Ocenění

Průvodce po světech paranormální fantastiky 1

Autor Děti noci | Aktuality | Pondělí 27 Únor 2012 9.40

Část první: Paranormální romance a urban fantasy

Žánrový mix paranormalní fantasy lze potkat na literárním trhu už poměrně dlouho, ale teprve posledních pár let se začal výrazněji etablovat i u nás díky nakladatelstvím Fantom Print, Baronet, Triton, Epocha ad. Jednu z průkopnických sérií tohoto subžánru představují příběhy lovkyně upírů Anity Blakeové a jejich autorka Laurell K. Hamiltonová je oprávněně považována za matku žánru. Pojďme teď společně nakouknout, z čeho se tento mix vaří a co za pochoutky z něj už vznikly.

Laurell K. Hamiltonová, zakladatelka paranormální fantasy.

Paranormální romance (romantika + nadpřirozeno) má kořeny v gotických románech 19. století (romance + horor), lze ji tedy pokládat za přirozenou součást vývoje subžánru. Zatímco současná urban fantasy sází víc na detektivní až hororovou zápletku a naopak paranormální romance na milostný vztah ústřední dvojice, často autoři a autorky (ty mnohem častěji) obě linky propletou a záleží už pak jen na čtenářích, aby si podle toho, jaké zaměření jim více vyhovuje, vybrali odpovídající sérii. Ano, povětšinou jde v tomto žánru o série či ságy, jednotlivé romány jsou spíše výjimkou. Když už autor vymyslí fungující fantasy svět a uvěřitelné sympatické postavy, které uspokojí čtenářovy chuťové buňky, nelze se divit, že osvědčený recept ždímá tak dlouho, dokud se nepřejí. Po pokračování úspěšné knihy navíc ve většině případů dychtí i čtenáři.

Ač žánrové knihy píší i autoři (Simon R. Green, Jim Butcher, Marcus Pelegrimas), jež staví do hlavní úlohy muže (John Taylor, Harry Dresden, Cole Warnecki), paranormalní fantasy ovládají především ženy – autorky, hrdinky, čtenářky. Proto se dál v textu zmiňuji o těchto osobách v ženském rodě.

Přísady, bez nichž se většinou paranormal fantasy neobejde:

- hrdina či hrdinka je outsider či černá ovce rodiny, nezapadá do společnosti

- hrdinka má tajemné předky nebo magické schopnosti

- hrdinka je nějakým způsobem „vyvolená“

- hrdinka za sebou často mívá tragickou minulost

- zasazení příběhu do městského prostředí

- silní nepřátelé z řad upírů, mágů, démonů ad.

- hrdinka volí mezi dvěma (někdy i mnohem více) muži

- vtipná, sarkastická vedlejší postava

- hrdinka se někdy zaplete do války mezi znepřátelenými nadpřirozenými rasami, někdy tu válku vyvolá, někdy i zachraňuje svět – prostě nemá úplně všední starosti

- hrdinka je navenek odvážná, tvrdohlavá, drsná žena, ale uvnitř často rozsypaná na kousíčky

- humor, vtipné hlášky

- akce

- láska

K nejpopulárnějším postavám subžánru patří Mercy Thompsonová z díla Patricie Briggsové.

U paranormálních romancí autorky většinou vytváří jeden fantasy svět (Bratrstvo černé dýky, Půlnoční rasa, Strážci věčnosti), v němž se pohybuje společenství nadpřirozených bytostí (upíři, vlkodlaci, andělé, démoni), a každý díl série se pak věnuje jedné osobě z daného společenství a hledání vyvolené ženy (samozřejmě kromě záchrany rasy, světa atp.). Ve většině případů se nejedná o platonickou lásku, naopak sexuální scény jsou poměrně explicitní. Výjimkou není zápletka: muž (upír, anděl, vlkodlak) potká ženu (člověk, čarodějka, upírka) z jiné rasy – velmi brzy následuje vášnivý sex – hrdinové si postupně začínají uvědomovat, že jde o něco víc, ale nechtějí si to přiznat – nastává nečekaná událost či krize důvěry (často jen daná tím, že nepřiznali, co jsou zač) – hrdinové se rozejdou, ale o něco později zjistí, že bez sebe nemůžou být – žijí spolu šťastně až do smrti a často i po ní.

Urban fantasy se soustřeďuje se na jednu hrdinku (příběh je často vyprávěn v první osobě z jejího pohledu) a její nebezpečná dobrodružství, často detektivního rázu (Mercy Thompsonová, Kate Danielsová). Hledání toho správného muže je většinou složitější a zabere víc času (často i několik dílů) a většinou nejde jen o jednoho chlapa (Anita Blakeová, Pravá krev). V množství a otevřenosti sexuálních scén se liší autorka od autorky (Patricia Briggsová cudně zatahuje oponu a zhasíná světla, L.K.Hamiltonová rozžhaví reflektory naplno).

Oba subžánry jsou zasazeny až na výjimky do městského prostředí, do nadpřirozeně pokřivené současnosti či blízké budoucnosti (Rachel Morganová), v níž o existenci mytických postav lidská společnost může, ale také nemusí vědět, v tom druhém případě se pak zápletky točí i kolem toho, aby to tak zůstalo (Noční lovci, Krevní pouta, Tina Salo).

Specifický podžánr pak tvoří paranormal fantasy pro mládež, v níž hlavní hrdinové usedají do školních lavic (Škola noci, Vampýrská akademie, Stmívání, Upíří deníky). V příbězích jde často o zachraňování světa, ale zároveň o dospívání a hledání sama sebe. Těchto sérií je nejen na českém trhu čtenářům naservírováno tolik, že vybrat pár originálních s výraznou chutí je oříšek pro fajnšmekry, a i když jsem pár zkusila ochutnat, tak přece jen mi na tomto poli už dávno ujel vlak, abych mohla srovnávat a hodnotit. Raději volím z menu  nabízejícího dospělé hrdiny.

Chcete-li se tedy o jednotlivých sériích subžánru paranormal fantasy dozvědět víc, těšte se na  pravidelné speciály, které pro vás s redaktorkami Dětí noci připravujeme. Anita Blakeová, Mercy Thompsonová, Tina Salo, Krevní pouta, Bratrstvo černé dýky či některá z novinek letošního roku? Pomůžeme vám vybrat to pravé pro vás.

Renata Heitelová

323 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.