Fantastické seriály: Luke Cage
Netflix se ve službách Marvelu nezadržitelně blíží k seriálové události roku The Defenders, pro kterou začal před dvěma lety pokládat základy uvedením první série Daredevila. Slepému bojovníkovi za právo a spravedlnost už jsme se před časem věnovali a ještě před uvedením podzimní týmovky se podíváme na zoubek rovněž sólovému snažení ostatních členů marvelovského spolku outsiderů. Nahlédneme proto do dění v srdci Manhattanu mezi stodesátou a stopětapadesátou ulicí, kde se s nevalnou pověstí rozkládá Harlem žijící z odkazu všech svých kulturních, sportovních a politických legend. Luke Cage si žije poklidným životem pomocné pracovní síly, má obrovskou sílu a kůži odolnou proti poškození, ale superhrdinou se stát netouží…
Z historického hlediska je komiks Luke Cage významný zejména proto, že v sedmdesátých letech minulého století představil prvního černošského komiksového hrdinu s vlastní sérií. Za jeho vznikem stála vzrůstající popularita blaxploitation filmů, z níž nám do dnešních dnů zůstal nehynoucí obdiv ke kráse Pam Grierové a pár filmových klasik žánru laciných akčních filmů v čele s Truck Turnerem. Seriálový Luke Cage bohužel postrádá onu drsňáckou nenucenost, se kterou by šel do každé akce, a zůstává věrný pouze tradici nudných a mnohdy zbytečných dialogů, v nichž pochybuje o své budoucnosti, s trpkostí přemítá o minulosti a vzpomíná na zlaté časy Harlemu. Když posléze dojde k nějaké akci, odehraje se s neuvěřitelnou pasivitou, kterou si nezranitelný hrdina jistě může dovolit, ovšem nemůže si ji dovolit současná kamera, střih a režijní vedení. V porovnání se vtahujícími bojůvkami na jeden záběr v podání Daredevila jsou řídce rozeseté akční pasáže s Lukem překvapivě unylé.
Základní dějová osnova postrádá výraznější nápaditost. Luke je přesvědčován, aby se stal ochráncem slabých a bezmocných, nejdříve odmítá, pak ho naštvou a on se tím hrdinou konečně stane. O scenáristické bezradnosti svědčí svým způsobem i fakt, že v polovině série dojde k výměně hlavní postavy záporáka. Pozérský Cottonmouth ve skutečnosti není Cageovi nijak velkým soupeřem a umožní mu hlavně kariérní vzestup do role harlemského šerifa. Teprve ze řetězu odpoutaný Diamondback vytáhne z rukávu cageovský kryptonit, s nímž na Lukeově tváři vyloudí bolestivě nadzdvihnuté obočí. Ani on však nenahání hrůzu a celou dobu působí dojmem, že má hned o několik koleček navíc. K přízemnímu a nechtěně komickému finále ve stylu pátého Rockyho se Luke dobere přes snahu očistit se ze všech falešných obvinění, která proti němu byla vznesena, přičemž se jako diváci nedočkáme žádné vypjaté scény, překvapivého zvratu nebo skvěle odvyprávěné dějové linie. Dokonce i Luke je v pozdější fázi spíše vedlejší postavou a vystupuje převážně jako živý štít.
Velkou část pozornosti na sebe strhává policejní vyšetřovatelka Misty, v jejíž roli pravděpodobně nalezne hereckou budoucnost Simone Missicková. Společně s Claire Templeovou (Rosario Dawsonová), která se jako červená nit táhne všemi marvelovskými seriály Netflixu, utvářejí dvě silné ženské postavy, kterým je sice odepřený vlastní seriál, ale prostor si přesto vybojují. Mike Colter v roli Lukea Cage dokáže zaujmout svojí muskulaturou a lítostivým pohledem, ale nemůžu se zbavit vtíravého pocitu, že při obsazování této role nezvedl castingové agentuře telefon o řád charismatičtější Idris Elba. Všechny postavy jsou však předurčeny k zamračeným výrazům snad v obavě, co po nich zase scenáristé budou chtít za repliky…
Když se Luke Cage objevil po boku Jessicy Jonesové, jednalo se o příjemný dějový prvek, který si ve světě, v němž je zcela normální nebýt tak úplně normální, nežádá další vysvětlení. Kompletní černošská sólovka převážně nudí, působí zbytečně a bezpochyby si žádá i jiné publikum, které se přenese přes onu skutečnost, se kterou Luke Cage neustále pracuje, že morální a životní hodnoty lze nalézt výhradně skrze několikaletý pobyt ve vězení. Naplno se u něj projevují i negativa současného trendu komiksových adaptací, v nichž není žádaná přepálená stylizace, která by výsledku mohla dodat svébytný výraz. Pro příští rok potvrzená druhá série má rozhodně co zlepšovat. Uvidíme, zda si vybere nový směr nebo bude jen přešlapovat na místě.
Luke Cage
USA, 2016, 13×55 min
režie Paul McGuigan, Andy Goddard, Marc Jobst, George Till aj.
scénář Cheo Hodari Coker a Akela Cooper
Související odkazy:
HUMANS ♦ MR. ROBOT ♦ PENNY DREADFUL ♦ BLUNT TALK
AMERICAN HORROR STORY ♦ AGENTS OF S.H.I.E.L.D. ♦ UTOPIA
THE WALKING DEAD ♦ THE EXPANSE ♦ LIMITLESS ♦ FOREVER
AGENTKA CARTEROVÁ ♦ MĚSTEČKO PINES ♦ THE WHISPERS
SENSE8 ♦ DAREDEVIL ♦ BLACK MIRROR ♦ 11.22.63 ♦ STRANGER THINGS
CIZINKA ♦ PREACHER ♦ WESTWORLD
1 648 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Vzhledem k tomu, jak rád mám raná díla Spika Leeho, nedělala mi stylizace a žvanivá pomalost problém. Naopak mi to přišlo jako zajímavý pokus vyhnout se riziku uniformity celého seriálového světa. A některé nápady se mi vyloženě líbily a cenil jsem si jich víc než případných pokusů o daredevilskou bitku v co nejtěsnějším prostoru na jeden zátah. Ale podobně jako mne zklamala druhá půlka druhého Daredevila spojená s Electrou, tak smrt Cottomoutha a nástup Diamondbacka znamenal lom pro Lucka. A důvod byl jednoduchý. Jak Punisher, tak Cottomouth byli možná mnohem zajímavější postavy, než samotný hrdina a prostě nebyli v seriálu adekvátně nahrazeny. V Lucovi jsem spoléhal na toho mlčenlivého v pozadí (spojka Diamondback-Cottomouth), ale jako osobnost se nedokázal vymanit ze zvyku být ve stínu druhých. LC pro mě byl tedy ve své první půlce příjemným osvěžením, ve druhé ovšem trpěl jistou rozpačitostí.
Místo po Cottonmouthovi měla převzít jeho sestra, jenže to by se s ní nesměly dít takové veletoče, kdy ji v každém dílu nasměrovali někam jinam. V případě mdlých akčních scén platí, že by se nic moc nestalo, kdyby tam nebyly. Ale pokud už tam je snaha vytěžit ze schopností hrdiny nějakou vizuální švandu, tak by potom taky měla vypadat k světu. Nejhorší ale je, že mě seriál nedokázal k žádné z postav pořádně připoutat, a když už se nějaká z nich odporoučela, pak mi to bylo jedno.
Mně přišlo, že se v podstatě ani o žádnou vizuální švandu u akce nesnažili. Ostatně, o co se také snažit? Luke jde jako buldozer, protože je vlastně úplně šumák, jestli do něj někdo pálí nebo ne… Tady je prostě podstata problému už v charakteru supervlastnosti LC. Jinak si myslím, že oponentům jednoduše svědčí, mají-li nějaký (byť sebevíc pokřivený) vnitřní kodex. A to ty náhražky ve druhých půlkách prostě neměly.