Ocenění

Po stopách pražských záhad a legend (recenze)

Autor Petr Urban | Aktuality | Úterý 17 Září 2013 8.35

Praha je město plné záhad a kouzel. Pro ctitele městských legend je to pak doslova kolébka mýtů, vždyť snad každá z ulic Starého města skrývá nějaké tajemství. I v dnešní uspěchané době, jako by čas nad pradávnými příběhy neměl moc… A právě do takovéto Prahy nás ve své knize zavádí spisovatelka Lucie Lukačovičová. Detektivní kancelář Sirius nám představuje skupinu vyšetřovatelů, která řeší případy méně či (a to většinou) více spojené s nadpřirozenem. Runařka Margot, mlčenlivý Albrecht, silný Vidocq a pomatená Sangría jsou zaměstnanci neobvyklé detektivní agentury, v níž se nepátrá po pachatelích zločinů či vražd, ale po dětech ztracených v temných uličkách, po původu tajemných magických obrazců v neznámých zákoutích Prahy či po bytostech z legend a mýtů, tajně procházejících městem.

V deseti kapitolách nás autorka krok za krokem seznamuje s jednotlivými postavami, s jejich minulostí a s nestandardními postupy, které při své práci používají – metání run či výklad snů je často zavede dál než hrubá síla a výhrůžky. Čtenář je případ za případem vtahován do spletitého příběhu, který záhy překročí hranice prosté detektivky, a jak se jednotlivé pramínky příběhu slévají, posouváme se stále hlouběji a hlouběji do oblasti nadpřirozena. Lukačovičová umně využívá témata sobě blízká, jako jsou hry na hrdiny či larpové prvky, využívá bohatých znalostí mytologie (domácí i zahraniční) a nebojí se ani užití symboliky, například v podobě tarotových karet a run. Jednotlivé motivy dovedně mísí v přirozeně působící celek a přitom se zaměřuje na jediné – na poutavý, tajemný příběh.

Co se týče stylu jednotlivých povídek, autorka spojuje romantické prvky s občas až brutální realističností – výsledkem je pak temnější vyprávění, ze kterého chvílemi i mrazí. Její hrdinové, přestože mají často značnou moc, zůstávají především lidmi – a jako takoví chybují, jsou zranitelní a sami zraňují ostatní i sebe navzájem. O to je pak příběh každého z nich zajímavější a nutí čtenáře pokračovat v četbě. Tajemná postava jejich zaměstnavatele, pana Siria, je pak kapitolou sama pro sebe. Co však považuji za největší klad knihy je skutečnost, že je většina příběhů zasazena do dnešní Prahy. Autorka vypráví příběhy o konkrétních místech a po přečtení jednotlivých „případů“ může čtenář sám tato místa navštívit – ať už se jedná o Vyšehrad či uličky Staré Prahy. Propojení mýtů a RYZÍ současnosti, která je českému čtenáři blízká, knize jednoznačně přidává na síle.

Neřekl bych, že je kniha typickým „čtením do vlaku“ – jak už jsem zmínil, autorka často využívá symboliku, kterou je dobré (pro „plný“ požitek z knihy) sledovat a pokoušet se ji odkrýt. Na druhou stranu, ten, kdo bude pečlivě hledat jednotlivé náznaky, bude odměněn. Nenajdete zde mnoho akčních scén, ale i na ty dojde. Je to však především vývoj postav a skládání střípků jednotlivých případů, co z knihy dělá poutavé čtení. A při procházce Prahou vás jednotlivé příběhy nutí občas se zastavit, rozhlédnout se kolem sebe a zamyslet se – Co když…?

Lucie Lukačovičová: Detektivní kancelář Sirius

brožovaná, obálka Jana Šouflová, ilustrace Helena Sedláčková, 368 stran, 235 Kč, vydaly Straky na vrbě

234 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Erunamo — 19.9.2013 @ 21.54

    Si říkám, že tohle by nemuselo bejt špatný čtení. Nějaký názory?

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.