Ocenění

Karel May nám lhal! (recenze)

Autor Roman Bílek | Aktuality | Čtvrtek 23 Duben 2015 7.30

Indiáni vůbec nejsou vznešení rudí gentlemani, jak o nich tvrdil. Jedná se spíš o sebranku, kterou by dnešní politický systém nazval nepřizpůsobivými. Alespoň podle scenáristy komiksu Skalpy Jasona Aarona. Samozřejmě, že si ve svém příběhu vybírá ty, kteří mají buď zajímavý charakter, anebo nějaký ten škraloup na triku. Ale i tak působí z jeho tvůrčího pohledu indiánská rezervace Prérijní růže jako odkladiště sociálně slabých, kde pevnou rukou šéfuje jeden pěkný hajzl – problém je v tom, že Rudá vrána je zároveň náčelník kmene. A taky v tomto nehostinném místě rozjel kasino, další z jeho mnoha špinavých kšeftů. Válečnou sekeru však proti němu vykope hned několik lidí, FBI počínaje a členy jeho kmene konče.

skalpy-2

Oproti úvodnímu svazku Země indiánů přichází ve dvojce nazvané Kasino v rytmu boogie mírné zvolnění. Minimálně co se akční složky příběhu týče. Zasedli jsme ke stolu v kasinu a všichni, které jsme dosud znali, odrývají svoje karty. A přidá se i pár dalších, kteří mají do téhle povedené hry čím přispět. Pokud je nám někdo důvěrně představen, vždy k němu dostaneme i nějakou zásadní charakteristiku. Třeba jako ten běloch, který je skálopevně přesvědčen, že je indián. Sice nějaké procento krve, co mu koluje v žilách, indiánské bude, ale albínovi taky nebudete věřit, že pochází z domorodých afrických kmenů… Ovšem problém nastane ve chvíli, kdy to dotyčnému řeknete do očí… Někteří lidé jsou na svůj původ hodně hákliví!

Budeme společně cestovat ve vzpomínkách a pomalu si dávat dohromady osudy hlavních postav indiánského kmene. Poznáme, že život v tomhle zapadákově není vůbec jednoduchý a některé staré křivdy se nedají jednoduše smazat. Ono totiž vše hrozné, co se děje v reálném čase, je jen následek. Pro příčiny je třeba se vydat do minulosti. Všichni v sobě nesou nějakou křivdu, ale zároveň spolu nemusí po celý život žít v nějaké prašivé rezervaci. V ní když si na začátku kojot pšoukne, na konci už supi říkají, že se rovnou podělal. Minulost může být hodně krvavá a rýpáním do starých jizev se akorát otevřou rány, které jsou najednou zase pěkně citlivé. U mučednického kůlu leckdy skončí oběti i vrazi. A také čtenář, protože ho příběh, který větry prérie vyprávějí, pohltí.

„Ten, kdo vypráví příběhy, vládne světu.“

(přísloví kmen Hopi)

Nevím jestli Jason Aaron někdy četl Karla Maye nebo kohokoli, kdo indiány idealizoval, ale jisté je, že buď to na něm nezanechalo stopy nebo se mu to po čertech zprotivilo. Jeho vize indiánského kmene totiž není ani trochu líbivá. Pravda, od dob osidlování Divokého západu už uběhnul nějaký ten pátek. Stejně tak je ale jasné, že původní obyvatelé Ameriky v sobě mohou nést pořádnou zatrpklost, ovšem zde jsou zobrazeni jako sociální spodina žijící v rozpadajícím se ghettu. Hrdinu bez bázně a hany tu opravdu nehledejte. Ano, najde se pár takových, kteří bojují za indiánská práva, ale nemají při tom problém jít přes mrtvoly. Dokonce ani policajti nevypadají, že by byli z těch, kteří se širokým úsměvem pouštějí děti na přechodu a stařenkám nosí nákupní tašky až do bytu. O vládních agentech raději ani nemluvě.

Svět Skalpů je zdegenerovaný a nečestný. Podíl na tom má i kreslíř R. M. Guéra, což je zřejmě jeho indiánské jméno, protože se narodil jako Rajko Milošević. Jeho kresba je suchá a úsporná jako prérie v době veder. Na styl kresby si musíte pomalu zvykat, ale nakonec vám dojde, že sem pasuje jako Stříbrná puška k Vinnetouovi. Oba tvůrci stojící v pozadí odvádějí dobrou práci a mají smysl pro detail. A navíc vypráví příběh, jenž dokáže zaujmout a nepoužívá tisíckrát otřepaná témata. Jediné, co působí poněkud rušivě, je skákání v ději, v čase a ve vzpomínkách, takže musíte být neustále ve střehu. Což byl pravděpodobně účel, ovšem četnost podobných střihů by se přece jen mohla v zájmu plynulosti trochu snížit. Jednotlivé osudy a dějové linie postupně zapadnou do sebe, ale musíte mít trpělivost.

Tahle série prostě působí drsně a to se vším všudy, nenajdete zde žádného vtipkujícího hláškaře, který by s úsměvem od ucha k uchu a humpoláckými kecy čeřil stojaté vody. Jenže právě v tomhle je síla Skalpů. Drsná detektivka, indiánské monumenty, mafiánské praktiky, kasino přecpané penězi, mladé dívky kouřící crack nebo šukající za prachy, drsní válečníci, jizvy na duši, temné vzpomínky, ruce od krve, ublíženost, nasranost, nenávist, zášť… a série, která má hodně do sebe, netrpí jakoukoliv tuctovostí a hlavně baví…

Jason Aaron & R.M. Guerra: Skalpy 02 – Kasino v rytmu boogie

brožovaná, překlad Štěpán Kopřiva, obálka Jock, 114 stran, 369 Kč

Související články:

Prérie, kde místo totemu stojí kasino (recenze)

crew-logo

286 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.