Pokud bychom zabrousili do statistiky, v kinosálech jistě najdeme mnoho debutů, které propadnou či zůstanou nepovšimnuty diváky i kritikou a jejichž tvůrci potom horko těžko shánějí prostředky na další snímek. Není to ovšem případ jen dnešní doby, tvrdá a nelítostná pravidla platila ve filmovém světě i v letech dřívějších. Tvůrci často opouštějí branži nebo točí pro televizní obrazovky či se uchytí v reklamním či hudebním průmyslu. Čekají pak na svou další šanci často i desetiletí. Podobným případem je i dnes už legendární režisér Richard Donner, který je znám nejen fanouškům audiovizuální fantastiky, ale i mainstreamovým divákům z kinosálů celého světa. Prorazit se mu totiž povedlo až po dlouhých patnácti letech, kdy se věnoval především televizní seriálové tvorbě.

Než se začal plně věnovat seriálům, natočil roku 1961 sci-fi drama X-15, které mělo populární formou přiblížit divákům jednu větev výzkumu a vývoje kosmických technologií ve Spojených státech. Snímek je zajímavým počinem a nostalgickou vzpomínkou, nijak jinak ovšem nezaujal, a tak se Richard Donner začal naplno věnovat televizní tvorbě. V roce 1976 natočil svůj druhý žánrový snímek, který se ovšem stal nejen legendou, ale který ho katapultoval mezi režisérskou elitu Hollywoodu. Adaptace románu Davida Seltzera Omen zastihla diváky na módní vlně vymítačských snímků. Horor Přichází Satan! (The Omen!, 1976) o adoptovaném dítěti v rodině amerického diplomata provázelo při natáčení až strašidelné množství nevysvětlitelných úkazů, nehod i smrtelných úrazů. Představitel hlavní role Gregory Peck sám o vlásek unikl smrti, když na poslední chvíli zrušil svůj dlouho plánovaný let. Letadlo, kterým měl cestovat, spadlo a nikdo z pasažérů nepřežil, rotvajleři, kteří hráli ve filmu, těžce zranili kaskadéra, několik členů štábu se těžce zranilo při autonehodě, hotel, ve kterém byl režisér ubytován, se stal terčem bombového útoku. Každé natáčení s sebou nese rizika, zvláště jedná-li se o film, kde jsou potřeba kaskadérské výkony, pokud by se ale vedla statistika nešťastných událostí, Omen by obsadil přední, ne-li první, pozici.

Navzdory všemu se ale podařilo tento sugestivní snímek dokončit. Jerry Goldsmith, který opatřil film hudbou, si odnesl Oscara, diváci byli nadšeni. Pokračování příběhu o chlapci Damienovi na sebe nedalo dlouho čekat, horor s motivem lovu ďábla v těle dítěte získal další tematickou linii, která je vskutku bohatá a kterou završil i remake pod taktovkou Johna Moora z roku 2006.

Dva roky po fenomenálním úspěchu hororu Přichází Satan! uvedl Richard Donner za podpory mnoha zvučných hereckých jmen na stříbrná plátna příběh Clarka Kenta, kterého fanoušci komiksu znají pod jménem Superman. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o první hraný příběh o tomto superhrdinovi, opak je pravdou. První promítaná adaptace byla z roku 1948 a jednalo se o snímek, který byl rozdělen na několik epizod, promítaných před hlavním bodem programu. Film Richarda Donnera Superman (1978) je tedy prvním celovečerním příběhem Supermana. Úspěchem tématu si dokonce byli producenti natolik jisti, že se současně natáčel i druhý díl. Jména jako Gene Hackman, Marlon Brando či John Williams zaručovala skvělé výkony. Adaptace měla premiéru přesně čtyřicet let od vzniku komiksu, posbírala tři nominace na Oscary a mnoho žánrových a festivalových ocenění. Dalo by se říci, že od té doby tento superhrdina v nových a nových zpracováních stříbrná plátna i televizní obrazovky neopustil.

Natáčení Supermana II (1980) současně s prvním dílem bylo značně komplikované. Vzhledem k tomu, že se jako režisér podílel na snímku Richard Lester, který většinu Donnerových scén přetočil, nebyl Richard Donner s výsledkem vůbec spokojen. V roce tedy 2006 vydal snímek znovu, tentokrát tzv. Richard Donner´s version. Oblíbenost superhrdiny v modročerveném trikotu ovšem neustává ani v naší době. V letošním roce nás čeká premiéra nového zpracování komiksového příběhu, tentokrát v provedení Zacka Snydera. Další připomenutí žánrových snímků Richarda Donnera ovšem až příští týden.