Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 4 – Exorcista

Autor | Aktuality | Pátek 29 července 2011 7.00

Když v roce 1971 vyšel v americkém nakladatelství Harper & Row román Exorcista: Souboj s ďáblem (The Exorcist, r. 1992 a 2009) od Williama Petera Blattyho (nar. 1928), vzbudil nejen senzaci, ale také obrovskou vlnu negativních reakcí. Kniha se držela mezi bestsellery několik týdnů, byla přeložena do mnoha jazyků a do dnešního dne se dočkala několika revidovaných vydání. (Naposledy vyšel v nakladatelství Cemetery Dance v r. 2010 společně s pokračováním Legion.) Hned dva roky po prvním vydání se pod záštitou studia Warner Bros. začal natáčet stejnojmenný film. Scénář adaptoval sám autor knihy a režie se ujal William Friedkin (nar. 1935), který na sebe před tím upozornil filmem Francouzská spojka (The French Connection, 1971, Oscar za nejlepší režii a nejlepší film). Spojení takových tvůrců slibovalo už dopředu velice zajímavý zážitek, výsledek ale předčil všechna očekávání.

Režisér vykreslil nejen atmosféru, ale i příběhy postav, tak sugestivně, že snímek způsobil ještě větší poprask než předloha. Diváci během projekcí omdlévali, některým se dělalo špatně. Majitelé kin nechávali dokonce při projekcích donést k sedadlům i kbelíky. Spojení dětské hrdinky a démona, se kterým bojují vymítači, bylo natolik šokující, že rozpoutalo debatu o roli nezletilých ve filmu. Snímek sice dostal deset nominací na Oscara, proměnil však jen dvě, za nejlepší scénář a zvuk. Akademie neocenila ani jednoho z herců, čtrnáctiletá Linda Blairová, představitelka posedlé Regan, se nedočkala za svůj výkon ani nominace, zato musela mít několik měsíců po uvedení filmu osobní strážce.

V čem je síla snímku? Oba tvůrci zbořili hned několik filmařských tabu najednou. Především ukázali démona v těle dítěte, hlavními hrdiny byli „prostí lidé“ a okořenili snímek scénami, které svou syrovostí a děsivostí šokují dodnes. Scény, kdy Regan sestupuje po schodech v nepřirozené „pavoučí poloze“, otáčení hlavy nebo levitace patří k nejvíce citovaným momentům. Režisér William Friedkin se díky svým filmům rázem vyšvihl mezi režisérskou elitu tehdejšího Hollywoodu, jeho třetí film Kouzelník (Sorcerer, 1977) byl ale uveden ve stejný čas jako Hvězdné války, a tak jednoho z nejlepších žánrových režisérů sesadil z žebříčků popularity jiný žánrový snímek.

Vyjmenovávat množství „vymítačských“ hororů a hororů s dětmi-démony, jejichž oblibu Vymítač ďábla vzbudil, by bylo zbytečné. Film sám se dočkal i obnovené premiéry prodloužené režisérské verze. Neopomenutelným faktem ovšem zůstává, že se stal jakýmsi praotcem vlastního hororového subžánru. Z podobně laděných snímku tedy připomeňme alespoň Přichází satan! (The Omen, 1976) a jeho pokračování. V roce 1977 bylo uvedeno pokračování Vymítače ďábla, snímek Vymítač ďábla II: Kacíř (Exorcist II: The Heretic) pod taktovkou Johna Boormana, díky kterému opět potkáme Lindu Blairovou v roli Regan vedle takových jmen jako Richard Burton, Max von Sydow či James Earl Jones. Zajímavým snímkem je pak Vymítač ďábla III (The Exorcist III, 1990), kterého napsal a režíroval William Peter Blatty, tedy sám autor původní knižní předlohy.

V minulém roce jsme pak mohli v kinech vidět nejnovější „čistě vymítačský“ Obřad (The Rite, 2011), kde jednu z hlavních rolí ztvárnil sir Anthony Hopkins. Film Mikaela Håfströma se ale víc soustřeďuje na postavy samotných vymítačů a nebyl zdaleka tak úspěšný. Mezi zajímavé snímky s touto tématikou pak rozhodně patří i adaptace komiksu Alana Moora Constantine (2005) od režiséra Francise Lawrence. A dalších variací se jistě dočkáme i do budoucna, těžko však čekat, že nás některý z nich zasáhne tak hluboce, jako zasáhl původní snímek nic netušící filmové diváky.

 

1 136 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.