Ocenění

Budete se vznášet? (recenze)

Autor Michal Sirotek | Aktuality | Středa 13 Září 2017 11.05

Román To se odehrává v městečku Derry ve státě Maine, které čtenářům Stephena Kinga rozhodně není cizí. Derry se nepodobá žádnému jinému místu v Americe, protože se zde ztrácejí lidé šestkrát častěji než kdekoli jinde – a v případě dětí ještě častěji. Parta místních dospívajících si během letních prázdnin začne uvědomovat, že podivné události se táhnou hluboko do historie městečka a zřejmě nějak souvisí s děsivým klaunem, který si říká Pennywise (kvalitně obsazený Bill Skarsgård). Jeho přítomnost postupně ukazuje, jak je Derry zkažené a jak je jeho vlivem většina dospělých buď zlá, slizká nebo dokonce pedofilní. Brrrrr! Opravdu se tu nenajde jediný sympatický dospělák, což je ovšem dáno také tím, že se jim děj zpravidla vyhýbá obloukem a zaměřuje se výlučně na děti a jejich pohled…

IT-2017-plakat

Filmová adaptace knižního hororu přichází do kin symbolicky sedmadvacet let po televizní minisérii z roku 1990. Jde o číslo, jež má svůj symbolický význam, protože právě každých sedmadvacet let se do Derry vrací klaun Pennywise, aby mezi obyvateli městečka šířil hrůzu a krmil se dětským strachem. V rozmezí stejného počtu let se odehrává také děj knihy, v níž se odehrává dvojice průběžně se prolínajících časových linií. Filmaři se ovšem rozhodli, že Kingův rozsáhlý příběh rozdělí napůl a v první části se budou zabývat výhradně pouze příběhem dětí, což má své pro i proti, přestože si toho divák neznalý předlohy ani nevšimne.

Díky zasazení do konce 80. let (v knížce jde o konec 50. let) má snímek pro současného diváka příjemnou retro-atmosféru, která těží z dobových popkulturních narážek (v kině se hraje Noční můra v Elm Street, zmíněn je Michael Jackson atp.), což přirozeně připomíná úspěšný seriál Stranger Things (2016). Ve filmovém příběhu plném dětských vztahů, přátelství, strachů i prvních lásek je samozřejmě důležité především herecké obsazení, které zde naštěstí dopadlo výborně. Klub Smolařů (ve filmu Nul) je nejsilnějším esem, kterou nové To nabízí. Drobný astmatik Eddie, tlouštík Ben, žid Stan a černoch Mike. Všichni jsou výborní, ale nejvíc pozornosti si uzme koktající Bill (Jaeden Lieberher), který pátrá po svém zmizelém bratrovi, Beverly (Sophia Lillisová), jakožto jediná představitelka něžného pohlaví a hláškující Ritchie (Finn Wolfhard).

Dětský pohled na svět a budování přátelství hrají prim a fungují skutečně dobře. Najde se tu spoustu humorných dialogů a zábavných momentů (hodně sexuálně pubertálních, ale to k věku protagonistů patří). Žabomyší války se staršími gaunery a konfrontace s klaunem správně stmelují celý tým. Funguje i pozadí charakterů, v nichž hrají výraznou roli dospělí, a které (jak se na Kinga patří) není vůbec růžové, což je zásadní rozdíl od výše zmíněného seriálu. Jakmile poznáte despotického otce Beverly nebo Henryho Bowerse – místního dospívajícího darebáka, dýchne na vás Kingova předloha nejdůrazněji. Navzdory přítomnému nadpřirozenu jsou totiž příběhy krále hororu vždy především o lidech – o tom, co je v nich dobré a špatné.

Že se proslulý příběh zabývá strachem, ví nejspíš takřka každý, a strach se zde objevuje v nejrůznějších formách – od strachu z šikany, strachu z dospělých, strachu z dospívání, až po ten symbolický a nejhlubší, který v dětech probouzí démonický klaun Pennywise. Právě zde přichází největší výtka, protože film navzdory budování kvalitní atmosféry letních prázdnin s tajemnem v pozadí jede po povrchu a v symbolické rovině se dalo vytěžit o něco víc. Bez chybějící části s dospělými protagonisty nedokáže dostatečně vyjádřit vnitřní život postav, silných i slabých stránek a důsledky jejich rozhodnutí. Dětská fantazie a představivost, symbolismus a osudovost, která je cítit na každé stránce knihy, tu bohužel nefunguje. Děj předlohy je navíc i přes dvouhodinovou filmovou stopáž notně osekaný a některé scény citelně chybějí (stavění hráze na řece Lada, více prostoru pro Mikea atd.). Neznalým románu to ovšem vadit nebude.

Pennywise jako symbol děsů je po vizuální stránce skvělý a jeho nejrůznější podoby jsou dostatečně nápadité, aby každá jeho přítomnost diváka navnadila na budoucí dění. Je fajn po delším čase vidět hmotné hororové monstrum par excellence, nikoli dalšího ducha nebo sériového stalkera. Pennywise má jednoduše obrovský potenciál a se skřetím huhláním a šilhajícíma očima působí patřičně šíleně. Práce praktických a CGI efektů je rovněž na výborné úrovni. Z klauna jde strach, ovšem s ohledem na převážně zábavné ladění celého snímku nedosahuje hrůzy, jakou by ctitel hororu očekával. Je také škoda, že Pennywise nedostal víc prostoru pro dialogy (v nichž je nejzajímavější) a slouží spíš jako strašák, který odněkud vyskočí a udělá bu bu bu! (s hlasitým randálem v pozadí).

Krve a surovosti se dočkáme ve větší míře, než tomu bylo v roce 1990, jenže To by mělo děsit hlavně psychicky. Napětí a plíživé zlo, které je v Derry všudypřítomné, ovšem cítit je a najde se i několik vydatných scén, při kterých hororové srdíčko zaplesá (Georgieho osud, úchylná scéna v koupelně, výprava do strašidelného domu…). Bavit se budete vždy, kdykoli se démonický klaun objeví na obrazovce, a stejně tak je povedená i vizualizace jeho doupěte. Některé momenty jsou až nepříjemně intenzivní, hlavně proto, že člověk netuší, co To zase předvede za kulišárnu, avšak bát se většina diváků nebude. Faktem je, že postavy jsou mnohem odvážnější, než tomu je v předloze, a zatímco by logicky měly brát nohy na ramena a třást se hrůzou, vrhají se do nebezpečí způsobem, že Pennywise prostě děsivý být nemůže (s ohledem na pravidla, kterými je svázán). Čistě objektivně tedy To vyděsí málokoho, i když odrostlejší děti a citlivější osoby si mrazení v zádech užijí. Film si i přes dvouhodinovou stopáž udržuje vaši pozornost, a jakmile se vystřídá několik povinných lekaček a děcka se semknou dohromady, děj příjemně odsýpá a nabídne rovněž líbivé výjevy z dětského života, her, hádek i napravovaných rozbrojů.

Řemeslně je To výborné. Nálada je střídavě temně děsivá i prosluněná a dětsky pozitivní. Film má kvalitní kameru, dobré tempo a je pěkně nasvícen (kino to příjemně umocňuje). Povedl se i dobový soundtrack. Jestli jde o horor roku se říct neodvážím, protože ti, co čekají primárně hrůzu a mrazení v zádech, budou spíš zklamáni. Jako temněji laděné dobrodružství dětí, na jejichž charaktery není problém se emočně napojit, však funguje výborně. Příběh končí uzavřenou kapitolou, a i kdyby nepřišlo pokračování (je plánováno na rok 2019), pořád by to bylo v pořádku. Bez dětí a jejich vzájemného špičkování to však bude nepochybně výzva. Léta zkušeností ukázala, že většina režisérů nedokáže Kingovy příběhy přenést na plátno v uspokojivé podobě (posledním příkladem budiž Temná věž). To se ovšem povedlo, a i když režisér Andy Muschietti v ději občas škobrtne, svou pozici nakonec hrdě ustál. Návštěvy kina tak ve výsledku nebude litovat čtenář předlohy ani řadový popcornový divák.

To, část první

USA, 2017, 135 min

režie Andy Muschietti

scénář Cary Fukunaga, Chase Palmer aDavid Kajganich

hrají Jaeden Lieberher, Sophia Lillisová, Jeremy Ray Taylor, Finn Wolfhard,

Jack Dylan Grazer, Chosen Jacobs, Wyatt Oleff, Bill Skarsgård aj.

Warner_Bros-logo

334 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.