Umělá inteligence je v kurzu. Ex Machina v akademických kruzích zaujala nejen technickým zpracováním, ale i scénářem, za nějž si dokonce vysloužila oskarovou nominaci. Mezi seriály vstoupil pro změnu Westworld, který oprášil nápaditý titul sedmdesátých let s takovou razancí, že si rozhodně nemohl stěžovat na nedostatek divácké pozornosti. Do katalogů DVD se zařadil průměrný, ale zato dobře vypadající Rozkaz zabíjet, a nyní se k němu připojuje i film Morgan, jenž si světovou premiéru odbyl už loni, ale distribuce jednotlivých zemí jej nasazovaly do kin jen zřídka. Hlavním lákadlem filmu je jméno režisérova otce a zároveň producenta snímku Ridleyho Scotta, o jehož Blade Runner se Morgan jen lehce otře, filmovou klasikou se však určitě nestane.

Morgan je produktem vědeckého projektu se značným komerčním potenciálem. Syntetická bytost s tváří nevinné dívenky při jednom sezení brutálně napadne členku výzkumného týmu. Incident přijíždí vyšetřit krizový manažer v podobě Kate Maraové, jejímž úkolem je zhodnotit stav projektu. Poklidná atmosféra odloučeného sídla uprostřed lesů tak začne nepříjemně houstnout. Druhý den navíc dorazí specializovaný psycholog, jehož hodnocení může mít pro Morgan a celý personál další nepříjemné důsledky včetně případného ukončení projektu. Výsledky problematického experimentu rychle vyjdou na povrch a celý komplex se během několika hodin promění v dějiště krvavého dramatu.

Za pomoci nanotechnologií vytvořená bytost, jež roste, poznává svět, vyvíjí se a není ochotná smířit se pouze se vzpomínkou na jediný okamžik, kdy jí byl dopřán pocit svobody, je bezesporu nosným motivem pro rozvinutí dalších zneklidňujících témat od hrátek na bohy až po navazování nežádoucích citových vazeb se zkoumaným subjektem. V Morgan zůstávají všechna tato témata pohříchu nevyužita, slouží pouze jako záminka, díky níž film dospěje k nevyhnutelnému vraždění. Podle ukázek by se mohlo zdát, že divák bude mít co do činění téměř s hororovým žánrem, na prostoru devadesáti minut však film postrádá potřebné napětí, jež se výrazněji koncentruje pouze do scény pohovoru psychologa Paula Giamattiho s Anyou Taylor-Joyovou v roli Morgan.

Ve vykreslení jednotlivých postav se Luke Scott příliš nepředvedl ani jako scenárista, ani jako režisér. Členové vědeckého týmu jsou navzájem zaměnitelní a jejich existence má pouze obětní charakter. Samotné Morgan chybí charisma nebezpečného a nevypočitatelného stvoření a valnou většinu času za ní hraje její mikina. Největší prostor si tak pro sebe bere Kate Maraová. Se svou upjatou stylizací vytváří chladný protipól útulnému venkovskému prostředí a jeho obyvatelům. V akčních scénách jí k živějšímu pohybu sice musí vypomáhat frenetický střih, ale jinak se na technicky precizně zachycených záběrech vyjímá opravdu dobře. Nezachrání tím ale zjevný fakt, že Morgan je průměrný akční thriller, pro který je žánr sci-fi jen nepodstatným doplňkem.

Morgan

USA, 2016, 92 min