4x roboti v krátkém filmu
Robot – vcelku obyčejné slovo, které díky bratrům Čapkovým dostalo fantastický význam. Roboti jako do stroje uzavřené umělé inteligence jsou vedle výprav do hvězdných dálav a cestování časem jedním ze základních kamenů klasické vědecko-fantastické literatury. Zatím si nejsme zcela jisti, zda s nimi budou problémy, až skutečně povstanou od montážních linek, ale o možných úskalích procesu jejich integrace do lidské společnosti byla napsána celá řada skvělých knih, a ještě víc těch průměrných až špatných. V následujících čtyřech krátkých filmech se roboti projevují různě – jako šlechetní hrdinové, nevinná citlivá stvoření nebo jako poslušní sluhové, plnící do posledního písmene rozkazy svého pána. Na vás je rozhodnout, který z robotích kraťasů se vám líbí nejvíc…
Mít za kamaráda robota je bezesporu skvělá věc, hlavně když se s ním jako s kamarádem opravdu jedná a nestane se po čase jen další odloženou hračkou a hromosvodem rodinných problémů. BlinkyTM se z počátku tváří jen jako drama z prostředí rozkládající se rodiny. Jenže usměvavý robot, jenž při svém zakulaceném designu vzbuzuje takřka automaticky sympatie a později i lítost, si s divákem dokáže až cynicky pohrát a žánrovou škatulku v okamžiku změní. Není to ostatně poprvé, co se irský režisér Ruairi Robinson rozhodl přenechat filozofickou rovinu tématu jiným a raději zvolil jednoduché a přímočaré řešení, jak ukazuje například ve svém nejnovějším snímku Leviathan.
Technicky skvěle zpracovaný snímek je zejména stylovou a dynamickou jízdou na dohled kremelské zdi. Kdesi v pozadí trochu kazí dojem fakt, že se ve skutečnosti jedná o reklamu na televize značky Philips, ale někdo to umění financovat přece musí. Před Carlem Rinschem, uznávaným tvůrcem reklam, se i díky tomuto spotu otevřely dveře Hollywoodu a původně měl dokonce natáčet vetřelčího Prométhea. Skončil ale u filmu 47 róninů, jenž podlehl klasickým syndromům americké „blockbusterizace“ východoasijských motivů. Z jeho bohatého portfolia stojí za pozornost reklama na Shell s názvem Shapeshifter, z níž je zřejmé, že Rinsch automobilové honičky prostě umí.
Stačí svěřit ovládání pohybů obočí do péče servomotorů a další roztomilý robůtek je na světě. Jenže skupina osmi studentů počítačové animace školy Isart Digital v Paříži vnesla do L3.0 něco víc než jen dojemnou historku o opuštěné hračce, co si chce dál hrát. Ruku v ruce s technickými kvalitami je skvěle zpracovaný obraz francouzské metropole, nad níž přebírá vládu příroda. Závěr je pak přesně takový, jaký má být: jasný, důrazný a krutý.
Na závěr jsem vybral akční podívanou, kde jsou roboti zase jednou na té správné straně. Tedy, ono není tak úplně jasné, jaká strana je ta správná, spící dívka by mohla být třeba přenašečkou smrtelně nebezpečné nemoci. Nicméně výsledek vypadá jako intro k nějaké hře, kterou bych si s chutí zahrál. A není divu, ežisér filmu Liam Murphy se podílel na vývoji herního hitu Uncharted 4.
1 165 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora