Ocenění

Marťanský boj proti útlaku… (recenze)

Autor | Aktuality | Pondělí 21 Listopad 2016 19.00

Nenechte se názvem románu Rudý úsvit zmýlit, žádný Patrick Swayze, který by s partou středoškoláků bojoval proti invazi Sovětského svazu na americkou půdu, na vás ze stránek nevyskočí. Nicméně vzdor a boj proti útlaku je hnací silou i v případě románové trilogie Pierce Browna, jejíž první díl se odehrává na planetě Mars. A přesto se barva nebeského blížence zasloužila o mnohoznačný název jen zčásti. Ve zdejším světě budoucnosti se společnost rozložila do několika barvami rozlišených kast. Na vrcholu žebříčku jsou mocní Zlatí, kteří si užívají veškerých výhod a luxusu svého postavení, a kdesi dole, doslova pod povrchem, dřou a trpí Rudí, jejichž budoucnost nenabízí žádnou naději. Nyní však konečně nastal správný čas, aby povstali…

rudy-usvit-obalka

Zpočátku ovšem nemůže být o jakémkoli vzdoru ani řeč. Rudí jsou sice za přestupky trestáni a popravováni, nevyprovokuje je to ale k žádné větší a promyšlené reakci. Potřebný impulz dostane až mladičký Darrow, nejšikovnější těžař klanu a vypravěč, který doslova na vlastní kůži pocítí krutovládu Zlatých prováděnou za pomoci dalších barev. Z touhy po pomstě a po nastolení nových pořádků pronikne za cenu bolestně nabytých zkušeností mezi nejnadějnější zástupce zrající generace Zlatých, mezi budoucí vládce vesmíru. I řady elitních studentů je však třeba protřídit a všichni se tak záhy stanou účastníky kolosální hry, v níž je lidský život jen drobnou položkou mezi všemi ostatními, o něž se hraje.

Zní to povědomě, že? Vládnoucí třída nechává vybrané zástupce z řad mládeže bojovat v aréně na život a na smrt, protože co se dá také jiného s omladinou jinak dělat. Přece je nechcete ve třinácti rozebrat na náhradní díly. Rudý úsvit je produktem současného zájmu o young adult dystopie, které povstaly z popela paranormálních romancí. Ať už jde o sérii Hunger Games, Labyrint nebo Divergence, mladí se vymezují vůči dospělým, prahnou po nových pořádcích a prolamují absurdní pravidla, která pro ně zkostnatělý systém připravil. Často se v těchto knihách bohužel zapomíná na prostou skutečnost, že těžiště úsilí náctiletých leží spíše v oblasti třísel než kdekoli jinde. Cudné projevy citů na úrovni hodnocení, zda byl polibek míněný vážně anebo byl dán jen z povinnosti, vyznívají v lepším případě úsměvně, v horším komicky až trapně. Nicméně literatura je to jako vstupní brána do žánru potřebná a z pohledu zkušených čtenářů dokonce i snesitelná. A kdo ví, jednou se možná ti, pro které byly Hunger Games první a jedinou dokonalou sci-fi knihou, snáze začtou do Enderovy hry nebo Soumraku na Worlornu.

Pokud jste tímto žánrem nepolíbeni, rádi byste z něj něco okusili a romantika jakožto integrální součást příběhu vás příliš neláká, můžete bez obav sáhnout po Rudém úsvitu, který se věnuje hlavně struktuře společenského systému a jeho vývoji. Ona hra, ve které studenti zápolí, má charakter středověkých bojů ve snížené marsovské gravitaci a jednoduché diplomacie, v níž se vždy najde prostor pro zradu a nevšední řešení. Několikrát je zde ukázáno, že cesta k vítězství je lemována schopností nastolit změnu paradigmatu. V tomto směru se román podobá už zmíněné Enderovce, v níž také vyhrává jen ten, kdo se na systém dokáže podívat z úplně jiného úhlu a hrát mimo zavedená pravidla.

red-rising

Úvodní třetina knihy sleduje hlavního hrdinu jako zlomeného člověka, který dostal druhou šanci. Dění není příliš překvapivé a motiv odporu v podobě zakázaného tance jen přidává na počáteční těžkopádnosti. Už první fráze o tom, že Darrow je synem svého otce, má šanci čtenáře od knihy spíše odradit než ho k sobě přikovat. Druhá třetina přesouvá dění do Institutu, dějiště hry, kde je obraz dokonalého studenta, kterému většina tahů vychází a bitvy o územní převahu mají spád a vtip, vyveden už v o poznání svižnějším formátu. Stále však neposkytuje příliš důvodů, proč román upřednostnit před ostatními. Ten vám poskytne až třetina poslední, kdy se po dlouho budovaném zvratu postupně ze scény smete všechno, co přijde hlavnímu proudu vyprávění do cesty. Vzájemné konfrontace postav společně s ambivalentním vztahem hlavního hrdiny k ostatním bojovníkům, kteří jsou zároveň jeho třídními nepřáteli, dokážou navodit přímo euforickou atmosféru a inovativně pojatý postup hrou čtenáře nenechá knihu odložit.

Vedlejší postavy jsou rovněž příjemnou součástí knihy, dostávají dostatek prostoru a působí plasticky. Navíc žádný účastník, hlavního hrdinu nevyjímaje, neprojde hrou bez poskvrny a každý si s sebou odnese nemalou porci viny a výčitek za provedené činy. Nebudu předstírat, že Pierce Brown přišel s nějakým novátorským nebo netradičním nápadem, jenž by knihu postavil do řady významných počinů, na které historie nezapomíná. Přesto má román slušnou šanci pobavit čtenáře bez rozdílu věku a mladší ročníky vykreslením bitev a chováním postav dokonce uchvátit. Zároveň se jedná o příležitost, jak se vrhnout do jedné z young adult sérii ještě dřív, než se do ní s plnou parádou pustí Hollywood, který ji už ve svém hledáčku nějakou dobu samozřejmě má.

Pierce Brown: Rudý úsvit

brožovaná, překlad Dana Veselá, obálka Renata Brtnická, 368 stran, 289 Kč

Související odkazy:

Marťanská dystopie pro mládež… (ukázka)

TRITON-logo

674 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.