Hubíme je jako škůdce a rozsévače chorob, používáme je k laboratorním pokusům, krmíme jimi nejrůznější plazí mazlíčky a nedej bože, aby se nám snad rozmnožily doma, to bychom na ně bez milosti poslali deratizátora či rovnou použili vražedné jedy. Pokud se snad někomu svěříte, že za plného vědomí vídáte mluvící myšky v pláštích a s mečem v ruce, nejspíš vám urychleně přivolá odbornou lékařskou pomoc, přesto tu jsou a dokonce vám doporučím, abyste si je dobrovolně pustili do bytu a ještě s nimi pokud možno netrávili čas sami, ale i s dětmi, jestli tedy nějaké máte. Myší hlídka je totiž báječnou zábavou především pro dětské čtenáře, i když i dospělí si v ní najdou své…

Odvážné myši držící hlídku nad svými druhy se poprvé objevily ve formě komiksu v roce 2006 a od té doby si vysloužily tři knihy v hlavní sérii, tři doplňující knihy tzv. Legend vytvořených různými tvůrci a k tomu ještě krátkou sbírku o statečném Baldwinovi, nemluvě o RPG hře. David Petersen (*1977), v jehož mysli chrabré myšky vznikly, se nyní chystá na čtvrtý svazek série, jenž by se měl oproti předchozím třem vrátit o pár let do minulosti. To už ale skutečně předbíhám, úvodní kniha Myší hlídky s podtitulem Podzim 1152 nám představuje svět, v němž myši nedávno vyhrály válku proti lasičkám a nyní se snaží žít pokud možno v poklidu, což pro tvory na samém chvostu potravního řetězce není pranic jednoduchého. Trojice vybraných členů hlídky – Boris, Justýn a Straš – je vyslána najít ztraceného prodejce zrní a přitom odkryje stopy zrady a spiknutí proti samotné Hlídce…

Není to však vcelku jednoduchý příběh, jenž čtenáře komiksu doslova uhrane, ale pečlivě vykreslené reálie myšího světa. Pro myši je takřka každý jiný tvor smrtelným nebezpečím, ať už jde o hada či písečné kraby, s nimiž se v této knize nemilosrdně pustí do křížku. Jejich sídla jsou tak zpravidla nejen skrytá, ale i pečlivě opevněná. Uvnitř nich najdeme fungující společnost s řemeslníky všeho druhu. Naše myši ovšem nejen mluví, bojují, vyrábí a obchodují, ale rovněž intrikují, s člověkem toho tak mají společného víc, než by se na první pohled zdálo.

Myší hlídka je autorský komiks, tzn. že je její tvůrce autorem nejen scénáře, ale i kresby, podobně jako původně i Hellboy či Goon, Luther Arkwright a Sin City, abychom zůstali věrni komiksům vydávaných Comics Centrem. Svým způsobem jde o královskou komiksovou kategorii závisící na schopnostech jediného autora. Ostatně původně Petersen začal komiks vydávat vlastním nákladem, krátce na to byl osloven malým a nepříliš známým nakladatelstvím Archaia. Dnes už je Myší hlídka uznávanou značkou odměněnou hned několika cenami Willa Eisnera.

Nikoli náhodou, kresba v pro komiks nepříliš obvyklém čtvercovém formátu je skutečně vynikající. Roztomilé myšky v pláštích a s širokým mečem v ruce vypadají vskutku impozantně, detailní kresba nepostrádá tvůrčí osobitost, mikrosvět ukrytý v trávě a lesním kapradí je bezesporu atraktivní a nabízí půvabné i dramatické výjevy (list sloužící myšce jako loďka, rybářský háček použitý jako hrozivá zbraň, myší městečko ukryté v kmeni stromu atd.). Petersen má rovněž cit pro využití pestrých i monotónních barev, umně využívá působivých dvoustran a svůj výtvor obohatil výjevy z kroniky, mapou a dalšími doplňky, které zdařile posilují atmosféru.

Samozřejmě ne vše je bezchybné, přestože Petersen zručně používá různé fonty, verzálky uvnitř bublin působí spíše rušivě a jsou v ostrém kontrastu s dalšími používanými a přirozeně vyhlížejícími styly písma. Souboje myší s o mnoho většími nepřáteli na mě působily poněkud nepřehledně a práce s panely by snad mohla být rozmanitější, přece jen moderní komiks snese víc než jen obvyklé jasně ohraničené čtverce a obdélníky. Pochválit však bezesporu musím výpravné pojetí komiksu i jeho zpracování ze strany nakladatele, Kantůrkův překlad je povedený a především dle očekávání nápaditý, Honzův cit pro české názvy a jména je neoddiskutovatelně jeho charakteristickou předností.

Sám komiks mě jako dospělého čtenáře přenesl do dob, kdy jsem četl knihy jako Mluvící balík, Hobit či autorem oblíbená Žabákova dobrodružství. Jeho dobrodružný charakter má možná blíže ke klukovské četbě (stejně jako fantazií prodchnutá Hilda by mohla lépe vyhovovat dívkám), to je však dělení, které už dnes dost možná postrádá opodstatnění a smysl. Přestože je doporučován dětem přibližně od devíti let, s pomocí rodičů si ho jistě plně užijí i mladší čtenáři. Avšak nepochybuji, že Myší hlídka uspěje i u starších komiksových nadšenců, kteří v sobě stále mají větší než malý kus dítěte…

Myší hlídka 1: Podzim 1152

scénář a kresba David Petersen

vázaná, překlad Jan Kantůrek, 204 stran, 699 Kč

Související odkazy:

O myších jako o lidech (ukázka)