Ocenění

Třicet let neznámé filmové fantastiky, díl první

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Středa 6 Červenec 2011 7.00

Pokud by si měl člověk udělat názor o dění ve filmové sci-fi a fantasy a jejich historii na základě toho, co může vidět v českých kinech nebo v televizi, případně v distribuci na DVD, pak by došel k výsledku, který by se svou uceleností podobal ementálu. Hollywoodské trháky s milionovými rozpočty a hereckými hvězdami, které mají zajistit dostatečné tržby, jsou občas prostřídány autorskými díly režisérů, kteří mají nálepku „kultovní“, a je téměř slušností jejich filmy vydat. Ale kde je zbytek? V následujícím cyklu článků se nebudeme pokoušet podchytit vše, co nám uniklo za posledních třicet let, ale alespoň vyzobat některé výjimečné filmy, které se s Českou republikou minuly a které dotváří skládanku toho nejlepšího, co se ve fantastickém žánru v současnosti natočilo.

Let the Right One In

Mohl by to být standardní rodinný film o problémech šikany ve škole, o ztrátě porozumění mezi dětmi a jejich rodiči, civilní příběh o dětských problémech – jen kdyby do toho nebyli zamotaní ti upíři.

Dospělý a dětský svět se protíná jen v několika místech, mezi těmito body však uplývá prázdnota a v momentě, kdy dospělí neplní svoji roli stability, musejí jejich potomci vzít věci do vlastních rukou. Co filmu – naštěstí – chybí, je jakékoli moralizování. Obehraný model příběhů s dětmi, které hledají cestu k dobru, které je v té konkrétní společnosti správné, tu nefunguje. Místo toho se ocitáme ve světě, kde přežít znamená být silnější, rychlejší, ale chytřejší – to ani náhodou. Brutalita a přímé řešení problémů. Jako by nikdo nedomýšlel důsledky svých činů. Prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je příjemně mrazivé. Na sídlišti, v parku, kam chodí pejskaři, ve školním bazénu, ve městě pokrytém sněhem, který křupe pod nohama, a když je slunce v západu nebo se už ztratilo. Tam všude dochází k nepravděpodobným a absurdním úmrtím. A ta vedou klikatou cestou k těsnějšímu vztahu obou hrdinů, dvanáctiletého Oscara a na první pohled podobně staré Eli. Vzniká přátelství, láska a také závislost, která se prohlubuje v okamžicích, kdy se k jednomu z nich blíží smrt.

httpvh://www.youtube.com/watch?v=sZJUgsZ56vQ

Švédský film z roku 2008 od režiséra Tomase Alfredsona posbíral desítky ocenění po celém světě. A nejde pouze o vítězství na specializovaných festivalech s fantastickou tématikou, ale například také o nominace na ocenění BAFTA za nejlepší neanglicky mluvený film. Snímek vznikl na základě románu Ať vejde ten pravý (2004, česky vydalo nakladatelství Argo) švédského spisovatele Johna Ajvidea Lindqvista (nar. 1968).

Ghost in the Shell

Jak je krásné býti kyborgem. Díky technologii lze jeden pustý mozek propojohvat s ostatními, stejně vybavenými, a spojovat se do sítě, přejímat navzájem informace a komunikovat. Stane se tak nekonečným prostorem s neomezenými možnostmi. Má to však jeden nehezký aspekt – když vám ten mozek někdo hackne, jste namydlení. Nejenže můžete posloužit jako neškodný zdroj informací, co víc, stanete se panákem, který mává rukama a nohama, jak si jeho nový krotitel přeje. A Loutkář, který stojí na seznamu hledaných zločinců hodně vysoko, umí svoje schopnosti využívat chytře, rychle, efektivně, a řady těch, ze kterých zbyly jen prázdné skořápky, tělesné schránky bez obsahu, se náležitě rozšiřuje.

Existuje však i jiný, na první pohled méně drastický, zato sebevražedný způsob, jak z těla strhnout veškeré stopy osobnosti. Svobodné rozhodnutí přeměnit se ve stroj. A čím dokonalejší stroj, tím více se rozšiřující prázdnota, která proudí tělem místo krve. Jako u hlavní hrdinky, Motoko Kusanagi, ze které zůstaly původní jen některé části nervové soustavy a zbytek těla byl osekán a nahrazen umělými součástmi. Někdy se zdá, že už balancuje na tenké hranici mezi novými mentálními chorobami a racionálně využitým životem zasvěceným práci v elitní policejní jednotce. Dokud jí odpověď není přímo vnucena novým inteligentním druhem, který se domáhá práva na svůj, byť zatím nedokonalý, život.

Příznivcům manga není třeba film dál připomínat. Na žebříčcích tohoto stylu stojí celá série komiksů i filmů jako samostatný etablovaný svět z ne příliš vzdálené budoucnosti na vysokých stupních. Stejně tak je film velice kladně hodnocen milovníky kyberpunku, protože obsahuje snad všechny prvky, které tento žánr charakterizují – vyspělou technologii, zahnívající svět a osamocené hrdiny, kteří v tomto prostoru bojují o vlastní život – a našem případě i o vlastní duši.

294 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 2 »

  1. Comment by idle — 7.7.2011 @ 10.08

    Když vám ten mozek někdo hackne, jste namydlení. A to doslova. A ve sprše jako naschvál přestala téct voda a vy tak zůstanete namydlení až do konce života.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  2. Comment by Michaela Buriankova — 7.7.2011 @ 14.22

    No jo, mýdlo je nebezpečné, napadají mě strašné věci…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.