Fantastické seriály: ALL OF US ARE DEAD

Autor Michal Sirotek | Aktuality | Pondělí 21 března 2022 18.00

Filmová tvorba Jižní Koreje se poslední léta těší stále větší oblibě diváků. Fanoušci zombie žánru si pochvalují především film Vlak do Pusanu (2016) či seriál Království zombie (2019). A právě tito fanoušci by teď měli zbystřit. Je zde totiž ještě jedna, méně známá show, která se na Netflixu objevila poměrně nedávno a stojí za pozornost – All Of Us Are Dead. Název originalitou zrovna neoplývá a popravdě jí neoplývá ani samotný seriál. Nečekejte přelom žánru. Co však očekávat můžete, je kvalitně řemeslně zpracovaný příběh, v němž není nouze o napětí, gore, kinetickou akci a celou škálu emotivních situací.

Příběh se točí kolem vypuknutí nákazy na jihokorejská střední škole, kde nám tvůrci představují tradiční mix studentských postav: sportovce, geeky, bohaté i chudé děti, oblíbence, sociální vyděděnce a surovce s jejich šikanovanými obětmi. Téma šikany (a její zametání pod koberec) je pak pro příběh stěžejní stejně jako její kritika. Ústřední dvojicí je dívka On-džo a její kamarád Čchong-san, kteří tvoří emocionální jádro příběhu. Opomenout nelze ani další postavy. Ať už se jedná o populárního sportovce, zamlklou předsedkyni třídy z bohaté rodiny, zdejšího surovce nebo jejich učitelku. Vypuknutí nákazy přichází na konci první epizody a přináší nebývalý chaos, dobře natočenou akci (tvůrci se víceméně snaží o realističnost) a spoustu monster v moderním stylu – zombie jsou rychlé, agresivní a jejich počty rychle rostou. Několika menším skupinkám studentů se daří najít relativně bezpečná útočiště porůznu ve škole, avšak cesta ven je uzavřena. Poměrně brzy dětem dojde, že jim nikdo nepřijde na pomoc a že se ze školy musí dostat vlastními silami.

Seriál má 12 dílů, během nichž se do vyprávění přimotají další charaktery. Sledujeme například otce jedné ze studentek, který se snaží dostat k dceři na vlastní pěst. Následuje politička, duo policistů a v neposlední řadě armádní generál, jenž má za úkol dostat situaci pod kontrolu. Divákovi se tak naskýtá širší pohled na celou zkázu, nejen z uzavřeného prostředí školy. A pak jsou zde menší, osobnější příběhy předkládající a rozvíjející vztahy mezi postavami. Přátelství, sebeobětování, zrady, vykoupení. Rivalita a předsudky se stupňují díky vyhrocené situaci do extrémů. Jde o tradiční směs, kterou u tohoto žánru očekáváte. Většina charakterů nejsou žádní trénovaní vojáci. Pod tlakem situace nečiní vždy nejchytřejší rozhodnutí (bohužel se ani zde nevyhneme občasnému stupidnímu chování postav), mají limitované zdroje a kromě pár výjimek vlastně neumí bojovat. V praxi to znamená, že i jediná zombie se může stát hrozbou. Hrdinové zde nejsou na podobnou situaci připravení a musí hledat různé cesty, jak se z průšvihu dostat. Výsledkem je zranitelná skupinka, díky čemuž příběh buduje slušné napětí.

All Of Us Are Dead není jen horor s potoky krve. V jádru jde o K-drama, v němž si Korejci potrpí na vyhrocené emoce, především ty dojímavé. Zombie apokalypsa vypuká ve škole, kde se děcka dobře znají, takže je logické, že každá ztráta hodně bolí. Divák tudíž musí počítat, že uvidí řadu srdceryvných scén, potoků slz a při chvílích klidu vylévání srdcí. Děj pracuje s tématy, která mají Korejci rádi: romantické linky, přátelství, rodinné hodnoty, kulturní tradice. Tento přístup nemusí sednout každému. Buď to přijmete jako součást vyprávění, nebo narazíte. I v tomto ohledu však seriál nabízí řádu povedených motivů a situací. Nakažená matka, která se přiváže k zábradlí těsně před proměnou, aby udržela své malé dítě naživu. Studentka, která se dozví, že je její rodina po smrti a v zoufalství chce spáchat sebevraždu. Děti, jež nahrávají přes kameru vzkazy svým blízkým, ačkoli neví, zda jsou naživu. Nejde-li vám tedy jen o akci a gore, seriál poskytne také hlubší vhled do lidské psychiky a emocí.

Podobné horory často vybízí k tipování, které postavy vydrží déle a které budou půjdou brzy ze scény. V případě All Of Us Are Dead to úplně neplatí a daří se vzbudit dojem, že v bezpečí není nikdo. Dobré a obětavé charaktery umírají, sobečtí a nemilosrdní lidé přežívají déle, než by se vám líbilo. A protože si scénář dává načas, abychom se nejdůležitějším hráčům dostali pod kůži, sledování jejich smrti pak není zrovna pěkné. Scénář přitom kosí postavy jako na běžícím pásu.

Děj se povětšinou odvíjí chronologicky, jen tu a tam přeskočí v čase zpět k doplnění důležitých momentů a detailů. Případně ukáže, co se stalo v mezičase konkrétním osobám, které jsme opustili dříve a nečekaně se k nim vracíme. Toto pojetí udržuje diváka v napětí, aniž by se narativ proměnil v nesmyslný chaos. Virus tu má celkem zajímavá pravidla. Spouštěčem nákazy nemusí být jen pokousání, ale také emocionální stav jedince. Pokud nakažená osoba propadá strachu, virus přebírá kontrolu, pokud se dokáže ovládat, virus zůstává v těle jedince v latentní podobě. Autoři pracují také s aspektem imunity proti viru. Ten má podobu jakýchsi hybridů – osoba se stává „poloviční zombií“. Takovým lidem zůstane vědomí, avšak nejsou zcela schopni zahnat potřebu hladu. Díky tomu je do děje zapojen i prvek důvěry/nedůvěry k některým jedincům.

Vše výše zmíněné je zaštítěno kvalitním obsazením herců. Osobně mi nebyl povědomý jediný obličej, ale nakonec se mi dokázali prodat větší i menší hráči. Většina postav je uvěřitelná a zajímavá (včetně záporáků). Příběhu nechybí ani odlehčenější pasáže a příležitostný humor. Jediný problém vidím v počtu charakterů a podobnosti tváří. První tři díly jsem měl problém se mezi studenty orientovat, obzvlášť když nosí stejné uniformy. Později tento problém opadl. Občas překvapí, že děj odstraňuje ze scénáře některé postavy uprostřed jejich dějového oblouku, takže nedojdou smysluplného vyústění. Pokud s tou partou ale vydržíte do konce, ve finále nabudete pocit, že přeživší po krvavých zkušenostech zestárli o deset let. Za to palec nahoru.

Řemeslná stránka je dobrá. Zaujme pohybová dynamika a celková choreografie zombií. Prostředí koridorů chodeb, schodišť a místností s omezeným prostorem je využito nápaditě, a při bitkách či úprcích je cítit fyzická náročnost, kterou postavy prožívají. Akce je přehledná a kvalitně nasnímaná. Potěší několik strategických rozhodnutí, jak se se zombíky vypořádat. Největší potíží tak zůstává nelogické chování postav a nadměrný počet epizod. První polovina šlape velice svižně, následuje scénáristické klopýtání, které působí jako nadbytečná výplň. Tempo se vytrácí a s ním i atraktivnost obsahu. Příběh se naštěstí vždy postaví na nohy a do závěru vjede důstojně, avšak pocitu nataženosti se nezbavíte, což je zaviněno také strukturou vyprávění: Přesun z bodu A do bodu B. Získání důležitého předmětu. Přesun z bodu B do bodu C. A tak dále a podobně.

I přes chyby ve scénáři a přepálenou stopáž patří All Of Us Are Dead k tomu kvalitnějšímu, co v poslední době v rámci žánru vzniklo. Nápaditou akci a krvavost kombinuje s funkčním vztahovým dramatem. Nabízí zábavu, napětí, brutalitu a příběh potěší i emoční rovinou a trochou romantiky, která většinu času padá na úrodnou půdu. Neodradí-li vás důraz na vztahy a převahou dialogů nad akcí, nemusíte váhat. V opačném případě se rozhlédněte jinde.