Není mnoho tvůrců, kteří se věnují svému žánru a zároveň ho vytrvale obohacují inovativními přístupy v tak radikální míře jako Wes Craven. Nejen, že šokoval svým debutem, který zlo přesunul z roviny nadpřirozené přímo mezi lidské hrdiny, zobrazil jako nositele zla lidi pokřivené prostředím a způsobil obrovské pohoršení, ale zažehl i malou revoluci na poli audiovizuálního hororu. O několik let později stvořil legendární postavu snového zabijáka Eddieho Kruegera, která se natrvalo usadila v srdcích fanoušků hororu, a v roce 1996 znovu uchopil žánr po svém ve svém dosud nejúspěšnějším opusu Vřískot. Ovšem další z kultovních zabijáků přezdívaný Ghostface nebyl jediným pozoruhodným počinem, ačkoliv svou spanilou jízdou v kinosálech ostatní velmi zastínil.

Pokračování hororu, který dokázal diváky nejen vyděsit, ale zároveň si vzít na paškál i šablony v hororových příbězích a zavedená klišé, následovalo hned rok poté, co byl uveden první díl. Stejně jako díl první slavil (s na tehdejší dobu opravdu nízkým rozpočtem) velký úspěch. Ghostface, maskovaný vrah, se okamžitě vyšvihl mezi nejoblíbenější hororové postavy a Wes Craven mohl přemýšlet o dalším pokračování. Je dobré poznamenat, že tentokrát (na rozdíl od série o Freddiem Kruegerovi) nepustil z rukou režisérské otěže, a tak se kvalita snímku nepropadala natolik, jako tomu bylo u noční můry. Je také třeba připomenout, v čem byl Vřískot pozoruhodný. Nejenže obsahoval množství citací z kultovních snímků stejného žánru, skrz jednu z postav také odhaloval schémata ve vyprávění a následně je bořil. Rafinovaným způsobem tak udržoval u diváků správnou pozornost a dokázal je vylekat i rozesmát.

Mezi druhým a třetím dílem úspěšné hororové série s vrahem v masce natočil Wes Craven nežánrový snímek s Meryl Streepovou v hlavní roli Hudba mého srdce (Music of the Heart), kterým jen potvrdil, že nepatří mezi průměrné režiséry. Tato nežánrová „odbočka“ mu vynesla hned dvě nominace na Oscara, několik dalších nominací a cen na jiných festivalech. Ovšem třetí pokračování Vřískotu, které původně mělo být završením série, už čekalo na zpracování. Snímek Hudba mého srdce není uveden náhodou. Chybělo totiž málo a Vřískot 3 by nebyl natočen pod zkušeným vedením Wese Cravena. Režisér vytvořením tohoto dramatu totiž podmínil svou účast na natáčení třetího dílu legendární vyvražďovačky. Vřískot 3 byl úspěšný i jinak než kasovně. Získal cenu Monitor za grafický design a úspěšný byl (stejně jako jeho předchůdci) i na žánrových festivalech. Za zmínku stojí také podařený thriller Noční let (Red Eye, 2005), či účast Wese Cravena na povídkovém filmovém projektu Paříži, miluji Tě (Paris I Love You, 2006), kde se sešel s tak slavnými jmény jako bratři Coenové, Gus Van Sant, Alexander Payne či Gérard Depardieu.

Úspěch Vřískotu si pak vyžádal další, tentokrát čtvrté pokračování, které Wes Craven pojal jako úvod druhé trilogie. Po ne příliš povedených žánrových opusech Prokletí (Cursed, 2005) a Vem si mou duši (My Soul to Take, 2010) se vrátil do vod audiovizuální fantastiky s osvědčeným motivem a další úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Je otázkou, nakolik by byl snímek Vřískot 4 úspěšný, pokud by mu nepředcházela trilogie, která si vybudovala slušnou základnu skalních fanoušků. Pravdou ovšem je, že poslední žánrový počin Wese Cravena, inovátora hororového vyprávění, si své místo mezi jinými snímky vybojovat přece jen dokázal. Počkejme si tedy jakým dalším počinem nás Wes Craven překvapí.

Související články:

Wes Craven 1/3

Wes Craven 2/3