Zbaví se Město nestvůrného císaře? (ukázka)
Jen málokdo, kdo to myslí s žánrem fantasy vážně, nezná jméno David A. Gemmell. Po boku tohoto vpravdě geniálního spisovatele stála už od počátku redaktorka Stella Grahamová, jejíž jméno naleznete prakticky ve všech autorových poděkování či dedikacích. Přátelství nakonec přerostlo v lásku a ze Stelly Grahamové se (nejen) v úvodech knih stala Stella Gemmellová. A z redaktorky – po Gemmellově předčasné smrti – také spoluautorka, protože to byla právě ona, kdo dopsal závěrečný díl velkolepé trilogie Trója. Nyní přichází se svým samostatným prvním románem a už od prvních stránek dokazuje, že se nebojí do příběhu vetkat vlastní, osobitý pohled…
Stella Gemmell: Město
brožovaná, překlad Jan Kozák, obálka Raymond Swanland, 416 stran, 359 Kč
Město je starodávné, mnohovrstvé. Kdysi bývalo prosperující metropolí, nyní se ale rozrostlo za své hranice, vyvolává nesčetné války se sousedními kmeny a vše, co dříve bývalo zelené a úrodné, mění v pustinu. Ve středu Města žije císař. Viděl ho jen málokdo, ale ti, kterým se to podařilo, ho popisují jako muže v nejlepších letech, přestože by měl být stařičký. Někteří lidé ponuře spekulují, že už není člověk, pokud jím vůbec kdy byl. Hrstka pak dospěla k zoufalému závěru, že válka skončí pouze tehdy, když ukončí císařův nepřirozeně dlouhý život.
Povstalci v bludišti stok Města, kde chudáci bojují ve tmě o přežití, i na krví promáčených bojištích, kde jen málo hrdinů dokáže vydržet nekonečné obléhání, upínají své naděje k jednomu muži – Shuskarovi. Bývalý císařův generál byl kdysi dávno zrazen a je považován za mrtvého. Pod různými falešnými jmény ale přežil, zřekl se Města a schovává se před svým nesmrtelným nepřítelem. Teď ale nadešel čas, aby se pustil do poslední bitvy za osvobození Města od stvůry, která se uhnízdila v jeho srdci a tahá za nitky, které udržují zemi ponořenou v krvi.
Ukázka z knihy:
(hlasů: 2, průměr: 4,50 z 5)
Nevím, jak je na tom obsah, ale tu obálku teda žeru. Jestli někdy něco vydám… (a to se může snadno stát :D) chtěl bych něco podobného na své knize.
Obálka není problém. Fantom Print dává na spoustu knih obálky z archivu Raymonda Swanlanda. Originál téhle je L. E. Modesitt, Jr.
Ronkar: Je to divné, ale napadla mě naprosto stejná věc. Jen tedy u mně je ta možnost „nějakého vydání“ otázkou několika kroků, z nichž první je „zbavit se zlozvyku psát několik věcí najednou a tím pádem pomaleji.“ Pak by následovaly ty důležitější, jako „chcete mě?“ atd :). Ale konkrétně dnes jsem děsně pilná. Marodím a píšu :). Člověk musí skoro chcípnout, aby dostal neschopenku, ale je to tu!
Jana: Já to myslel spíš ve vtipu, ale samozřejmě jako člověk, který se psaní věnuje na povídkové úrovni je ten román meta, kterou by rád někdy dosáhl.
Je zajímavé, že píšeš několik věcí najednou. Toho já vůbec nejsem schopen. Já si vždycky stanovým příběh a ten píšu do té doby, dokud není hotový. Nenechám se rozptylovat jinými nápady a myšlěnkami a uchovávám si je až na potom. Teprve když je story hotová, vrhnu se na další.
Ale defekt mám zásadní, píšu strašně pomalu 😀
Ronkar: Já asi budu děsně rozptýlená :), roztěkaná a neposedná. Teď jsem z těch rozepsaných vybrala dvě, které prostě musím dopsat. Pak proberu zbytek. Je fakt, že něco už nepůjde, což je ve výsledku vlastně dobře, ale i vyextrahovaná myšlenka se může hodit.
Ta obálka se mi stejně líbí. Jak je tam koníček, kočička, nebo nějaká bestie, má to moje sympatie.
To já na koníčky a kočky kašlu, ale líbí se mi ten nedotažený artworkový styl, jako když se to dělá na tabletu 🙂