Osmá kniha série Ú. P. V. O. sledující nelehké a náležitě spletité osudy agentů Úřadu paranormálního výzkumu a obrany slibuje určité dějové vyvrcholení, přestože se ještě nedočkáme zakončení linky apokalyptického Žabího moru. Stejně jako v minulém svazku, Zahradě duší, se tu scenáristé Mike Mignola a John Arcudi zaměřují spíše na osobnostní drama. Ovšem na místo Aba Sapiena, jehož minulost jsme propátrávali v minulých svazcích, se do popředí posouvá nedávno dosazený velitel úřadu, kapitán Benjamin Daimio. Ukáže se, že i on skrývá patřičně tragickou minulost, z níž jsme dosud poznali pouhé střípky. A znovu se budeme v duchu ptát, jak dalece mají tvůrci děj série promyšlen dopředu a jak umně dokážou splétat různé nitky až dodatečně…

Nové ústředí úřadu rozhodně nepřineslo stabilizaci a bezpečnou základnu, ve které by se společnými silami připravovali na budoucí hrozby. Hellboy úřad opustil. Homunkulus Roger je mrtev. Médium Johann Kraus dostává nové lidské tělo a dávno zapomenuté tělesné prožitky jsou pro něj snad až příliš velkým lákadlem. Abe se pomalu vzpamatovává ze všeho, co odkryl ve své minulosti. Pyrokinetička Liz Shermanová je stíhána děsivými vizemi totálního světového zmaru a zmítána tíživou nedůvěrou vůči svým kolegům. A zdánlivě silný kapitán Daimio, ten, jenž by měl všechny vést a udržovat úřad při síle, bojuje se svým vnitřním démonem. A k tomu všemu je do ústředí umístěno na pozorování monstrum, jehož případný únik by celkový rozklad ještě zvýraznil…

Nálada uvnitř šedých chodeb rozhodně není přívětivá, atmosféra houstne a vztahy mezi postavami zaznamenávají povážlivé trhliny. Autoři si pohrávají se čtenářem, aniž by mu chtěli v rychle se vyvíjejících událostech dát i tu nejmenší šanci uhodnout, kam vše nezadržitelně směřuje. A přestože závěr vysvětluje mnohé a propojí i náznaky a události odkryté v některých z minulých svazků, v rukávech scenáristům zůstává nejedno eso a v myslích čtenářů zase nejedna nezodpovězená otázka. I tak ale není konec neuspokojivý, většinu nezodpovězeného autoři naopak vysvětlí k téměř naprosté spokojenosti. Scenáristé znovu ukazují, jak nemilosrdní a krutí dokážou být ke svým postavám. Každý z hrdinů tu skrývá temnou minulost, skutky, na které nemůže být v žádném případě hrdý a jejichž důsledky ho budou pronásledovat do konce nelehkého života. V závěru je pak samotný úřad zanechán vnitřně rozerván tak, jak tomu doposud nikdy nebylo, a přitom by se měl vypořádat s doposud nejděsivější a nejničivější hrozbou.

Mignola s Arcudim jednoduše dokazují, jak zkušení jsou ve splétání osudů svých postav. Vražedné místo není ve srovnání s předchozí Zahradou duší tak čtivé a barvité, oproti tomu sází na temnou, dusivou a tíživou atmosféru, která mimo jiné připomíná klasickou filmovou Věc Johna Carpentera včetně motivu vzájemné podezřívavosti a nedůvěry. Po dočtení znovu nezbývá než konstatovat, že Hellboy i Ú. P. V. O. jsou zábavným, kvalitním a svou provázaností a rozsahem také pozoruhodným komiksovým mainstreamem, jenž si ve dvaceti česky vydaných knihách dokázal i u nás získat řadu oddaných fanoušků, kteří se při pohledu na soupis v zahraničí vydaných knih Mignolaversa mohou pouze těšit na další dobrodružství oblíbených hrdinů a objev nových, z nichž některé jsme doposud poznali jen velmi letmo…

Ú.P.V.O. 8: Vražedné místo

scénář John Arcudi, výtvarník Guy Davis

vázaná, překlad Jan Kantůrek, 144 stran, 399 Kč