Ocenění

Tregillisovo konečné zúčtování… (recenze)

Autor | Aktuality | Pátek 15 Prosinec 2017 16.30

Na sklonku letošního roku se na knižním trhu konečně objevil očekávaný závěr románového triptychu Milkweed nadějného amerického spisovatele Iana Tregillise. V Nutném zlu se autor vrací k atraktivnímu tématu alternativního průběhu druhé světové války, kdy proti sobě postavil skupinu zvláštními schopnostmi oplývajících německých vojáků a hrstku britských čarodějů, kteří svou zemi zoufale brání před nacistickou invazí za pomoci vyčerpávajících rozmluv s nadpřirozenými bytostmi, což je však stojí nejen nemalé úsilí, ale rovněž množství obětí. Hlavní hrdina trilogie Raybould Marsh se zde přenesl do nové časové linie, aby unikl konci světa, jejž mají na svědomí právě tyto temné bytosti vymykající se veškeré kontrole…

Tregillis_Nutne-zlo

Marsh má nyní jedinečnou šanci změnit budoucnost a odvrátit neúprosně se blížící konec světa, ovšem pouze za předpokladu, že se mu podaří uspět tam, kde už jednou selhal. To vše za pomoci svého mladšího já, jež je stejně svéhlavé a svérázné jako on, a pološílené cikánky Gretel, která sice vidí všechny možné verze budoucnosti, nicméně si v nich hledí především na svůj prospěch, což řešení problémů nemálo ztěžuje. V předchozím svazku čtenáři ocenili především zdařilou charakterizaci postav, temnou atmosféru takřka komorního dramatu a emočně vyhrocené vztahy na pozadí vzrušujících událostí. Nutné zlo sice oplývá podobnými vlastnostmi, ovšem autor se tentokrát více zaměřuje na hlavního hrdinu svého příběhu a ostatní postavy tak nevyhnutelně odsouvá do pozadí.

Jak už to tak v závěru některých spletitých příběhů bývá, ani Tregillis se neobejde bez četných autorských berliček, jimiž si vypomáhá k posunutí děje k předem vytyčeným cílům. Dalo by se říct, že hořce sklízí, co si v předchozích svazcích zasel. Některé své postavy dříve učinil přímo nadlidskými, což mu nyní směřování děje dosti komplikuje. Tu a tam popírá svá vlastní pravidla a logiku chování některých svých postav, které se často dopouštějí takřka osudových chyb, až si čtenář pomyslí, kde se vlastně vzala jejich nadlidská aura, nemluvě o tom, že se autor při nahlížení do jejich mysli často opakuje, což může být pro leckterého čtenáře zkouška nervů.

Zmíněné poklesky ovšem vynahrazuje autorský styl, jenž vynikne především při srovnání s dnešní žánrovou nabídkou a činí tak z knihy lehkou, zábavnou a svěží četbu, zvláště pokud nejste zvyklí rozebírat děj příliš do hloubky. Jde jednoduše o odpočinkovou fantastiku, která nepokrytě postrádá promyšlenost a věrohodnost špičkového špionážního thrilleru či propracovaného válečného dramatu. Nelze tedy očekávat kvality Harrisovy Otčiny či Dickova Muže z Vysokého zámku, abychom zůstali věrni alternativnímu subžánru, ovšem i tak si Tregillis nevede v žánrovém kontextu vůbec špatně a ani v jeho románovém triptychu není nouze o poutavé osobní tragédie a zajímavé mezilidské vztahy na pozadí vcelku umně navozené historické alternativy; snad jen kdyby se v samotném závěru ubránil zbytečnému patosu…

Tregillis_Milkweed

Milkweed sice oplývá v mnoha ohledech recyklovanými nápady, používá je však lákavým, čtivým a víceméně konzistentním způsobem a představuje tak svěží vítr v ranku alternativní historie. Pokud od něj budete očekávat oddychovou četbu, pak v současné subžánrové nabídce těžko najdete cokoli lepšího, jestli však toužíte po mistrovském dílu fantastického ražení, poohlédněte se raději jinde.

Ian Tregillis: Nutné zlo

brožovaná, překlad Pavel Bakič, obálka Tom Sanderson, 364 stran, 378 Kč

Související články:

Nadchází konečné zúčtování… (ukázka)

Svět podle Gretel (recenze)

Druhá světová válka jak ji neznáme… (ukázka)

Válka o vládu nad světem znovu a jinak (recenze)

Tregillisova mrazivá alternativa (ukázka)

argo-logo

883 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.