Pouť za dobrodružstvím, exotikou a fantasií (reportáž)
Není snad český scifista, který by se nesetkal s ilustracemi Milana Fibigera. Jeho prvním dílem na tomto poli byla ilustrace k povídce Františka Novotného Madona z Vrakoviště, která vyšla v roce 1990 v časopisu Ikarie. Následně se Milan věnoval ilustrování klasické dobrodružné literatury pro Magnet-Press, včetně děl Karla Maye, Emilia Salgariho a E. R. Burroughse. Jeho velkou láskou se staly verneovky, ale po roce 2000 se začal věnovat sci-fi a fantasy, kde spolupracoval především s nakladatelstvím Triton. Po téměř pětadvaceti letech práce se Milan Fibiger pod názvem Milan Fibiger, pouť za dobrodružstvím, exotikou a fantasií konečně dočkal profilové publikace, která představuje průřez jeho dílem.
Kniha nás na 248 stranách provádí autorovou tvorbou, začíná podrobným textem z pera Milana Krejčího, která vedle krátkého exkurzu do historie ilustrování dobrodružné literatury u nás obsahuje i malířovy životopisné údaje (od ukončení studií na Vysoké škole umělecko průmyslové v Ateliéru knižní ilustrace a grafiky u profesora Jiřího Šalamouna v roce 1990 se věnuje knižní ilustraci, k mistrovství rozvinul techniku černobílého kvaše), poté následují jednotlivé kapitoly podle oblíbených mistrových témat. Obrazová část rozdělená do kapitol Tarzan, Sandokan, Knížky Karla Maye, Dobrodružná literatura, Fantasy a sci-fi, Horory a komiks a Volná tvorba, Portréty pak zrcadlí strukturu části textové. Knihu uzavírají resumé v jazyce anglickém, francouzském a německém, a co je důležitější – seznam grafických děl Milana Fibigera sestavený podle jednotlivých nakladatelství, který vyhotovil opět Milan Krejčí. Neobvykle vysokou kvalitu zpracování knihy zajistila sazba a typografie Františka Štorma a technická redakce Martina Zhoufa.
Realistickým pojetím ilustrace a kvašovou technikou má Milan Fibiger nejblíže ke Zdeňku Burianovi a je považován za jeho nejvěrohodnějšího následovatele. Volí si obdobné náměty, avšak klasická dobrodružná literatura a hlavně verneovky mezitím získaly novou kvalitu. Navíc k vlastní látce nám evokují doby, kdy lidstvo ještě nebylo zatíženo břemenem dvou světových válek, vracejí nás do časů, kdy lidé s okouzlením sledovali pokroky techniky. A největší síla Fibigerova díla spočívá právě v tom, že jeho ilustrace jsou kongeniální s touto novou kvalitou, že při pohledu na jeho obrazy vzducholodí, kolesových parníků a starodávných ponorek prožívá divák stejný pocit okouzlení, jaký pociťovali tehdejší lidé, když viděli skutečné stroje a žasli nad nimi.
Knížka byla slavnostně pokřtěna 7. srpna 2014 v Lobkovickém paláci na Pražském hradě, vedle již jmenovaných spolupracovníků se křtu zúčastnila autorova rodina, jeho přátelé a kolegové z branže. V nádherném prostředí paláce napřed promluvil Jiří Stegbauer, který jako nakladatel Magnet-Pressu stál u Milanových ilustrátorských začátků. Poté se slova ujal František Novotný a vyzvedl jeho službu ilustrovaným příběhům, následně oba pánové knížku pokřtili a konečně si ji mohli hosté prohlédnout. Je třeba říci, že kniha, kterou Milan Fibiger sám graficky vytvořil, je krásná sama o sobě a svými dokonalými reprodukcemi je skutečnou poutí za dobrodružstvím, exotikou a fantasií. Publikace je k dostání na stránkách Milana Fibigera do vyprodání limitovaného nákladu.
Zdeněk Rampas(s použitím textu Františka Novotného)
1 850 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
No jo. Madona z Vrakoviště. Jedna z nej povídek prvního ročníku. Dodnes si ji pamatuji. A přitom je to už čtvrtstoletí.