Myšlenka odklízet nepohodlné a nebezpečné jedince na Měsíc není nijak převratná, stačí zmínit románovou klasiku Roberta A. Heinleina. V knize australského spisovatele Anthonyho O’Neilla Na odvrácené straně, kterou v češtině vydalo nakladatelství Leda, je však trestanecká kolonie vybudovaná na Měsíci jen první krůčkem na cestě k daleko závažnějším pohromám. Román má zcela jiné ambice – detailně vykreslit, kam až by takové rozhodnutí mohlo dojít. Od nedobrovolného osídlení naší oběžnice vrahy a násilníky vede přímá cesta k veskrze dobrovolnému exilu podobných jedinců do města příhodně nazvaného Očistec, kde jsou pozemské hříchy navždy „odpuštěny“. Takové město svou pověst využívá jako reklamu a následně se stává cílem zvídavých turistů…

O’Neillův příběh v sobě mísí prvky science fiction a detektivního románu, prostředí měsíční kolonie je jako vystřižené z noirových detektivek plných korupce a organizovaného zločinu. Hrdinou jedné ze dvou dějových linek je poručík Zackon (představitel zákona), policista s jasnými morálními zásadami, ale také se sebedestruktivními sklony, jenž je v Očistci nový a jako takový je ideální, aby se čtenář jeho prostřednictvím seznamoval s pravidly netypického velkoměsta. A zatímco Zackon rozplétá případ vražd představitelů tamní vládnoucí třídy, přes měsíční pustinu spěchá muž v černém (v obleku a polobotkách), jenž se neváhá zbavit každého, kdo je mu v patách, anebo mu naopak mu stojí v cestě. Je-li Zackonova dějová linka především detektivní a společensko-kritická, druhá odkazuje spíše ke sci-fi thrilleru. Nabídne pro technicky nevzdělaného čtenáře skutečně přesvědčivý obraz života v nehostinném vesmíru, pohraje si se známými zákony robotiky a navrch přidá neobvyklé spojení slepého násilí, absurdních situací, slovního humoru a sexuálně nevyhraněných narážek.

Na jedné straně „zákon“, na druhé vrah. Nic ovšem není černobílé, jak se ukáže, když se dějové linky nakonec protnou… Dohromady přitom splétají komplexní a navýsost čtivý příběh s detailně vykresleným prostředím a postavami, rychlými dialogy, akcí a vlastně i humorem – často ve stylu Quentina Tarantina, jak slibuje knižní obálka, kterým se obecně nedá zrovna věřit. Výrazné jsou navíc i postavy, které se příběhem pouze mihnou, což je rozhodně autorovo velké plus – dokáže jim vtisknout takové charakterové vlastnosti a fyzické rysy, že působí rozmanitě a neslévají se tak do anonymního davu. Příběh je nicméně poněkud předvídatelný, a to i přes všudypřítomnou korupci a celou řadu konspiračních teorií. Závěr pak nepříliš odpovídá povaze jedné z ústředních postav, která jakoby odhodí svou naprostou asociálnost a dokáže se přimět ke skvělému hereckému výkonu…

Na odvrácené straně i přesto představuje zábavné čtení od prvního písmenka až k poslední tečce. Není to nic pro „náročného“ žánrového čtenáře, na druhou stranu běžný čtenář fantastiky s knihou před spaním jen tak neusne a to také není málo.

Anthony O’Neill: Na odvrácené straně

vázaná, překlad Jan Kalandra, obálka Tomáš Cikán, 432 stran, 348 Kč

Související odkaz:

Série atentátů ve Městě hříchu… (ukázka)