Nejeden začínající autor započal svou kariéru účastí v té či oné literární soutěži. Mezi dlouhodobě nejznámější, orientující se na fantasy v jakékoli podobě, patří Žoldnéři fantazie. Nejlepší práce jsou pak každý rok publikovány ve stejnojmenném sborníku. Pečlivou redakci a samotné vydání má na starost nezdolný Michael Bronec ve svém nakladatelství Straky na vrbě. Letos jsme se dočkali už devátých Žoldnéřů, tentokrát s podtitulem Na stopě zločinu. Naleznete v nich nejen jedenáct soutěžních povídek s poutavými ilustracemi, ale také galerii výtvorů ilustrátorské minisoutěže „O lahvičku miruvoru“. Nejen na poli literárním, ale i na tom výtvarném je totiž třeba dát možnost i novým tvářím…

Najít společné pojítko vydaných prací je tentokrát jednodušší než v předchozích ročnících. Jak už podtitul napovídá, je jím zločin. Nemusí se vždy jednat o klasické pátrání po pachatelích hrůzných činů. Zločiny mohou mít mnoho podob, od spiknutí vedoucích k ovládnutí trůnu až po odcizení malé obyčejné skříňky. Většinou se jedná o zlé skutky – nenápadné, malé, velké, osudové. Ne všechny jsou však po zásluze potrestány. Důležitým prvkem hned několika příběhů je ale i láska. Což je ovšem také krádež – krádež srdce a duše. S tématem lásky si přirozeně pohrály především autorky. Ty také hrají v celém sborníku prim (jsou zde zastoupeny hned v sedmi případech), což je jen další důkaz silného zastoupení žen v české fantastice.

Vítězná a zároveň i úvodní povídka „To má po dědovi!“ přináší detektivní pátrání po vrahovi démonů z alternativní Prahy, kde vedle sebe žijí lidé a nadpřirozené, mytické i nelidské bytosti. Soutěžní matador Karel Doležal zaujal nejenom nápadem, ale i dostatkem akce, vtipu a lehkosti. Zasazení děje do současnosti navíc působí přirozeně, a tak tahle zábavná hříčka skutečně překonává vše ostatní. Následuje Tereza Holubová s emocemi nabitým vyprávěním „Jako květina rozzářená magií“. Příběh dvou čarodějů a jejich blízkých vypráví o zášti, nenávisti, obdivu a citech, těch naplněných i nenaplněných, a překvapí svou vyzrálostí. Pomyslnou třetí příčku získal Jan Hamouz napínavou špionážní povídkou „Cvrdlikáček“ o neohroženém agentovi majícím před sebou nelehký úkol v originálním světě připomínajícím rozkvět průmyslové revoluce. Takřka klasickou detektivkou je „Kukačka“ Elišky Hřebenářové, která děj zasadila do doby ne nepodobné časům pozdně viktoriánským. Mladý vyšetřovatel spolu s odvážnou dívkou odhodlaně bojují s nebezpečím doslova na každém kroku. Zbývající povídky jsou pak dějově umístěné do neurčitých časů středověké fantasy s nezbytnými kouzly, čaroději a panovnickou šlechtou. Zde platí, že nápaditost a originalita ustupuje samotnému příběhu. Časem může u čtenáře dojít k propletení či splynutí jednotlivých děl, dějové linie většiny z nich jsou totiž jednoduché a bez zbytečných komplikací.

Jak je dobrým zvykem, knihu uzavírá práce hostujícího autora. Tentokrát přispěl Míla Linc povídkou „Sesterská láska“, v níž opět navštívíme tajemný Černý hvozd a vydáme se po stopě krvelačné čarodějnice. A aby toho nebylo málo, Míla napsal s vtipem sobě vlastním i tematický doslov o zločinu, trestu a vyšetřování v časech dávných. I díky tomu působí antologie Žoldnéři fantazie: Na stopě zločinu jednolitým a příjemným dojmem. Jistě, příběhy povětšinou začínajících autorů uspokojí především nenáročného čtenáře, jenž hledá pouze zábavu a dobrodružství, i tak jde ale o potěšující literární zážitek.

Žoldnéři fantazie: Na stopě zločinu

brožovaná, obálka Janina Strnadová, 480 stran, 280 Kč