z mlčenlivého pozorovatele se stal hrdinou, který uchránil celé metro od hrozby tzv. Temných, mutantů zahalených tajemnem. Jak autor stárne (od první knihy uběhlo deset let), přepracovává i svůj původní koncept. Zabývá se jinými myšlenkami a díky tomu se Metro 2035 od prvního dílu v mnohém liší. Pryč je původní mystika a duchařská atmosféra. Temný žánr autor neopouští, přesouvá ho však do reálného prostředí. Tím nejhorším v metru nejsou mutanti (na které tu už ani nenarazíme), ale konflikt člověka s člověkem. Zrůdné ideologie v podobě fašismu a komunismu jsou zpátky. Tentokrát ovšem Arťom bude muset čelit nevyřčeným pravdám, jež zničí jeho víru v lidi a možná i v sebe sama.

Řada čtenářů si Metro oblíbila právě kvůli mutantům, záhadnému Chánovi a vedlejším příběhům, které doplňovaly celou mozaiku. To poslední zůstává, na zbytek budete muset zapomenout a spokojit se jen s Arťomem. Hrdinův charakter nebyl v prvním díle nijak výrazný, sloužil jen jako pozorovatel, skrze něhož čtenář poznával nové prostředí. Glukhovsky však tentokrát Arťoma řádně okořenil. Po dvou letech od událostí Metra 2033 žije Arťom se svou mladou ženou Aňou na odlehlé stanici. Je vysloužilým veteránem Řádu stalkerů, ale klid nebo pohodu nezažívá, spíše naopak. Arťom se nemůže zbavit pocitu, že vyhlazení Temných (což se mu podařilo v prvním díle vypuštěním raket z předválečného sila) byla osudová chyba. Toulá se na povrchu a snaží se zachytit nějaké známky po životě. Mrtvý svět mu ovšem neodpovídá. Arťomovi prostě už metro není dost velké. Věří, že lidé by se měli vrátit pod hvězdy, a snaží se o tom přesvědčit ostatní. Soukmenovci si ale při jeho slovech pouze ťukají na čelo. Považují ho za blázna a sebevraha, protože mu kvůli radiaci začínají řídnout vlasy. Arťom má oprávněný pocit, že ho nikdo nechápe. Je naštvaný, zhrzený a má všeho dost. Když pak potká spisovatele Homéra, který slyšel o radistovi, jenž prý zachytil jakýsi signál, neváhá, pohádá se s manželkou, sebere svých pět švestek a znovu se vydává za dobrodružstvím.

Autor opět přichází s osvědčeným způsobem cestování z bodu A do bodu B, pak C a D. Tentokrát se ale budete pídit po největším tajemství, které se v celé civilizaci Metra nachází. Fanoušky potěší občasné odvolávky na předchozí knihy a také pomrkávání ke hrám. Zápletka je slušně promyšlená a dokáže překvapovat. Arťom se stává posedlý svou pravdou, a čím větší odpor z okolí cítí, tím je ve svém poslání zarputilejší. Už to není ustrašený kluk. S kalašnikovem v ruce a několika druhy po boku ho nemůže nic zastavit – snad jen vlastní pochybnosti. Má vůbec smysl zachraňovat tuhle zuboženou civilizaci, tak hloupou a krutou? Není nakonec lidem v metru předurčen osud zdegenerovat do podoby zvěře, která se pozře navzájem? Arťom je konfrontován s realitou, kterou dosud neviděl, a jeho vize se začínají rozpadat. Může tohle vůbec dopadnout dobře?

metro-serie

Nutno upozornit, že původní hororová poetika temného univerza zmizela. Dějový i významový odklon je značný a nemusí tak sedět každému. Především pokud čekáte akční zábavu nebo snad jakousi epickou bitvu. Otázky humanity, individualismus kontra společnost, ztráta svobody a kritického myšlení – o tom je poslední díl. Lidstvo je vyobrazeno jako slepý dav, z něhož nuzný život postupně dělá zvířata. Některé scény a situace vzbuzují skutečné mrazení v zádech, tentokrát za nimi ovšem nestojí fantaskní zlo, ale to lidské. Možná proto jsou ještě působivější a dokážou více uhranout. Glukhovsky s oblibou detailně popisuje okolí, což mi v některých pasážích přišlo zbytečné. Dočkáme se ale i pořádné dávky napětí a akce, zejména ve druhé polovině, která šlápne na plyn a zběsile vás vykopne za jízdy až v samotném finále.

Pocity, které jsem si z posledního dílu trilogie odnesl, jsou poněkud smíšené. Na jednu stranu jde o zručně napsaný román s důstojným závěrem, který příběh smysluplně uzavírá. Sdělení knihy je nosné a dobře napsané. Na té druhé mě Arťom místy iritoval svou naivitou a rádoby ublížeností. Občas natáhnuté pasáže, tu a tam podivně užitý styl přímé řeči, který se špatně čte. Po zavření knížky ale převládá výrazná spokojenost. Glukhovsky vypráví nový příběh, mnohem obšírnější a také depresivnější. Dalo by se říci i dospělejší. Zvolená cesta možná nebude vyhovovat některým fanouškům, ale zcela jistě si najde řadu nových.

Dmitry Glukhovsky: Metro 2035

vázaná, překlad Rudolf Řežábek, 488 stran, 399 Kč

Související odkazy:

Třetí jízda postapokalyptickým metrem (ukázka)

knižni-klub-logo

413 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.