Ocenění

Tiché našlapovaní mezi světy (recenze)

Autor Roman Bílek | Aktuality | Čtvrtek 20 Červenec 2017 20.05

Číst mezi řádky znamená vnímat z určitého díla i to, co není přímo vysloveno. Pomocí kritického myšlení dychtivě lapat naznačené i netušené souvislosti, které by měly v mysli vybuchnout za pomoci ideového doutnáku zapáleného ponoukajícím autorem. Právě o takový přesah se snaží tvůrci komiksové série Mezi řádky – scenárista Mick Carey a kreslíř Peter Gross. Vytvářejí pro čtenáře hru postavenou na historických základech, popkulturních odkazech, a především na znalosti rozmanitých literárních děl publikovaných napříč lidskou historií. Ani čtvrtá kniha neopouští styl pomalého vyprávění plného náznaků, úvah, nečekaných zvratů, ale i slepých uliček, změn rytmu a dějových odboček. Ostatně vše krásně stvrzuje samotný podtitul: Leviatan. Nemusí se totiž nutně jednat o starozákonní mořské monstrum, ale může jít rovněž o odkaz na knihu napsanou roku 1651 anglickým filozofem Thomasem Hobbesem, ve které se autor zabývá dobovými společenskými strukturami…

Carey_Leviatan

O anglickém scenáristovi Miku Careym už toho bylo i u nás napsáno vcelku dost. Z hlediska kontextu komiksu Mezi řádky jsou nejdůležitější dvě věci. Za prvé – je následníkem anglické scenáristické vlny, která svého času ovládla americká komiksová nakladatelství a ukázala tamním kolegům novou cestu. Carey, stejně jako dvě nejuznávanější osobnosti jmenované scenáristické kliky Alan Moore a Neil Gaiman, používá ve svých dílech často tajemno a mystiku, které mohou hraničit až s okultismem. Tajná společenství či „kouzelné“ předměty jsou častými proprietami v nastolených zápletkách. Za druhé – hojně využívá odkazů na nejrůznější literární díla, náboženské mytologie i reálné historické postavy, aniž by narušoval pevnou strukturu svého vyprávění.

Když Mike Carey začal v roce 1999 psát pro americké komiksové nakladatelství DC / Vertigo sérii Lucifer, v níž rozvijí osudy jedné z postav slavného Sandmana Neila Gaimana, začal používat podobné scenáristické i ideové postupy jako jeho slavnější kolega. Vytvořil si s jejich pomocí osobitý styl, ale zároveň mnohým dokázal, že cesta, kterou Gaiman předurčil, je i nadále přitažlivá a žádaná. Na podobném principu poté začalo pracovat množství následovníků nejen z řad komiksových scénáristů, ale i autorů beletrie.

Mezi řádky je v tomto ohledu jedním ze stěžejních děl, neboť na tak pestrou paletu nejroztodivnějších ingrediencí narazíte skutečně málokde. Přitom klíčem ke všemu v sérii vyřčenému není nic menšího a jednoduššího než láska a obdiv k literatuře jako celku. Hlavní postavou série je Tom Taylor, syn známého spisovatele fantastické literatury, což je zároveň jeho největší problém. Otec ho totiž použil nejen jako hrdinu svých knížek, ale dal mu do vínku také neutuchající pozornost fanouškovské obce a s tím související duševní strasti, jimž se díky neustalému srovnávaní s knižním alter egem není schopen vyhnout.

Situace je však mnohem složitější, neboť uznávaný spisovatel jednoho dne beze stopy zmizí a Tomy začíná pomalu zjišťovat, že jím vystavěný fantastický svět není zdaleka tak nereálný, jak by se v rámci racionálního uvažování slušelo. V chlapcově životě se náhle začnou objevovat neznámé a podivné osoby a zdaleka ne všem z nich jde o jeho dobro. Otec mu sice v minulosti vštípil mnoho indicií, jak se chovat v okamžiku, kdy tato situace nastane, jenže Tom k tomu vždy přistupoval řekněme s dětskou lhostejností. Nyní je vše předpovězené na pořadu dne a on najednou vůbec netuší, co si počít. Tápe mezi reálným světem, příběhy z otcových knih, nápovědami, které otec dal, ale i mnohem starším tajemstvím, jež je po dlouhou dobu jakýmsi způsobem propojeno s mnoha úspěšnými a slavnými autory.

Leviatan je sám o sobě jen dalším střípkem do mnohavrstevnaté mozaiky, kterou Mike Carey a Peter Gross čtenářům připravili. Dalo by se říct, že čtenářské rozhodnutí, zda tuto sérii sledovat či nikoli, muselo nutně přijít už s první knihou Tommy Taylor a falešná identita. Už tam bylo naznačeno mnohé ze základních faktorů, které dílo trvale provázejí. Základní vzor byl vytvořen a postupně se na něj nabalují další a další faktory, čímž vzniká pozoruhodný hlavolam, ke kterému zatím nemáme řešení. Známe jen některé cesty, a to i ty, které se zprvu jevily jako nadějné, ale záhy jsme zjistili, že nikam nevedly a nic zas podstatného nepřinesly. Jednoduše řečeno, buď už jste zvláštnímu komiksovému počinu dávno přišli na chuť, nebo se s ním možná nikdy neztotožníte a v dalších svazcích budete jen netrpělivě čekat na něco, co vlastně vůbec nemusí přijít.

Můžete se přitom cítit dost podobně jako hlavní hrdina série, a přitom do sebe vše neslučitelné pomalu zapadá s precizností jemné hodinářské práce, a to nejen díky umu zmíněné autorské dvojice, ale rovněž díky dalším neméně podstatným lidem, kteří se na vzniku série Mezi řádky podílejí. Vince Locke se ujal úprav kresby a některých pasáží, které vyžadovaly odlišný autorský rukopis, než má Peter Gross. Al Davidson si střihl bonusovou a k ději paralelní kapitolu Schody do nebe. Vnější tvář komiksu by nebyla úplná bez návykových obálek Juko Šimiuzové. A překladatel Petr Kotrle musel vedle tradičně spolehlivého výkonu sáhnout i po pracích svých kolegů, aby citoval z děl často zmiňovaných v ději. Vše je tak slito v komplexní celek, který tvoří cosi pozoruhodného a nebývale obsáhlého. Číst Mezi řádky je neobyčejný zážitek…

Mezi řádky – Leviatan

scénář Mike Carey, kresba Peter Gross

brožovaná, překlad Petr Kotrle, obálka Juko Šimizuová, 144 stran, 399 Kč

crew-logo

145 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.