Ocenění

Požírání lidí nikdy nevypadalo tak skvěle (preview)

Autor | Aktuality | Středa 25 Květen 2016 10.25

Dost už bylo mang, v nichž přátelství a pevná víra v dobro porazí všechno zlé, mang, jejichž hrdinové se téměř bez škrábnutí zvednou ze země připravení k boji, i když jimi půltunový protivník právě mrskl plnou silou proti zdi, dost bylo předlouhých soubojů, které neberou konce, protože ani jedna strana ne a ne konečně umřít, řekl si roku 2009 Hadžime Isajama a začal psát Útok titánů. A tak se zrodila prozatím devatenáctisvazková krvavá řežba, která se dočkala animovaného zpracování, dvou japonských celovečerních filmů a dokonce i crossoveru s Avengers s názvem Attack on Avengers. V Japonsku a USA se během chvilky stala bestsellerem a od roku 2013 se drží mezi prvními třemi nejprodávanějšími tituly. Stačila jen trocha v mainstreamové manze jen zřídka vídané brutality…

utok-titanu-01

Je to už sto let, co se lidstvo skrývá za padesát metrů vysokými zdmi před hrozbou lidožravých titánů tam venku. Píše se rok 845 (ale kdo ví, od jaké události se počítá) a lidé žijí v relativním klidu a bezpečí. Kromě speciálních vojenských jednotek vyjíždějících za zeď za účelem zkoumání titánů nikdo obrovitá monstra ani nezahlédl. Není tedy divu, že šedesátimetrový titán znenadání prokopávající zeď a vpouštějící do města hordu po potravě lačných zrůd byl pro lidstvo fackou, jakou si neumělo ani představit.

Píše se rok 850. Z části vybité lidstvo zahnané hlouběji do vnitrozemí žije v neustálém strachu a trpí hladem. Mladík Eren Yeager a jeho přátelé právě ukončili vojenský výcvik. Onen útok mu zničil život – přišel o domov a titán mu před jeho očima sežral matku. Toho dne se zařekl, že titány do posledního vyhubí.

Funkčně drastický svět

Koncept neutuchajícího boje s na první pohled neinteligentními, pudově uvažujícími obludami je vcelku jednoduchý. Co mu dodává šmrnc, jsou příjemně promyšlené serepetičky zdobící Isajamovo smyšlené univerzum. Skvělou vychytávkou je mechanismus, který umožňuje vojákům zabíjet titány – zvláštní systém popruhů upevněných na bocích a nohou, vystřelovací lanka a tlakové láhve s plynem. To vše jim umožňuje létat, přestože zde se tomu říká prostorové manévrování. Pomocí dvou ostrých čepelí následně vojáci titánům z týlu vysekávají kus masa, což je jediný způsob, jak jim zabránit se regenerovat. Je tedy nasnadě, že akční scény mají šťávu. Není jich zrovna málo, mají spád i nápad. Často je člení konverzační úseky, ale když dojde na lámání chleba, rychlý sled jednotlivých bojových sekvencí vystačí i na celý svazek.

A jak už samo téma napovídá, v oněch bojových scénách se autor s nikým nemazlí. Ani se čtenářem, natož s postavami. Žádné kočkování, zdi zdobí cákance krve, vzduchem létají urvané končetiny a po bitvě holt v ulicích zůstávají torza bez nohou. Stane se. V tomto směru se Útok titánů více blíží Gantzovi určenému okruhu starších čtenářů než například u nás mnohem známějšímu Narutovi. Rozhodně se to netýká jen charakterů zastávajících funkci křoví, které umírají jako mouchy. Ne nadarmo se, co se likvidace nadbytečných postav týče, Hadžime Isajama nezřídka srovnává s populárním autorem Písně ledu a ohně Georgem R. R. Martinem, ačkoli charakterů k odpravování nemá tolik a jejich smrti nejsou zdaleka tak rafinované. Ovšem zasáhnout a překvapit dokáží se stejnou razancí, protože Isajama má talent pro navození atmosféry a využívání retrospektiv. Cit pro ironii je mu vlastní a úctu k fiktivním životům nemá, zdá se, žádnou.

Snahy o spasení lidské rasy čtenář sleduje očima teenagerů denně čelících peklu na zemi a ve světle toho všeho postrádá skutečnou naději, které by se mohl chopit, a tak mu nezbývá, než si užívat bezbřehé zoufalství zřídka prozářené záblesky pozitivních emocí.

utok-titanu-02

Akční čmáranice

Zkraje na sebe nejvíce strhává pozornost netypická kresba. Ne vždy čisté linie a jakási neupravenost akčních scén podtrhávají zbídačený nádech celého příběhu a bezvýchodnost nastalé situace. Čtenářům uvyklým na klasičtější typ kresby nejprofláknutějších šónenovských mang (jako je už zmíněný Naruto nebo třeba Bleach) bude možná chvíli trvat, než se ve směsici čar zorientují. Místy je to trochu bordel, ale efektní. Isajama má smysl pro detail, i když se v tom binci detail občas špatně hledá a co se týče lidských ostatků, čtenář by si to i odpustil. Veškeré akční sekvence jsou tím pádem obrazově hutné, a protože se Isajama u žádné bitky nezdržuje příliš dlouho, odsýpají s realistickým švihem.

Napětí a silné emoce

Těžko odhadovat, kdo z postav to schytá příště. Isajama nešetří překvapivými zvraty a s postavami si hraje jako sadistické dítě s mravenci. Jen to, že všechno vypadá dobře, ještě neznamená, že za rohem nečíhá titán. Emoční vypětí, neustálý strach ze smrti a vyrovnávání se se smrtí druhů po bitvě jsou na denním pořádku. Pro ilustraci bezvýchodnosti je dostačující scéna, v níž po bitvě vojáci identifikují mrtvé a ne vždy jsou toho schopni – protože často není podle čeho je identifikovat. Snad jediné, s čím se čtenář nesetká téměř vůbec, je humor. Jakmile totiž dojde na požírání lidí, končí veškerá legrace. Žádný div, že dětem čelícím zubům hladového titána moc do smíchu není.

Ruku v ruce s emocemi kráčejí silně vystavené charaktery. Povahově pestré a různým způsobem motivované postavy stojí na realistických základech, a proto si k nim čtenář vybuduje odlišné sympatie. Některé by pravděpodobně hned po seznámení nejraději praštil, ale musí se jim přiznat, že řada lidí vystavených podobné situaci by smýšlela podobně. Příběh se odehrává ve vojenském prostředí, pochopitelně tedy postavy čeká vyčerpávající dril a trénink s trojrozměrným manévrovacím zřízením. Z tohoto hlediska si zde na své přijdou především čtenáři holdující armádní strategii. S titány před branami jsou spolehlivé a inovativní taktiky tím jediným, co vojsko drží pohromadě, a moc hezky se jejich uskutečňování přihlíží. Mají hlavu a patu, nápad a některé i vyjdou.

Populární napříč kontinenty

Isajamův první komiksový počin vzal útokem trhy s mangou po celém světě. Pro jeho svěží ladění a neobvyklou příběhovou linii si jej oblíbili muži i ženy různých věkových kategorií. Ono vlastně těžko říct, na koho manga cílí především – pro mladší je příliš brutální a starším nemusí vyhovovat převážně vystupující puberťáci. Najdou se i její zarytí odpůrci, ale převažují její skalní fanoušci – od chvíle, kdy se dostala do širšího povědomí, se na nejrůznějších conech vždy najdou nadšenci běhající se vojenských uniformách průzkumnické jednotky. A kromě toho, že stále s měsíční periodicitou vychází, se plánuje i druhá řada anime…

Hadžime Isajama: Útok titánů

brožovaná, překlad Anna Křivánková, 196 stran, 189 Kč

crew-logo

933 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 2 »

  1. Comment by Ronkar — 25.5.2016 @ 15.25

    O tomhle anime jsem už několikrát slyšel a dvakrát jsem byl odhodlaný pustit si první díl… ale pak si vždycky uvědomím, že je to boj lidí a obrů a že mě něco takové vlastně nezajímá :D Přesto pěkná recenze a že má seroš fandy se nedivím. Animace i postavy vypadájí parádně.

  2. Comment by Sabina Dudová — 25.5.2016 @ 16.33

    Ronker: Dějově to určitě není pro každého (jako ostaně všechno, i když v tomhle anime často klame), ale doporučuji pustit si když už ne první díl, tak aspoň úvodní znělku. Pokud ani ona nenaláká si to pustit celé, tak už nic :D A přinejmenším je to jedna z těch energických písniček, která člověka namotivuje i k lámání skal ;-)

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.