Ocenění

Nebývale palčivá dystopie (recenze)

Autor Miroslav Štrobl | Aktuality | Pondělí 23 Listopad 2015 13.15

Finská spisovatelka Johanna Sinisalo se českým čtenářům poprvé představila krátkým magickým příběhem Ne před slunce západem v roce 2003 a o rok později se objevila také na stránkách Ikarie. Letos u nás vydané Jádro Slunce je jejím dalším výjimečným románem, žánrově se pohybujícím mezi dystopií, psychologickým dramatem, sociální sondou a thrillerem. Sledujeme v něm příběh Vanny, dívky, která podlehla závislosti na kapsaicinu a která marně pátrá po své sestře.

V pozadí poznáváme rovněž obraz finské společnosti, jež se za posledních více než sto let alternativní historie posunula k novému společenskému řádu, období blahobytu, tzv. eusistokracii. Finsko se vyčlenilo z Evropy i z celého světa, téměř neprodyšně uzavřelo své hranice, a ostatní státy se svými technologiemi a způsobem života zařadilo mezi země úpadku. S tímto novým společenským řádem je pevně spjat i zákon o definitivním určení pohlaví. Vanna je dívka, která se jeho pravidlům vymyká.

Jadro-slunce-obalka

Důsledky platnosti takového zákona jsou jedním z hlavních motivů románu. Spočívají v rozdělení žen do dvou kategorií: elojí, jež splňují požadované parametry pro další reprodukci, a morloků, jež mohou vykonávat pouze podřadné práce a u nichž většinou není reprodukce možná. Evoluční vývoj podobným směrem popsal (předpověděl) už H. G. Wells v románu Stroj času, v Jádru Slunce máme možnost takovému vývoji nahlédnout tzv. pod pokličku. Propracovanost a uvěřitelnost přeměny společnosti ve prospěch mužské části populace bere dech. Systematičnost celého procesu si v ničem nezadá s postupy nacistického Německa. A tak, jako téměř pokaždé, stojí na samém počátku jedno nicotné absurdní rozhodnutí, které s tokem času naroste do netušených rozměrů. Je zajímavé sledovat, jakým způsobem se v takto utvořené společnosti rozvíjejí vzájemné vztahy a partnerské svazky.

Drogová závislost a závislost obecně je dalším ze základních stavebních kamenů příběhu. Na jednu stranu člověka závislost svazuje, na druhou ovšem nabízí možnost úniku. V případě Jádra Slunce se hlavní drogou stává kapsaicin, látka zodpovědná za pálivost chilli papriček. Popis působení kapsaicinu po ochutnání jedné takové papričky je popsán natolik sugestivně, až člověk úplně zapomene, že pálivé nerad a že za to ta bolest nestojí. Nabízený výstup po Scovilleově stupnici je ale tak lákavý… Oproti unavené šedi finské společnosti je takto vystavěn pořádně pálivý kontrapunkt. A že není téma chilli použito pouze na efekt, se pak ukazuje zejména v druhé části knihy.

jadro-slunce-covers

Vedle mnoha dalších motivů a dějových linií je neopominutelnou součástí románu i jeho formální zpracování. Vannino vyprávění je doplněno o dopisy, úryvky knih i odborné eseje. Někdy se jedná o nezměněný přepis skutečných článků, jež byly v minulosti publikovány a uvedeny do praxe v jiné souvislosti. Někdy takovým textům stačí jen drobná úprava, aby pasovaly do pečlivě vyskládané mozaiky. Ke čtivosti románu přispívá členění do krátkých kapitol střídajících prostředí i čas.

Jádro Slunce je dílem nadmíru aktuálním, nahlížejícím na problematiku reálného světa pokřiveného svým mediálním obrazem. Možná bude pro některé čtenáře problematické překonat počáteční feministickou příchuť. Ta se ale vzápětí obestaví celým tematickým vějířem, jenž zůstane i po dočtení provokativně otevřený. Severská literatura má letos na českém trhu silného zástupce vědeckofantastického žánru, jaký tu možná nebyl od časů Kallocainu.

Johanna Sinisalo: Jádro Slunce

vázaná, překlad Linda Dejdarová, 344 stran, 299 Kč

odeon-logo

507 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 3 »

  1. Comment by idle — 23.11.2015 @ 14.35

    Zrovna čtu Příběh služebnice od Atwoodové, kde kastování žen probíhá taky – pěkná shoda. :)

    Tohle taky vypadá zajímavě, na druhou stranu Ne před slunce západem jsem četla a moc mě to neoslovilo, myslím, že mě úplně míjel hlavní hrdina. Těžko říct, jak se chytím tady.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  2. Comment by standa.e — 24.11.2015 @ 0.59

    Jenom bych rád doplnil, že s autorčinou stopou jsme se mohli setkat i ve finském crowdfundingovém filmovém projektu „Iron Sky“. A zdá se, že s pokračováním příběhu se dočkáme i dalšího příspěvku v podobě románu Iron Sky: Renatin příběh. A asi bude co vysvětlovat, má-li se Renate dostat z Měsíce do středu Země… ;-)

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  3. Comment by Cloudy — 25.11.2015 @ 9.29

    @idle: Říkal jsem si, že bych se hecnul a Atwoodovou pro srovnání alespoň rozečetl, lenost bohužel opět zvítězila. Nevím, jak snadno nebo těžko se chytí čtenář-žena, ale čtenář-muž se chytí hned první větou, nejpozději prvním odstavcem. Hlavní hrdinka je podle mě ok, má to dost zjednodušené tím, že svět okolo je mešuge.

    Obálka anglického vydání je jen tak mimochodem naprosto dokonalá.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.