Ocenění

Příběh obyčejných lidí v neobyčejné době (recenze)

Autor Erik Slivka | Aktuality | Pondělí 26 Červen 2017 10.35

Philip K. Dick bezpochyby patří mezi nejznámější tváře světové fantastiky. Jeho cesta mezi vyvolené byla dlouhá, trnitá a plná nepochopení, dnes už však nikdo nepochybuje o jeho výjimečnosti. Autorova tvorba tvoří spolu s nakladatelstvím Argo už řadu let spojení připomínající spokojené partnerství. Důkazem nejsou jen další vydání dobře známých románů, ale i vydávání v češtině dosud nepublikovaných příběhů. V krátkém románu Simulakra se tak český čtenář může seznámit s další autorovou nepříliš příjemnou vizi budoucnosti. Kniha původně vyšla v roce 1964 a jedná se o typické dílo Philipa K. Dicka, ve kterém lze nalézt nejen paralelu se současností, ale i společné atributy prostupující literárním světem věhlasného spisovatele, ať už jde o jedince nespokojené se svým životem a zároveň neschopné ho změnit, hrátky s realitou, podprahovou manipulaci či loutkovou vládu propojenou s korporacemi. Společenský systém zde lavíruje na okraji zničení a chaosu, stačí jen pár zrnek do rezavého soukolí…

Dick_Simulakra

Popsat děj a neprozradit příliš není jednoduché. Kniha postrádá ústřední postavu, místo toho sledujeme několik příběhových linek. Vedle příběhu první dámy a de facto vládkyně Spojených států se odvíjejí například osudy bývalého amatérského umělce, jenž si touží splnit dávný sen a zahrát si v Bílém domě. Osudy jednotlivých postav se různorodě proplétají, vzájemná setkání jsou spíše nahodilá a pojítkem je snad jen poslední legální psychoanalytik doktor Egon Superb. Mezitím se pod povrchem začíná připravovat půda pro nástup nového prezidenta. Vládnoucí rada chce omezit rostoucí moc obchodních korporací, které se však rozhodně nechtějí vzdát svých privilegií. Blíží se okamžik střetu a po vyzrazení státního tajemství lidu se vše hroutí jako domeček z karet. Jen málokdo se chopí druhé šance a začne nový život třeba na Marsu. Aby toho nebylo málo, mocenská elita má k dispozici stroj času a důležitou roli zde sehrají rovněž androidi obdaření empatickými vlastnostmi.

Simulakře autor opět vytvořil svět mísící neuvěřitelně fantastické nápady s prvky každodenního bytí. USA tvoří jednotný stát s Německem (nechybí odkazy na 2. světovou válku), smyslem bytí mnohých je jednoduše sloužit První dámě a tupě sledovat neustále probíhající televizní talentové soutěže. Přímo na ulici není problém koupit rachotinu a odcestovat ze Země. Společnost je rozdělena na vyvolené, znající početné tajnosti, a pasivní většinu. Každý má svou úlohu a každý může být ovládán a kontrolován. Charaktery postav jsou na pár řádcích skvěle vystiženy a záleží jen na vás, s kým se ztotožníte, zda si v některé z nich najdete sami sebe. Závěr pak připomíná zběsilou jízdu a není vyloučeno, že se zakončením některých příběhových linek nebudete spokojeni.

Knihy Philipa K. Dicka, včetně této, nejsou určeny svátečním čtenářům. Nehýří optimismem a nutí přemýšlet nejen o budoucnosti, ale také o přítomnosti. O tom, co všechno se už dávno stalo smutnou a krutou realitou, přičemž vám po zátylku nejednou přeběhne nepříjemné mrazení. Simulakra je dílo strohé a přímé, bez zbytečných kudrlinek a ozdob. V porovnání s Dickovými nejznámějšími romány tak v mnohém ztrácí, přesto však stojí za pozornost, k čemuž přispívá i povedený překlad, jenž si umně poradil s nutností vymyslet početné novotvary. Máte-li odvahu, pusťte se do četby, čeká vás přinejmenším zajímavý zážitek.

Philip K. Dick: Simulakra

brožovaná, překlad Robert Tschorn, obálka Pavel Růt, 208 stran, 248 Kč

argo-logo

353 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by PMarek — 29.6.2017 @ 10.26

    Já se hlavně moc těším, jestli Argo zkompletuje posledním svazkem autorovy kratší práce. Snad ano a snad někdy brzy.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 2 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.