Ocenění

Velká kniha příběhů pro XXI. století (recenze)

Autor | Aktuality | Pondělí 9 dubna 2012 8.00

Když v roce 2009 Neil Gaiman psal předmluvu k této knize, odůvodnil  existenci knihy přáním seskupit v ní příběhy, v nichž hraje zásadní roli autorova (a potažmo i čtenářova) fantazie. Nikoli tedy „fantasy“ ve smyslu takto nazývaného žánru, ale fantazie chápaná jako síla, jako horká pára, která pohání stroj vyprávění a umožní nahlédnout na realitu z nového, nečekaného úhlu. V knize, jejíž redakci si vzal na svá bedra spolu s Alem Sarrantoniem, se nakonec sešlo 27 autorů a jejich povídek. Čtenář by však neměl čekat záplavu báječných fantastických příběhů. Do kategorie fantasy a sci-fi jich spadá o málo víc než polovina, ostatní jsou díla detektivní, psychologická, podobenství anebo oblíbený magický realismus ve stylu Gabriela Garcíi Márqueze nebo Salmana Rushdieho.

Právě díky chybějícímu jednotícímu prvku je každá povídka jiná, nejen tematicky, ale i svým stylem. Stejně tak se na vcelku široké škále pohybuje jejich kvalita. Všechny byly pro knihu nově napsané, u Kat Howardové jde dokonce o vůbec první publikovanou povídku autorky (a dokonce je lepší než některá dílka zavedených autorů).

Podívejme se alespoň na několik povídek, které stojí za pozornost. Elizabeth Handová přispěla vůbec nejdelší povídkou s názvem První let McCauleyho Bellerophonu. Týká se starého létacího stroje, po kterém zbyl jen krátký filmový záznam, zatímco on sám se i s pilotem zřítil hned při prvním pokusu o vzlétnutí. Mohlo by jít o vůbec první úspěšný letecký pokus člověka, ještě před bratry Wrightovými? Zpravodaj ze Země od Kurta Andersena je jedinou čistou sci-fi, už proto, že jejím protagonistou je mimozemšťan, vyslaný coby pozorovatel na naši planetu. Staletí tu žije bez kontaktu se svými lidmi, stárne a čeká, jestli se vůbec někdy bude moci vrátit domů nebo alespoň vypovědět svůj příběh. Směsí sci-fi, fantasy a kapky hororu je Leif ve větru Gena Wolfa. Posádka kosmické lodi narazí na formu života, která se absolutně vymyká přírodním zákonům, jak je znají z domova a jak by měly fungovat všude ve vesmíru. A ještě zmíníme Na ďáblově schodišti od Joe Hilla, pohádkově laděný příběh, který odhalí moc temných sil a lží na příběhu vraždy.

Svými kusy do knihy přispěli i oba editoři. Přestože v úvodu odvrhnul Neil Gaiman klasická tolkienovská a howardovská schémata, které podle něj dnes tvoří komerční fantasy, sám se paradoxně nejvíce blíží takovému typu „old-school“ vyprávění ve své povídce Pravda je jeskyně v černých horách. Sarrantoniův Kult nosu se rozbíhá velmi příjemně a čtenář se těší na hororové mrazení v zádech, zvrhne se však do psychologizujícího vysvětlení. Z povídek, které se pohybují už mimo hranice fantastického žánru, pak mezi nejlepší patří Příběhy Michaela Moorckocka, Padají hvězdy Joea R. Lansdalea, Nedobře Carolyn Parkhurstové nebo Zkamenělé postavy Joyce Carol Oatesové.

A pokud bychom chtěli z této antologie současných anglosaských spisovatelů určit nějaké obecné tendence ve fantastické literatuře? Čtenář si určitě všimne, jak málo je zastoupena pravá sci-fi. Ale ani tradiční fantasy nebo horor se tu často neobjevuje (dvakrát upíři, jednou duchové). Zato se setkáme se snahou vysvětlit věci racionálně – u několika povídek, které mají na začátku krásně vystavěný fantastický motiv, v závěru autor ukáže, že šlo jen o kosntrukce v hlavě hlavního hrdiny. Sice tu nechává skulinku pro možnost, že vše je pravda, ale čtenář může být i tak zklamán, že záhada byla s téměř stoprocentní pravděpodobností jen výplodem chorého mozku. Fantastické a vědecké motivy jsou málokdy hlavním, nosným prvkem povídky, začasté slouží jen jako kulisy.

Cíle, který si editoři určili v předmluvě, tak bylo dosaženo jen zčásti. Některé povídky se hned po přečtení vykouří z hlavy, jiné strhnou, přesto nabízí reprezentativní ukázku toho, jak anglicky psaná fantastika dnes vypadá. Pochvalu si nakladatelství Plus zaslouží za kvalitní úpravu knihy, včetně překladů, a originální obálku Daniela Špačka.

Velká kniha příběhů pro XXI. století, sestavili Neil Gaiman a Al Sarrantonio

vázaná, obálka Daniel Špaček, překlad kolektiv, 448 stran, 399 Kč, vydalo nakladatelství Plus

818 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.