Ocenění

S Robertem Pilchem o plánech Brokilonu (rozhovor)

Autor Martin Šust | Aktuality | Neděle 8 Únor 2015 8.55

Nakladatelství Brokilon si po dobu své existence střídavě prochází chudšími i bohatšími ročníky. Rok 2014 znamenal pro čtenáře – alespoň pokud jde o výsledný počet vydaných titulů – jedno velké zklamání, ovšem letos by si dle bohatého edičního plánu, v němž není nouze o příjemná překvapení, rozhodně měli spravit chuť. Při pohledu na odvážné plány nezbývá než litovat ostatní nakladatelství, pro která už v kapsách fanoušků zejména domácí fantastiky nezbude zrovna moc financí. Nakladatel Robert Pilch věří, že všechno stihne, a zatím vše běží podle plánu… I v tak rušném programu si pro nás našel trochu času na krátký, ale jak pevně věříme přesto zajímavý rozhovor.

V edičním plánu na rok 2015 máš těžko uvěřitelných 28 titulů, což vynikne především v porovnání s chudou loňskou produkcí. Myslíš, že se opravdu zvládneš všechno vydat?

To číslo vypadá děsivě, vím. Když si ale ediční plán projedeš titul po titulu, zjistíš, že to tak hrozné není. Část knih přepadlo z nakladatelsky neúspěšného roku 2014 a jsou prakticky před dokončením. Další část jsou knihy, které nevyžadují zase tolik přípravy, protože rukopisy dostávám v téměř hotové formě a práce je na nich relativně málo. Co s tím zbytkem, to se uvidí, i když to nezávisí jenom na mně – záleží na tom, jestli autoři a překladatelé dodrží, co slíbili. Jsem ale rozhodnutý to zkusit a zatím jedu podle plánu.

Dosud jsi sázel především na osvědčená jména v čele s Červenákem, Hetešou, Šlechtou či Neomi. Letos se v rámci domácí tvorby můžeme těšit i na Julii Novákovou a Petru Slovákovou, jména jistě nikoli neznámá, ale přece jen stále ještě stojící téměř na začátku. Čím tě obě autorky přesvědčily a co bys na jejich pracích vyzdvihl jako nejatraktivnější?

Přesvědčily mě tím, že ty rukopisy jsou prostě dobré. Obě na sobě tvrdě pracují a na výsledku je to znát. Každá z těch knih je úplně jiná, ale u obou jsem se při čtení bavil – Julie napsala rozmáchlou space operu, kde je všechno to, co v dobré space opeře být má, a je to vyzrálé dílo, které se může směle měřit s těmi nejlepšími. Petra využila svých znalostí Londýna a sepsala viktoriánskou fantasy, která na člověka nádherně dýchne steampunkovou atmosférou. Doufám, že čtenářům se knihy obou autorek budou líbit stejně jako mně.

Brokilon doposud nesázel ani na domácí antologie a letos se chystají hned dvě. Vedle Juliiny Terry nullius ses do sestavení antologie pustil i ty… Jak vznikl nápad k sestavení antologie domácí space opery? Co z antologie bereš jako čtenářsky nejatraktivnější a bude v ní i nějaký teoretický bonus představující českou space operu?

S Terrou nullius je to tak, že mi Julie nabídla už hotovou knihu, jestli bych ji nechtěl zařadit do Evropské space opery. Antologie se mi hodně líbila, ale do edice se nehodí, je v ní příliš málo space a příliš málo opery… Bylo mi ale líto nechat tuhle knížku jenom tak být, tak jsem ji zařadil do edičního plánu. A nápad na moji antologii vznikl tak, že jsem potřeboval knihu pro edici Pevnost – původní záměr se nepovedl a já nutně potřeboval splnit slib. Takže jsem oslovil pár kamarádů, jestli nemají v šuplících něco vhodného, aby z toho byla tenká knížka. S Pevností jsme se ale nakonec dohodli jinak. Myšlenka už se ale zrodila, tak jsem si vzal trochu víc času a oslovil další autory. Nakonec je z toho skoro pětisetstránková knížka, ve které jsou jak staré, často pozapomenuté věci, tak úplně nové povídky, se kterými se český čtenář ještě nesetkal. V rámci žánru je stylový rozptyl opravdu hodně široký, takže si snad vybere každý.

Nejatraktivnější je asi úplně nová povídka Jiřího W. Procházky, který se vrací na pole space opery – je to akční jízda a zároveň chytře vymyšlený příběh. Opravdu hodně mě bavila i povídka Jardy Mosteckého… Stojím si ale za každou z povídek, která v antologii. A co se týče teoretických bonusů, přiznám se, že nejsem jejich velkým příznivcem. Povídkové sbírky mají především bavit, takže v každé antologii je předmluva sestavovatele, krátké medailonky autorů a doslovy význačných osobností žánru – o čemž bys mohl něco vědět, když jsi ho do Terry psal ty… Do Capricornu ho napsal Jiří Popiolek. Teoretická práce podle mě patří spíše do časopisu nebo na web – ale mezi námi, já bych si takový teoretický článek docela rád přečetl.

V rámci edice Evropská space opera se vůbec nedržíš nijak zpátky a už teď můžeme nadšeně očekávat i další romány u nás dosud nepříliš známých jmen. V čem vynikají tituly Světlo pulsaru od Aleše Pitzmose či Válečníci od Jagy Rydzewské natolik, že si vysloužily tvou důvěru?

Pitzmosův román je prostě čistá space opera a mám podezření, že Světlo pulsaru už nějakou dobu leželo v šuplíku a že dokud se nezrodila edice Evropská space opera, tak jeho autor prostě nevěděl, kam ho má poslat – vyhovuje totiž naprosto přesně žánrovému zaměření edice. Navíc na autorovi musím ocenit, jak rychle a dobře zpracoval veškeré mé redakční připomínky a jak výsledný text ještě vylepšil… Prostě pohodová spolupráce. U Jagy Rydzewské je to stejné jako u všech ostatních knih téhle edice. Přečetl jsem si Válečníky a prostě se mi líbili. Celá trilogie je hodně odvážná a má dost zajímavé evolučně-civilizační úvahy, takže je v ní i trochu přesahu. Bavilo mě tu knihu číst a řekl jsem si, že by byla škoda, kdyby se s ní nemohli seznámit i čeští čtenáři.

Snad už se letos dočkají i příznivci Glena Cooka, jenž se u nás dosud neprodává zrovna dobře. Třetí díl ještě není venku a čtenáři už budou pokukovat po loni vydané čtyřce. Je reálné dokončit na přípravu takto náročnou sérii i přes zdaleka neuspokojivé prodeje?

Pěkně děkuju, že jsi to práskl! Tohle je prostě dluh čtenářům, dá se na tom akorát prodělat, ale byla by škoda to nevydat. Obávám se ale, že s vypětím všech sil vydám i závěrečný, čtvrtý díl tohohle cyklu a s Cookem v Brokilonu nadobro skončím…

Vedle čerstvých tváří se Brokilon samozřejmě opírá o úspěšné tituly. Vrátí se Báthory, Oggerd, Černý Rogan, Gordonova země, Krvavé pohraničí, zaklínačka Lota a překvapivě i Navigátor. Vím, že to je pro nakladatele ošemetný dotaz, ale na co se sám těšíš nejvíc jako čtenář?

Na všechno! Jsem fanoušek – fanatik, vydávám knihy, které sám čtu a které se mi líbí. Těžko vybírat… Ale možná nový Baldwin, je to vlastně návrat na začátek, ostatně první knihou, kterou kdy Brokilon vydal, byl Galaktický závod z cyklu Navigátor.

750 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 4 »

  1. Comment by Kim — 8.2.2015 @ 9.08

    všechno bych chtěl ale opět je tu otázka kde na to vzít a nekrást,…:-D

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 6 Thumb down 0

  2. Comment by idle — 8.2.2015 @ 10.02

    Já se zatím pustila do Prstence prozření a dobrý.

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 4 Thumb down 0

  3. Comment by Jana Dvořáčková — 8.2.2015 @ 14.32

    Letos budu mít Vánoce každou chvíli, jak tak koukám :). A že se na to kouká hezky.
     

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 5 Thumb down 0

  4. Comment by Roman Štědronský — 8.2.2015 @ 21.16

    Držím palce, ať to obchodně vychází… a já mám co číst. :-) Pro mě je Evropská space opera trefa do černého. Vždyť já už ze zoufalství začal číst urban fantasy a z hladu dám i nějakého toho upíra a vlkodlaka!

    Líbí/nelíbí: Thumb up 3 Thumb down 1

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.