Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 55 – Artuš

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 31 Květen 2013 7.45

Je to s podivem, ale některé z nejčastěji zpracovávaných příběhů audiovizuální fantastiky vlastně zase tolik žánrových prvků neobsahují. Často je zajímavé sledovat, jak se původní předloha s novým pojetím mění a jak přibývají či odpadávají obohacující fantasy či sci-fi doplňky. Nezřídka objeví tvůrci námět, který opakovaně zpracují s větším a větším množstvím efektů, aby se později vrátili a příběh od nich znovu oprostili. Podobným vývojem si pravidelně prochází i příběh o králi Artušovi, rytířích kulatého stolu a hledání svatého grálu. Téma oblíbené a často zpracovávané na mnoho způsobů. Připomeňme si teď televizní i filmové, oceňované i čistě zábavné audiovizuální adaptace rytířského románu z patnáctého století z pera rytíře Thomase Maloryho.

Sir Thomas Malory nebyl vůbec žádný nudný patron. Dvakrát byl zvolen do parlamentu, dvakrát utekl z vězení, do kterého se dostal za znásilnění, vloupání a krádeže ovcí. Stihl však také sepsat rytířský román Artušova smrt, který se dobrodružstvím či souboji s nepřáteli i příšerami jen hemží a který je z artušovské středověké literatury dodnes nejoblíbenější. Prvním, kdo tuto knihu audiovizuálně zpracoval, byl Richard Thorpe v roce 1953. V hlavních rolích snímku Knights of the Round Table se objevily tehdejší hvězdy první velikosti a výprava dodnes udivuje svou bohatostí i zpracováním. Ovšem zároveň je to pojetí velmi střízlivé a realistické, které fanouškovi audiovizuální fantastiky nic neřekne. Merlina tu nevidíme vůbec jako kouzelníka, ale jako obyčejného rádce. Dílo je to ovšem zajímavé nejen z filmařského hlediska (nominace na dva Oscary či Zlatou palmu). Snímkem se značně inspiroval John Boorman, jenž se tématu chopil v osmdesátých letech a jehož film je považován za dosud nejlepší artušovskou adaptaci.

Původně chtěl Boorman natočit adaptaci Pána prstenů, ovšem nezískal práva, a tak se chopil tohoto námětu a zapracoval i rekvizity, které byly mezitím vyrobeny. Snímek Excalibur (1981) tím získal na fantasy atmosféře, kterou tvůrci podpořili i příběhovou linií. Prostor dostala stará magie kouzelníka Merlina, jezerní panna i magický meč. Atmosférické exteriéry irských lesů, které kameraman Alex Thompson dosvěcoval zeleným světlem, i hudba Trevora Jonese, posunuly snímek mezi nejpůsobivější fantasy podívanou a pomohly mu získat i mainstreamová ocenění (nominace Oscar za kameru či ocenění z festivalu v Cannes za umělecký přínos). Boormanova verze artušovské legendy je ovšem také velmi temná a syrová. Fanoušci považují toto zpracování za nejlepší fantasy verzi artušovského tématu, ovšem našli se i tací, kteří se rozhodli nahlédnout ke kulatému stolu po svém.

Nedá se říci, že by dodnes populární adaptace Monty Python a svatý grál (Monty Python and the Holy Grail, 1975) z bláznivé dílny britských komiků byla předloze věrná, ovšem rozhodně patří mezi nejpopulárnější. Originálními nápady proslulí Monty Pythonʼs pojali putování za svatým grálem po svém a jejich verze plnila kinosály několik let před premiérou Boormanova Excalibru. Bláznivost i fantazie komiků rozhodně nezná mezí. S dalšími léty se trikové a fantasy zpracování legendy přeneslo na televizní obrazovky. Pomineme-li sladkobolnou romanci s Richardem Gerem a Julii Ormondovou První rytíř (First Knight, 1995), nebyl od dob Johna Boormana natočen žádný artušovský velkofilm. Zato vzniklo hned několik seriálů a televizních snímků. Asi nejoceňovanějšími v řadách fanoušků jsou seriály Merlin. Množné číslo je skutečně na místě, protože vznikly dva. První v roce 1998 v hlavní roli se Samem OʼNeillem opět s podmanivou hudbou Trevora Jonese a druhý, určený pro mladší diváky, v roce 2008. Z televizních snímků je pro českého fanouška audiovizuální fantastiky rozhodně zajímavý počin Mlhy Avalonu (The Mists of Avalon, 2001), který se točil v české koprodukci dle proslulého románu Marion Zimmer Bradleyové. Nejen že se v něm Artuš vůbec poprvé proháněl na koni po České republice, ale mezi jmény jako Anjelica Hustonová či Julianna Marguliesová se objevila i Klára Issová a další.

O novém zpracování artušovského příběhu se ovšem v dlouhodobém výhledu uvažuje. Projekt byl sice studiem Warner Bros dočasně odložen, vzhledem k oblíbenosti předlohy se ovšem dá počítat, že se nový král Artuš výhledově znovu objeví. A fantastické prvky u toho rozhodně nebudou chybět.

119 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.