Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 75 – Peter Jackson 3/3

Autor | Aktuality | Pátek 20 prosince 2013 8.50

V minulých dvou týdnech jsme se věnovali tvůrci, který si cestu k žánrovému filmu skutečně poctivě vyšlapal krok za krokem a který svým úspěchem dokonce změnil život mnoha lidí ve svém domovském státě. Pozoruhodného a houževnatého Petera Jacksona jsme opustili ve chvíli, kdy uvedl do kinosálu adaptaci Tolkienova Pána prstenů. Dílo, které dlouho odolávalo veškerým pokusům o audiovizuální zpracování, se podařilo nejen představit neznalým, ale také (přes malé výhrady) vyhovět fanouškům, kteří hrdiny znali a kteří sledovali jeho práci velmi kriticky a pozorně. V době uvedení trilogie se opět zvedla veliká vlna zájmu o knižní předlohu a dílo J. R. R. Tolkiena zaznamenalo značný vzestup v prodejních žebříčcích.

Fenomenální úspěch znamenal pro Petera Jacksona nejen vstupenku mezi elitu tvůrců žánrové fantastiky, byly to i pootevřené dveře ke klukovskému snu, který v něm stále dřímal. Scénář k remaku klasiky audiovizuálního umění King Kong (2005) napsal ještě před první klapkou adaptace Pána prstenů, ovšem studio práce na snímku zastavilo. Projekt mohl být znovu rozpracován až po premiéře Návratu krále. Ovšem vzhledem k tomu, že byla Peteru Jacksonovi opět svěřena i režie, očekávali fanoušci grandiózní podívanou. Přes rok a půl trvalo vytvoření přesvědčivé džungle v ateliérech na Novém Zélandu, miniaturní model New Yorku měl přes devadesát tisíc objektů, kvůli přílišnému pokroku v ulicích města byly i scény z ulic dovytvářeny digitálně. Další skvělý výkon tu podal Andy Serkis, známý jako představitel Gluma, jehož pohyby oživili King Konga tak jako nikdy předtím. Snímek samotný je poctou své předloze, s níž sdílí mnoho záběrů i scén. Film s obřím rozpočtem se stal jedním z nejúspěšnějších remaků všech dob. Na svém kontě má nejen tři Oscary, ale i úctyhodnou sbírku festivalových ocenění.

Když Peter Jackson studoval předlohu, narazil i na legendy o vyřazené scéně, ve které jsou námořníci napadeni obřím hmyzem. Z původní velmi složitě animované předlohy se dochovalo pouze pár fotografií, ovšem nebyl by to zarytý fanoušek Peter Jackson, aby se nepokusil materiál rekonstruovat. S pomocí přátel natočil vše znovu tak, jak to mohlo v roce 1933 vypadat, a stejnou scénu dotvořenou moderními digitálními triky zařadil i do svého remaku. Jaký by tedy byl Peter Jackson roku 1933 a moderní doby, můžete posoudit sami.

Další adaptací, kterou se rozhodl Peter Jackson zpracovat, byla tematicky obtížná kniha Alice Seboldové Pevné pouto (The Lovely Bones, 2009). Hlavní hrdinkou je duše čtrnáctileté dívky, která byla zavražděna a skrze prostor a čas střeží dál svou rodinu a pomáhá odhalit vraha. Poměrně citlivé téma zobrazení rodiny, která se po svém snaží vyrovnat se ztrátou dítěte, bylo zaštítěno zajímavým hereckým obsazením. Triky a digitální efekty tentokrát Peter Jackson využil naplno při ztvárnění světa mezi světy, ve kterém duše spočine. Pozoruhodný herecký výkon tu podává hlavně Stanley Tucci v roli vraha. Snímek v něčem podobný Nebeským stvořením byl zaslouženě vysoko hodnocen kritikou i veřejností a dočkal se i několika zajímavých ocenění. Ačkoliv se tedy nejedná o remake klasického filmu nebo o audiovizuální zpracování předlohy, která je pro fanouška fantastiky takřka svatá, jemné vyprávění o rodinných poutech rozhodně stojí za zhlédnutí.

Poté, co uvedl Peter Jackson na plátna kin trilogii Pána prstenů, přímo se nabízela otázka – a co příběh Bilba Pytlíka? Ovšem cesta tohoto houževnatého hobita k filmové premiéře prvního dílu Hobit: Neočekávaná cesta (Hobbit: An Unexpected Journey, 2012) byla přece jen složitější. Než padla první klapka, odstoupil z projektu Guillermo del Torro, kterému byla nabídnuta režie, objevily se potíže s rozpočtem i s hereckým obsazením. Peter Jackson chtěl docílit maximálního efektu návaznosti snímků s trilogií Pán prstenů, a tak neúnavně přesvědčoval herce, aby se znovu oblékli do svých kostýmů. Samotné natáčení bylo pro tak malou zemi, jakou je Nový Zéland, opět natolik monstrózní, že zahýbalo i s místní měnou a do propagace snímku se dokonce zapojily i aerolinky. Monstrózní jsou ovšem i vyčíslená fakta, která se k tvorbě adaptace váží. Ale přes (poprvé) neproměněné nominace na Oscara slavil snímek úspěch především u publika, které ocenilo režisérovu důslednost, s jakou je zavedl zpět na známá místa Středozemě. Druhá část trilogie Hobit: Šmakova dračí poušť (Hobbit: The Desolation of Smaug, 2013) měla premiéru v těchto dnech, což jistě žádnému fanouškovi audiovizuální fantastiky neuniklo. Zajímavé jsou ale i plánované projekty Petera Jacksona. Nejen, že se můžeme těšit na dokončení Hobití trilogie, v dalších letech se také chystá adaptovat jedno z dobrodružství zvídavého reportéra Tintina. Nechme se tedy překvapit, jak si další příběhy hrdinů Středozemě povedou i s jakým úspěchem se setká nové zpracování populárního komiksu.

Cesta, kterou Peter Jackson od čtyřletého víkendového natáčení s partou kamarádů k velkorozpočtovým adaptacím fantasy předloh urazil, je více než obdivuhodná. S každým dalším snímkem rostly nejen jeho zkušenosti, ale i tvůrčí vyzrálost. A ačkoliv je jeho pracovní tempo opravdu značné, každý počin si udržuje vysokou úroveň řemeslné kvality. O důvod víc, proč se těšit na další jeho práce…

877 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.