Ocenění

Potřetí do stínu Šíleného lesa (recenze)

Autor | Aktuality | Středa 24 Duben 2019 10.50

Vladimír Šlechta je autor překypující nápady, jenž vydává knihy s železnou pravidelností. Nedávno v rámci svého obsáhlého cyklu Krvavé pohraničí upoutal novinkou Zima v Thonnierice, v níž rozvinul příběh některých z dříve představených kukaččích mláďat. Potřetí však spatřil světlo světa i Šílený les, román poprvé vydaný už takřka před dvaceti lety. Ovšem pro tentokrát vychází dobrodružství hraničáře Jacoba Faylorga a Inge Hargenn v péči nakladatelství Brokilon opatřeno poutavou obálkou hnijící kostry prošpikované šípy ilustrátora Tomáše Flaka. V knize nemůže chybět ani autorova mapka pro lepší orientaci ve světě Krvavého pohraničí. Zkušení čtenáři se mohou těšit na dřevařskou osadu Glen Karho či na obávanou državu elfského krále Eagerpa Izironk, která bude už brzy známa jen jako Šílený les…

Sileny-les-obalka

Knihy z Krvavého pohraničí bývají často označovány za „zálesáckou fantasy“ a autor sám se několikrát vyjádřil, že čerpal inspiraci i z amerického Divokého západu. Ostatně podobnost elfů či orků s utlačovanými indiány je více než jasná. V Šíleném lese se sám elfský král Eagerpe – jehož mysl stejně jako u indiánských náčelníků kalí „ohnivá voda“ –, rozhodl vyslat svůj lid do vyhnanství a sám jen s hrstkou věrných útočí na dřevařské osady, jejichž obyvatele masakruje v partyzánské válce. Nemá iluze o tom, že jeho snaha je předem k nezdaru odsouzená. Po léta mýcený magický les, který byl celý život jeho domovem, pomalu otravuje jeho mysl a vzbuzuje šílenství i v duších ostatních.

Tyto události se ovšem odehrávají převážně na pozadí příběhu, děj samotný se točí hlavně kolem mladé Inge, prchající před šílenstvím nakaženými dřevorubci, kteří usilují o její život, a vedle toho sleduje rovněž osudy hraničáře Jacoba, hledajícího svou rodinu. Na jedné straně tu stojí nezastavitelný a bezohledný pokrok ve znamení šíření lidských měst, na straně druhé území, které historicky náleží elfům a z něhož je neustále ukrajováno. Šlechta se nebojí kontroverzních scén a naturalismus mu není cizí. Ukazuje tak válku v jejím pravém ničím nezlehčeném hávu, a přestože je čtenář ze začátku ukolébán pomalým tempem, s blížícím se závěrem se vše mění a stránky se před jeho očima otáčejí mnohem svižnějším tempem. Nedá se však říci, že děj srší akčními scénami, jde opravdu spíše o zálesácké dobrodružství, které na hraně násilností pouze umně balancuje – přesto však jsou scény, kdy na meče konečně dojde, popsány skutečně realisticky a čtou se jedním dechem. Někteří si zde oblíbí líčení putování otráveným lesem, kdy postupně odkrývají kontext elfy vedené partyzánské války, jiní si oproti tomu užijí hutnou a rychleji plynoucí druhou část.

Celkově lze Šílený les doporučit především milovníkům klasické fantasy, výhodou je, že nemusíte znát děj dalších knih z cyklu Krvavého pohraničí, a tak se kniha může stát vhodnou lesní branou ke čtení celého cyklu. Autor si přirozeně uvědomuje, že tak rozsáhlý cyklus by v tomto ohledu mohl působit odstrašujícím dojmem, a tak všechny jeho knihy (s výjimkou trilogie Gordonova země) píše tak, že je lze číst i samostatně, což je bezesporu velkou výhodou pro začínajícího čtenáře. Slabším povahám mohou v tomto případě připadat některé scény příliš krvavé až kruté, ovšem Šílený les získává právě svou autenticitou a neskrývanou indiánskou reminiscencí jedinečný přesah, jenž mu dovoluje vystoupit ze zajeté škatulky fantasy žánru.

Vladimír Šlechta: Šílený les

brožovaná, obálka Tomáš Flak, 243 stran, 248 Kč

Související článek:

Návrat do Šíleného lesa… (ukázka)

brokilon_logo

532 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.