Ocenění

Osobnosti žánru doporučují (Podaný, Veselá, Heteša)

Autor | Aktuality | Neděle 5 června 2016 8.30

V jedné z nejúspěšnějších sérií článků na našem webu doporučovaly osobnosti fantastického žánru našim čtenářům oblíbená literární díla. Ať už to byla díla věhlasná či naopak pozapomenutá, vždy bylo zajímavé se dozvědět, které knihy jsou dle předních osobností české i slovenské fantastiky stále hodny doporučení. Takřka na chlup přesně po dvou letech se k tomuto konceptu vracíme v nové sérii článků, v níž budou tentokrát stejné i nové tváře našim čtenářům doporučovat výjimečné či neobvyklé filmové zážitky. Jako první trojice odvážných se nám se svým vkusem představí překladatel Richard Podaný, spisovatelka Hanina Veselá a spisovatel Petr Heteša. Je jejich vkus podobný tomu vašemu? Našli jste mezi filmy vám dosud neznámé snímky?

osobnosti-film-01

RICHARD PODANÝ

Volný pád (1993)

Spousta děl se nějak vyjadřuje k tomu, jak složité je žít v moderní době, která přinesla natolik odlišné podmínky pro lidskou existenci než všechny doby předchozí. Kupodivu, většina to dělá prachblbě; buď si autoři lacině najdou viníka dle své ideologické inklinace, anebo utonou v intelektuálském žvástu, zhusta oboje. Volný pád je jedno 113minutové říznutí skalpelem rovnou na nerv, které se s ničím nemaže a před ničím neuhýbá. Takové věci, jako že skvěle funguje i jako thriller, má uvěřitelné dialogy a dobré výkony všech, kdo ho dělali, jsou už ve srovnání s tím vlastně maličkosti.

Princezna nevěsta (1987)

Obři, trpaslíci, věrná láska… co dodat. Kdybych se stal světovým filmovým diktátorem, tak jen co bych nechal surově popravit některé ty, kdo spáchali český překlad, dabing a titulky, vyhlásil bych Princeznu nevěstu pro všechny časy nejduchaplnějším fantasy filmem světa a děti by se o ní musely od první třídy šprtat.

12 opic (1995)

Asi čtyřikrát ročně mě napadne, že bych si to měl pustit. Ale pustím si to jen asi tak jednou za čtyři roky, protože vždycky dostanu strach a skoro vždycky vyměknu a pustím si místo toho nějakou neškodnou, jiskrnou komedii. Ale to, že já jsem srab srabácká a bojím se těch hrozných pravd, co se tam říkají, ještě neznamená, že by to snad nebyl nejlepší SF film všech dob.

Hanina Veselá

Není nic trapnějšího, než když se v obdobných doporučení objeví notoricky známý titul, a proto jsem se snažila pro vás vybrat méně známé extra špeky či věci, které neprávem zapadly.

Brancaleonova armáda (1966)

Začnu fantasy, ježto tento žánr je mi nejbližší. Až se někdy budete chtít pobavit na konto starých rytířských příběhů, pusťte si Brancaleonovu armádu. Tento koprodukční snímek s vynikajícími hereckými výkony, od jehož natočení uběhlo letos rovných padesát let, nějakým neuvěřitelným způsobem stále lechtá naše bránice. Tváří se jako historická parodie, ale já se nebojím nalepit mu štítek fantasy. Pětice nuzných, leč vychytralých venkovanů hledá dobráka, který by šlechtickým titulem zaštítil jejich smělý plán zbohatnout ve svaté zemi. Nacházejí ho na turnajovém klání – Brancaleona, hrdinu každým coulem, jehož nesmrtelný pokřik „Branca, Branca! Leon, Leon!“ vstoupil do srdcí již našich maminek.

Šílenství Debory Logan (2014)

Pro další kousek sáhnu do doby nedávno minulé. Šílenství Debory Logan, neprávem opomíjený americký horor z roku 2014. Začíná jako dokument o stařence trpící Alzheimerovou chorobou, který natáčí mladá studentka medicíny. Celé je to svou autentičností velmi nepříjemné, člověk natěšený na mrazivou hrůzu a fujtajbl scény by to skoro vypnul, ale pozor. Nevypínat. Obojího se dočkáte rovným dílem. Zákeřná choroba není zdaleka jediným problém ubohé Dobry Logan. Film se rozjede v opravdu husté psycho, které však na rozdíl od podobně laděných snímků působí uvěřitelně. Což se třeba nedá říct o slavnějším Sinistrovi, kde řada scén šokovala mimo jiné i svou trapností a přitažeností za vlasy.

Dveře (2009)

A nejlepší nakonec. Dánský herec Mads Mikkelsen už několikrát divákům dokázal, že zvládne jakoukoliv úlohu. V roce 2009 si střihl v německém scífku Dveře roli malíře, který nechtěně zaviní smrt vlastní dcery, následkem čehož jde i jeho manželství do kytek. A podobně jako u předchozího filmu, i zde do věcí vstupuje tajemno a hrdinové dostávají druhou šanci. Otázkou je, zda by nebylo lepší tuto druhou šanci zahodit a raději se utápět ve smutku. Není totiž všechno zlato, co se třpytí. Dveře jsou hodně netradiční časovka s docela brutálním rozuzlením, kterou doporučuji nejenom kvůli hereckým výkonům, ale také skvělému nápadu.

Petr Heteša

Sin City 1 a 2 (2005, 2014)

Nádherně beznadějní a odepsaní hrdinové potácející se od jednoho průšvihu k druhému a nádherné ženské, kvůli kterým se to všechno děje. Klasická americká drsná škola, hard noir. Už sama komiksová předloha je naprosto špičková a její genialita spočívá v černobílé kresbě Franka Millera, který dokáže vyjádřit emoci v obličeji či erotiku scény jen několika nejúspornějšími tahy. Zapomeňte na polostíny či šrafy. Vše je založeno na milimetrové přesnosti dynamických čar ohraničující jen černou a bílou. A stejně je to dodrženo i ve filmu. Vzhledem k ději, kdo jiný by to asi tak měl režírovat, než Robert Rodriguez za pomoci Quentina Tarantina. Ale i oni si uvědomili, že hlavní síla Sin City není v příběhu, ale ve výtvarné stránce celé věci a dokázali ji na plátno přenést s neuvěřitelnou věrností a pokorou. Opravdu si myslím, že příběh není v tomto případě to hlavní. Hlavní je výtvarná stránka věci, a ta je naprosto geniální. No a pak ještě dialogy, samozřejmě. Ty svou úsporností a obsahem odpovídají kresbě. Hlavně té černé.

Ex Machina (2015)

Špičkové sci-fi na téma umělé inteligence. Vše se odehrává v hypermoderním uzavřeném komplexu ukrytém v srdci Aljašky. Hlavní hrdina vyhraje ve firemní soutěži pobyt v soukromém objektu geniálního vědce, který jej chce využít pro testování interakcí s umělou inteligencí, v tomto případě vpreparované do formy ženské (a nádherné). Ovšem dobrácký vědec mu neřekl všechno. Třeba to, že je sám součástí jistého experimentu. Ten to ale díky komunikaci s umělou inteligencí začne tušit… Výborná (neamerická) pointa, výborní herci (jsou jen tři). Totálně minimalistická záležitost s omezeným počtem aktérů a v omezeném prostoru (což mně připomnělo skvělý Moon). Je tam naprosto úžasná kamera a obrovský kus práce odvedl výtvarník scény. Doslova vizuální lahůdka. Každý záběr by bylo možné zvětšit a pověsit si ho do obýváku jako velkoformátový obraz. Celkově úžasně chytré a úžasně studené, ostatně jako samotná umělá inteligence.

Iron Sky (2012)

Absolutně nečekaná smršť od finských tvůrců. Těsně před koncem druhé světové války udělali Němci vědecký průlom v antigravitaci a ze základny v Antarktidě byly vypuštěny nacistické vesmírné lodě na Měsíc, aby na jeho odvrácené straně založili vojenskou základnu Schwarze Sonne. Nová nacistická říše se pak šedesát let připravuje na to, aby na Zemi mohla dokončit, co se před tím nepovedlo. A tak se v roce 2018 od Měsíce odpoutají obrovské bitevní křižníky a létající talíře a směřují k Zemi. Sledovat tu mohutnou vesmírnou válečnou flotilu pomalovanou hákovým kříži plující mezihvězdným prostorem k vyřízení starých účtů je opravdu fascinující zážitek. Invaze samotná je pak zpracována v akčním a velkolepém duchu vesmírných válek. Reakce světových politiků, ať už se jedná a USA, Severní Koreu či OSN, jsou opravdu rozkošné a téměř uvěřitelné, až z nich mrazí. Je to totální bláznivina, kterou asi nevstřebá každý, ale já si ji fakt vychutnal a královsky se bavil.

Související články:

Osobnosti žánru doporučují (Kadlečková, Němec, Procházka)

Osobnosti žánru doporučují (Nováková, Podaný, Kopřiva)

Osobnosti žánru doporučují (Herec, Vrbenská, Šlechta)

Osobnosti žánru doporučují (Rečková, Králik, Renčín)

Osobnosti žánru doporučují (Veselá, Hokr, Kyša)

Osobnosti žánru doporučují (Pavelková, Kotrle, Linc)

Osobnosti žánru doporučují (Ríša, Lukačovičová, Pavlovský)

Osobnosti žánru doporučují (Bronec, Neomillnerová, Hlávka)

Osobnosti žánru doporučují (Slováková, Popiolek, Medek)

Osobnosti žánru doporučují (Dufková, Pelech, Nečas)

Osobnosti žánru doporučují (Hlavačková, Pilch, Fabian)

Osobnosti žánru doporučují (Stožická, Jireš, Novotný)

SPECIÁL: Redakce webu XB-1 doporučuje (Buriánková, Kubátová, Bílek)

SPECIÁL: Vítězové LS Daidalos doporučují (Gilar, Molcarová, Čechalová)

 

1 320 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

komentářů 9 »

  1. Comment od hseiner — 5.6.2016 @ 9.16

    K výběru Richarda Podaného – všechny palce nahoru. Ač nejsem filmový znalec ba ani fanoušek, tak tyhle tři věci mě taky chytly za srdce a patří mezi těch pár filmů, na které se vždycky rád podívám. Hlavně opice. A taky: Hello, my name is Indigo Montoya, you killed my father, prepare to die!

  2. Comment od Slarque — 5.6.2016 @ 10.26

    Hanina Veselá oba palce nahoru. Už proto, že o těch Dveřích jsem dosud ani neslyšel. Zkusím dohnat i s Brancaleonem.

  3. Comment od Jana Dvořáčková — 5.6.2016 @ 15.21

    Volný pád a 12 opic se mi nikdy neomrzí. Ex machinu jsem viděla zatím jednou – také šla. A Debora Logan bude sympatická hlavně mé mámě, která jednak takové filmy může a pak také pracuje v pečovateláku pro lidi s Alzheimerem. A má ráda noční 🙂 . Ten zbytek… nevím. Hlavně Iron sky na mě působí dost infantilně. Pokud to má být ale komedie, tak snad…

  4. Comment od standa.e — 5.6.2016 @ 20.47

    Tak Iron Sky je PŘEDEVŠÍM komedie. Od tvůrců Star Wrecku.

  5. Comment od Martin Sust — 5.6.2016 @ 20.50

    Ostatně stačí zapátrat na našem webu: http://www.casopisxb1.cz/aktuality/iron-sky-prinese-invazi-nacistu-z-odvracene-strany-mesice/

  6. Comment od Jana Dvořáčková — 6.6.2016 @ 19.07

    Martin Šust: No vida, na uvedený odkaz jsem už kdysi koukala a dokonce byla odhodlaná ten film vidět 🙂 . Jenom si to nepamatuji.

  7. Comment od Kim — 6.6.2016 @ 20.41

    Iron Sky (2012) je můj oblíbený

  8. Comment od standa.e — 7.6.2016 @ 7.01

    Mě tam nejvíc pobavilo, když šel hrdina (arizovaný černoch) s Renatou do kina na Charlieho Chaplina. Titulek „O hodinu a půl později“ v kontextu s „krátkou verzí filmu“, kterou Renate znala z Měsíce, byl přesně tím typem humoru, co mě baví (i když většina z něj byla poněkud přímějšího stylu). Jsem každopádně zvědavý, jak si poradí s dinosaury v podzemí 😉

  9. Comment od Jana Dvořáčková — 7.6.2016 @ 17.15

    Zatím jsem shlédla jen „Šílenství Debory Logan.“ Ano, mámě se to líbit bude, já se u takových filmů neumím bát. Tenhle „dokumentární bubu styl,“ kdy se zlo zmocní hrdiny, jenž je dokumentován, protože s ním i tak nebylo něco v pořádku, mi tu správnou porci hrůzy zprostředkovat nedokáže. Byla tam JEDNA trochu mrazivější scéna – u krbu, ale jinak nic. Film to ovšem není špatný, jenom jsem se nebála, no 🙂 .
    Ani ten zmiňovaný „Sinister“ mě nenadchl. Všecko to kopíruje „Záhadu Blair witch,“ která byla dobrá, protože byla první.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.