Ocenění

Změří Zaklínač své síly se strigou? (recenze)

Autor | Aktuality | Úterý 24 Říjen 2017 8.50

Zaklínač je v současnosti právem považován za jednu z nejúspěšnějších popkulturních záležitostí. Fantasy cyklus polského autora Andrzeje Sapkowského se už dlouho neomezuje jen na knižní podobu, ale setkali jsme se s ním také v seriálové, filmové, a především i v herní podobě, která sklízí úspěchy po celém světě. Právě herní popularita zavedla Zaklínače znovu do světa komiksu, jejž pro komiksové nakladatelství Dark Horse připravují Paul Tobin a Joe Querio. Od roku 2015 u nás začaly tyto komiksy vycházet pod hlavičkou nakladatelství Crew. Po Skleněném domě a Liščích dětech, kde se objevuje především inspirace Sapkowského povídkami a knihami, se zaklínačská komiksová série vrací s dílem třetím, opatřeným podtitulem Prokletí vran.

Obalka-final_2.indd

Příběh o pomstě, vině a kletbě nás zavede ke Geraltovi a Ciri, kteří cestují zemí a plní své zaklínačské povinnosti. Jedna zakázka se však jeví jako případ, kterému je záhodno věnovat větší pozornost. Geralt si totiž až moc dobře pamatuje, jak těžké bylo porazit Strigu. Opatrnosti není nazbyt a Ciri, která by se splašeně hnala do akce, mu to v žádném případě neusnadňuje. A když se do toho připlete ještě Yennefer, začíná to být podezřelejší o to víc…

Třetí díl komiksového Zaklínače se potýká s mnoha scenáristickými problémy, kvůli nimž není výsledek zcela soudržný. Po rozvláčném a poměrně zbytečně dlouhém začátku je čtenář vtažen do děje v duchu Sapkowského povídek. Příběh je však natahovaný a často nedomyšlený, po některých scénách zůstává hořká pachuť rozpaků, jinde tázavě pozvednuté obočí a dojem, že autoři zrovna neměli svůj den. Nezachraňuje to ani konec, který by si rozhodně zasloužil lepší zpracování. V komiksu se objevují jak nové epizodní postavy, tak i staří známí v podobě Geralta, Yennefer a Ciri. Mimo rodinných nesvárů se autoři více věnují také Ciri a jejím mladistvým potížím včetně pochybností o vlastních dovednostech jakožto mladé zaklínačky. Její pubertální chování pro někoho představuje detailnější pohled do soukromého života postavy, pro jiné však může být až otravné.

Sazba.indd

Kresba se tentokrát přesunula k rukám Piotra Kowalského, jenž se inspiroval herními předlohami, takže na hodnocení výsledku samozřejmě hrají prim osobní preference, ale já přece jenom upřednostňuji kresbu předchozích dílů. Velkým plusem tohoto dílu je však temná až hororová atmosféra. Tvůrci se nevyhýbají drsnějším scénám a jejich realističtějšímu zobrazování. Současnou dějovou linku ještě prohlubují Geraltovy flashbacky, které nové čtenáře seznámí se zajímavými informacemi ohledně jeho dobrodružství se strigou a skalním fanouškům připomenou to, co mají na zaklínačských příbězích rádi. Objevuje se zde také plno téměř klišé motivů, ale je na zvážení každého, jak dalece mu to bude vadit, neboť s nimi pracuje i původní Sapkowského tvorba.

Oproti předchozím dvěma dílům je kniha o poznání slabší a scenáristicky v mnoha ohledech nezvládnutá. Příběhy o Zaklínači však mají zvláště u nás značnou fanouškovskou základnu, proto se domnívám, že i přes uvedené výtky má kniha svou cílovou skupinu jistou, fanoušci komiksového Zaklínače si ji bez váhání koupí a pravděpodobně budou i spokojeni. Pomyslná laťka nastavená předchozími díly však nebyla zdaleka překonána.

Zaklínač: Prokletí vran

scénář: Paul Tobin, Borys Pugacz-Muraszkiewicz, Karolina Stachyrová

kresba: Piotr Kowalski

brožovaná, překlad Martin D. Antonín, obálka Grzesiek Frzybyś, 128 stran, 329 Kč

Související odkazy:

Vědmák ve skleněném domě (recenze)

Geralt v boji s mytickou liščí čarodějnicí (recenze)

crew-logo

403 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.