Ocenění

Pozvánka na výlet do lunaparku Stephena Kinga (recenze)

Autor | Aktuality | Sobota 24 Květen 2014 9.05

V každém zábavním parku najdete Dům hrůzy. Jde o místa s ponurou atmosférou, jež mají sloužit k ověření si vlastní odvahy malých i velkých návštěvníků, kteří do nich vcházejí s obavami a když prohlídka či projížďka ve vozíku skončí, oddechnou si a zkonstatují, že to přece tak hrozné nebylo. Do Lunaparku zamíříme i v nedávno vydané knize krále hororů Stephena Kinga. Sezónní zábavní park přináší spousty rozptýlení pro návštěvníky a hromadu práce pro zaměstnance, kteří se snaží, aby z jejich areálu odcházeli samí spokojení zákazníci. Někdy to není jednoduché, a pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte pro to ledacos udělat. I s tímto předsevzetím jsou do parku přijímaní brigádníci na letní sezónu, kteří se rekrutují z řad univerzitních studentů. Jedním z nich je i Devin Jones, vysokoškolák s literárními ambicemi. Posléze zjistí, že mu tohle období zasáhlo do života silou, na kterou do smrti nezapomene.

Píše se rok 1973 a Stephen King nás přivádí do maloměstského zábavního parku. Devin zrovna prožívá období rozchodu se svou první láskou a v hlavě mu tepe spousta nedořečených vět a nevyřčených citů. Postupně dochází k názoru, že právě tohle je prostředí, které mu může pomoci, aby se s rozchodem srovnal a zapomněl. Postupně se naučí, jak být užitečný, aby mohl obsluhovat různé atrakce, a pronikne i do žargonu profesionálních zaměstnanců pouťových atrakcí. Setká se s různými typy lidí a objeví vnitřní kouzlo světa, o němž doposud neměl ponětí. Brzy je zcela pohlcen legendami a příběhy, které se v lunaparku zrodily a které jím kolují. I těmi nejtemnějšími. Před pár lety se v místním lunaparku stala chladnokrevná vražda a pachatel nebyl dosud dopaden. Vše se odehrálo v Domu hrůzy, k němuž se od té doby někteří lidé bojí byť jen přiblížit. Jak už to tak v zapadákovech bývá, největší legendy žijí a rostou spolu s maloměstem a šuškanda o nich se dostane ke všem, kdo v nich stráví nějaký čas.

Ubytování u paní Shoplawové přinese Devinovi nejen potřebné zázemí pokoje, pronajímaného pravidelně letním brigádníkům lunaparku, ale také nové přátele Erin a Toma, kteří se rozhodli léto strávit na stejné brigádě. V nedalekém viktoriánském domě, který je po cestě mezi penzionem paní Shoplawové a lunaparkem, bydlí Mike. Chlapec postižený smrtelnou nemocí a upoutaný na kolečkové křeslo. Jeho matka Annie, která se o něj stará, ví, že syn je to jediné, co jí v životě ještě zbylo. I přes její počáteční nevraživost se nakonec oba s Devinem spřátelí. Nesmí chybět ani lidé, jejichž schopnosti se poněkud liší od standardu. Vždyť jaký by to byl bez nich lunapark? Po úvodním seznámení se začnou pomalu odvíjet a proplétat příběhy jednotlivých postav, aby postupně utvořily barvitou mozaiku napínavého příběhu a nechaly Devina zapomenout na jeho první lásku a ničím nevysvětlený rozchod.

Stephen King pro tentokrát nepodlehl vrozené grafomanii a v podstatě nám předkládá delší povídku. Jedná se o příběh, který i přes svou tajemnou a ponurou atmosféru snese spíše označení detektivka, než aby se jednalo o čistokrevný horor, na něž jsme od něj zvyklí. Osobně to vítám, jednak jsem si autora náležitě vychutnal v trochu jiném žánrovém pojetí a navíc jeho grafomanie rozhodně není vždy ku prospěchu věci. Tady jde vše jako na drátkách, čtivost a napětí vládne nad vším ostatním. Pachatele jsem sice odhalil asi o padesát stránek dříve, než autor vyložil karty na stůl, ale i to se občas stává. Přesto jsem se v Lunaparku bavil královsky a co víc, pan spisovatel mě místy rozesmál, což mě zrovna u něj více než mile překvapilo. Pokud máte rádi nekorunovaného mistra literární hrůzy, neměli byste tuhle vypečenou atrakci minout. Můžete si vychutnávat nejen částečně vymyšlený kolotočářský žargon, důkladné vykreslení světly zaplaveného místa, atmosféru lunaparku i typického maloměsta, která občas úžasně potemní, ale rovněž nahlédnutí do duše hlavního hrdiny a skvělé vykreslení dalších podstatných postav knihy. Tohle je King, jak ho mají rádi fanoušci jeho tvorby, především pak těch raných hororů, jako je Prokletí Salemu, Carrie či Osvícení, byť ani největší atrakce v tomto lunaparku, Karolínské kolo, nedosáhne na vrchol vysoce nasazené pomyslné kvalitativní laťky.

Pokud bych měl knize něco vytknout, jsou to především drobné překladatelské nešvary, alespoň co mohu soudit bez znalosti originálu. Rád bych zmínil především názvy známých skladeb. Když si Dev pustí od skupiny Doors (bez onoho známého a potřebného THE) „Auta mi sviští pod oknem“, „Jezdci na bouři“ a „Konec“, naštve to patrně nejen mě. A přitom o pár stránek později je tu od Pink Floyd album The Dark Side of the Moon a ne Odvrácená strana Měsíce. No, a Jim Morrison taky v onom „Konci“ neoslovuje nějakou holku… ono se pak celému tomu překladu těžko věří. Tak teď vlastně nevím, jestli byl místy vtipný Stephen King nebo překladatelka…

Stephen King: Lunapark

vázaná, překlad Linda Bartošková, obálka Glen Orbik, 208 stran, 269 Kč, vydalo nakladatelství Beta

Související články:

Máte odvahu vstoupit do Kingova domu hrůzy? (ukázka)

313 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 2 »

  1. Comment by Ronkar — 24.5.2014 @ 10.21

    Lunapark se mi líbil. Nadšenej sem nebyl, ani jsem se nebál, ale tu nostalgii, která z knihy číší, jsem si užíval. A krom toho, ta délka je na jedno (dvě) slupnutí za večer :)
    Ve své recenzi jsem mu dal 75%
    http://michalsirotek.cz/recenze-lunapark/

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  2. Comment by Slarque — 24.5.2014 @ 12.40

    Výběr z dalších překladatelských perel v této knize:
    – Odešel jsi pracovat a my se vrátili do země Nikdy, abychom si hráli se ztracenými chlapci a děvčaty.
    – No, jak říkal Špinavej Harry v jednom filmu…
    A moje nejoblíbenější vztahující se k pouťové atrakci jménem Kulový blesk:
    …do Kulového blesku udeřil hrom…
     
    To se u nás opravdu nenajde překladatel, který by uměl anglicky i česky? :(

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.