Ocenění

Pohádka pro starší a pokročilé… (recenze)

Autor | Aktuality | Úterý 16 Duben 2019 21.20

Americká autorka Naomi Noviková se ve světě a konečně i na našem trhu prosadila zejména alternativně historickou sérií Temeraire, na jejíchž stránkách vypustila do světa napoleonských válek draky. Aktuálně však nakladatelství Host přichází s úvodním svazkem její nové série, oceňovanou a příběhově samostatnou fantasy Ve stínu Hvozdu. Ta získala v roce 2016 ceny Nebula a Locus, nyní se tedy můžeme přesvědčit, nakolik se očekávání vyvolaná tímto přijetím protnou s naším čtenářským vkusem a zda kniha vyvolá nějaký kritický ohlas i ve zdejších končinách…

Ve-stinu-Hvozdu

Noviková vypráví podle vcelku běžného vzorce, přiznaně ovlivněná klasickou pohádkou. Ve kvazi středověkém světě proti sobě staví dvě království, oddělená tajemným a nepřátelským Hvozdem. Zejména evropského čtenáře na první pohled zaujme očividný odkaz na polské a ruské reálie, konečně názvy obou říší (Polnja a Rosja) mluví jasnou řečí. Autorka zde zúročuje své evropské kořeny, bohužel tento odkaz končí na úrovni jmen míst a postav. Je ovšem jasné, že pro amerického čtenáře není tato vrstva příběhu příliš podstatná, Novikové hra se jmény a několika málo typickými motivy (baba Jaga) zde bez obtíží postačuje. Nicméně i tato polsko-ruská dvojakost je důležitým prvkem celého obrazu, a právě protiklad dvou různých stran patří k jeho důležitým motivům.

Hlavním nositelem nebezpečí je v románu tajemný Hvozd, tvořící hranici mezi oběma říšemi. Příběh sledujeme z polnjské strany, postupně se rozpínající Hvozd pohlcuje další a další vesnice a zvyšuje tak svou rozlohu i moc. Jediným, kdo se mu může postavit, jsou čarodějové, znalci magických zaříkání i lektvarů. Na přední výspě, jakožto hlavního krotitele postupu Hvozdu, nacházíme Draka, mága, který ve své věži drží stráž nad polnjskými vesnicemi, ohroženými postupem Hvozdu. K Drakově působení patří i zvláštní rituál, vždy každých deset let sestoupí z věže do jedné z vesnic a vybere si do služby jednu z dospívajících dívek. K rysům čarodějů patří i dlouhověkost čítající až dvě století, takže takových desetiletých etap již stárnoucí Drak prožil několik. Román otevírá zrovna takový výběr nové pomocnice. Vypravěčkou románu je sedmnáctiletá Agnieszka a právě ona je vybrána, byť poněkud nečekaně, všichni očekávali, že Drakovou volbou bude její přítelkyně, krásná Kasia. Nicméně do Drakovy věže odchází Agnieszka a je tak právě na ní, aby odhalila, jaký osud vybrané dívky ve věži čeká a co je změní natolik, že se po skončení služby už nikdy nevrátí domů a odcházejí do širého světa.

Základní pozice je tedy rozestavena a vyprávění může začít. Máme zde tajemného, nevlídného a nepřístupného mága, jenž se ke své nové společnici staví odmítavě a přezíravě. Agnieszka nicméně oplývá základy magického talentu, který byl důvodem, proč ji musel k sobě do věže povolat. Ona je naivní, nepoučená a zvědavá, pomalu se rozvíjející spolupráce s odmítavým Drakem přináší pro čtenáře potřebné napětí a dodává zápletce tempo, postupem času se celkem nepřekvapivě dostaví i romantická linka. Jsou to právě Drak a Agnieszka, kdo jsou hlavními nositeli tenze dvou protikladů. Vedle věkového i osobnostního rozdílu jde hlavně o typ magie, ke kterému každý z nich tíhne. Drak je založením vědec, vše musí mít důkladně podloženo a nastudováno, teprve když kouzlu důkladně rozumí, může pro něj fungovat. Jeho společnice je v tomto pravým opakem, k magii přistupuje naprosto intuitivně, což je důvodem, že zprvu Drakova výuka bolestně selhává. Její magie je především léčitelská, Drakova naopak útočná a bojová. K rysům kouzlení v románovém světě patří skutečnost, že spolupráce veškerou magii výrazně zefektivňuje, teprve když oba protagonisté dokážou najít soulad, ve kterém odříkávají či zpívají svá kouzla společně, dostaví se nečekaný úspěch. Což je snadno zobecnitelné na obecnou úvahu o mužském a ženském principu, které pouze pohromadě tvoří funkční celek.

Novik-books

Novou sérii Naomi Novikové tvoří vzájemně nesouvisející pohádkové příběhy…

Vše se samozřejmě odehrává ve stínu Hvozdu, pravděpodobně myslící bytosti prosycené zlem, která se pokouší získávat další a další území. Ten, kdo se mu dostane do spárů a dokáže se vrátit mezi své, bývá často nakažen temnotou a je podroben nemilosrdné spravedlnosti lidské komunity. Ta se musí neustále chránit před takovými útoky Hvozdu, nicméně i přes veškerou opatrnost a Drakovy čarodějné dovednosti postupně prohrává. Až příchod Agnieszky a její spojení s Drakem přinášejí ve své magické síle novou naději.

Noviková své hrdiny nedrží jen v čarodějově věži, postupně se s nimi přesuneme i do hlavního města království a v závěru přímo do srdce tajemného Hvozdu. Zatímco v polnjské metropoli Kralji rozehraje autorka další kolo pestrých intrik obohacených o postavy královského dvora a čtenář její snahu bude přijímat s nadšením, putování do nitra Hvozdu už takovou euforii nebudí. V průběhu románu Noviková navnadí narážkami typu řeky ztrácející se v hlubinách Hvozdu nebo chodících stromů, nakonec však cesta do Hvozdu představuje pouze samotný závěr příběhu, který prostě postrádá slibovanou působivost. Přesto v žádném případě nelze hovořit o tom, že by finále knihy bylo vyloženě odbyté, autorka si naopak na druhou polovinu knihy nechala jeden pěkný zvrat, který relativizuje doposud zdánlivě jasně se vinoucí linku příběhu. Spíše jde o to, že čtenář během čtení románu očekával pořádně košatý a temný děj čekající ve Hvozdu a ten se prakticky nekonal, Hvozd je střídmý jak rozsahem stránek, jež mu jsou věnovány, tak co do bohatosti dobrodružství v něm čekajících.

Ve stylu pohádek se nese i práce s psychologií postav, Noviková si vyhrála pouze s Drakem, Agnieszkou a částečně i Kasiou, která v úvodu sice nechá zmizet ze zřetele, později se k ní ovšem vrátí v plné parádě. Ostatní představují spíše dvojrozměrnou stafáž, ovšem to je věc vedle pohádek typická i pro řadu fantasy románů. Je trochu škoda, že Noviková v tomto směru rezignovala na nějaké hlubší úsilí, na druhou stranu to vynahrazuje maximálně vstřícným vypravěčstvím, čtenáře unáší proudem stran naprosto bez odporu a jakéhokoli zaškobrtnutí. Je zkrátka třeba se připravit na to, že v ruce držíme pohádkovou fantasy a mít taková očekávání, která tento specifický žánr dokáže naplnit. Je ale nutno si též vyjasnit, že bezesporu nejde o dětskou literaturu, vedle trochy erotických scén je to především všudypřítomná hrozba Hvozdu a z ní plynoucí napětí, které knihu posouvají minimálně do dnes tolik populární kategorie young adult, pokud ne rovnou do dospělé literatury.

Uprooted-Giancola

Kniha se v dubnu tohoto roku dočkala také vydání s ilustracemi Donata Giancoly…

Ve stínu Hvozdu tedy přísliby vyvolané těmi z nejprestižnějších ocenění tak docela nenaplnilo, přesto nelze hovořit o zklamání. Uspokojí toho, kdo dokáže ocenit brilantní vypravěčskou zručnost a hledá příběh, jenž bude spíše hladit po srsti než proti ní. Naopak fanoušci Holdstocka (nebo i Tolkiena s jeho enty) mohou být lehce rozčarováni zjištěním, že tentokrát výprava do dalšího temného hvozdu klouže především po povrchu.

Naomi Noviková: Ve stínu Hvozdu

brožovaná, překlad Milan Žáček, obálka Alena Gratiasová, 488 stran, 399 Kč

Související odkaz:

Co se skrývá ve stínu Hvozdu? (ukázka)

host-logo

514 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.