Ocenění

Mjöllni: Legenda o malém velkém muži (recenze)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 21 Únor 2019 10.35

Mýty z dávných dob, kdy ještě bohové chodili po zemi a vládli rukou nesmlouvavou, fascinují lidské pokolení i dnes. Jednotlivé národy si ve svém povědomí nesou pověsti, které stále mají co nabídnout a jako magnet k sobě přitahují čtenáře, historiky i badatele. Severská mytologie je jednou z těch nejpopulárnějších a nemůžeme se divit, že i v současnosti vznikají variace na legendy, které si po generace předávali předkové u kmenových ohňů. Francouzský autor fantastických románů či filmových a komiksových scénářů Olivier Peru se nechal rovněž inspirovat jedním z příběhů bájných dob a spolu s kreslířem Pierrem-Denisem Gouxem svébytně adaptovali pověst o magickém kladivu boha Thóra. Mjöllni, jak se zbraň v originále jmenuje, se v jejich stejnojmenném komiksu stane nejen hybatelem děje, ale také nástrojem, jenž v předurčených rukou dokáže vzdorovat komukoli, včetně nejvyššího boha Ódina…

mjollni-obalka

„I kdyby stál na vrcholku hory, má trpaslík stejně vždycky daleko do nebe…“ Tato v příběhu několikrát vyslovená věta se pod rukama zkušených francouzských tvůrců stává ústředním mottem příběhu a zároveň průvodcem i ponaučením hlavního hrdiny, trpaslíka jménem Tór. Udatného a zkušeného bojovníka, jenž má pro strach uděláno, zároveň se ale necítí být ničím výjimečný. Život bere tak jak přihází a největší radostí mu jsou jeho synové. Jenže jednoho dne se mu shodou okolností, jež jak známo mohou i nemusí být předurčené, dostane do ruky bájné kladivo boha Thóra, což navždy změní jeho osud. On, obyčejný trpaslík, se pro mnohé stane spasitelem určujícím směr i budoucnost. To, spolu se snahou zachránit duši jednoho z jeho synů, jej svede z dosud pokojné cesty a otevřou se mu nové výzvy i netušené možnosti. Brány osudu jsou rozevřeny dokořán a je jen na něm, jak nečekaně nabyté moci využije. Ze zamlžených hlubin trpaslíkova vědomí se navíc postupně derou vzpomínky, jež přinášejí poznání, o nějž možná ani nestál. Ale když už to tak je, musí všemu zatvrzele čelit, i kdyby to mělo znamenat boj s bohy a jejich následný soumrak, Raknarök.

Mjöllni je komiks s umně vystavěným scénářem, gradujícím napětím a takřka dokonalou výtvarnou podobou, která přesně ladí se samotným vyzněním příběhu. Setkáme se v něm s neuvěřitelným panoptikem postav od bohů, přes obry, elfy, trpaslíky, až po „obyčejné“ lidi. Nedá se ale říct, že by kdokoli, snad vyjma hlavního hrdiny, byl přílišný sympaťák. Ani Gouxovy valkýry nejsou ztělesněnou krásou, jak jsme si v mnoha jiných vizualizacích navykli. Je na první pohled poznat, že jsou spíše válečnicemi než éterickými bytostmi. Podobně jako všichni ostatní. V tvářích jsou to seveřané ošlehaní větry a nepřízní doby, tělem bojovníci, na nichž se podepsala nejedna krvavá bitva. Ani charakterově to není žádná pohádka. Každý se snaží hrát svou hru, kout pikle a v oslepení mamonem podrazit všechny krom sebe. Když jde do tuhého, tak i ty, za něž bojuje. V duchu severské tradice vládne v tomto ohledu lhář Loki, i když… ani Ódin není žádný bohém z obláčku, ale především krutovládce. Tím lze charakterizovat i celkové vyznění, víc než o mýtický příběh plný epických scén a pastelových barev se jedná o krvavou řež, v níž není místo pro slabost a dobrosrdečnost. Nejvíc se tak dílo blíží kombinaci mystického hororu, dramatu plného mocenského intrikánství a akčního příběhu plného válečných zvěrstev.

Mjollni-ukazka

Olivier Peru děj postupně dávkuje, a i když čtenář podvědomě tuší, jak to vzhledem k událostem v severských bájích dopadne, dokáže překvapit a především zaujmout. Na tom má samozřejmě nemalý podíl Gouxovo vizuální ztvárnění – působivé a uhrančivé. Pokud jste zvyklí na americký mainstream, můžete před syrovostí poněkud zalapat po dechu, a jestli si potrpíte na klasickou evropskou komiksovou školu, budete překvapení temnotou a násilím, které vystudovaný designér a animátor do Mjöllni vnesl. I když schéma příběhu je vlastně tuctové a pomyslný David v něm skolí nejednoho Goliáše, autoři si s ním poradili zkušeně a těžko budeme hledat slabá místa. Pestrá je také paleta prostředí, kudy se děj ubírá – od trpasličí vesnice přes podsvětí až do sídla bohů, a to není zdaleka vše. Navíc, i když v mnohých postavách sála touha po pomstě, nikdo z nich není neomylný a jejich kupící se chyby dokážou nejen pohnout stavidlem vyprávění, ale také držet čtenáře ve střehu. Vlastně žádná z postav z toho nakonec nevyjde s čistým štítem a možná právě tohle je na tom to nejzajímavější. Některé eposy totiž dokážou být až příliš černobílé, groteskně pompézní a realitou nepolíbené, tohle ale u Mjöllni nehrozí. Není to totiž ani poněkud bezkrevné Gaimanovo převyprávění severské mytologie, ani heroická fantasy, kde jsou jednotlivé role od začátku do konce dané, ani epicko-poetická Edda – tohle je mytické kladivo chrlící blesky do panelů a bublin, kladivo, s jehož pomocí může i zakrslík vyprávět velký příběh.

Mjölni

scénář Olivier Peru, kresba Pierre-Denis Goux

vázaná, překlad Richard Podaný, 168 stran, 598 Kč

Argomiks-logo

819 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.