Původní Vřískot z roku 1996 platí dodnes za jeden z nejoriginálnějších hororových filmů vůbec. Mezi kvantem stereotypních vyvražďovaček vznikl zábavný snímek, utahující si z nepsaných pravidel žánru (vrah je vždycky za vámi, kdo řekne „Hned se vrátím“ zemře…) a zároveň odvíjející příběhovou linku o zabijákovi v halloweenském kostýmu, který, ještě než ji ubodá nožem, kontaktuje svou oběť mobilním telefonem, aby se jí mohl tajemným hlasem zeptat na její oblíbený strašidelný film. Po spíše rozporuplně přijaté dvojici pokračování si dal režisér Wes Craven s dalším dílem pěkně načas, ale čekání se nakonec vyplatilo. Vřískot 4 se neveze na vlně dnešních rádoby hororů a s přehledem je zadupává hluboko do země.

Že se ani čtvrté pokračování kultovního snímku nebere úplně vážně, poznáte hned ze začátku. Tahle série už má tak nějak ve zvyku před samotným úvodem do děje diváka navnadit vykucháním alespoň jedné vedlejší postavy. Nutno podotknout, zde jich bude poněkud víc, neboť se nacházíme v novém tisíciletí a tedy na vyšší úrovni, takže se pohybujeme hned v několika rovinách (film ve filmu inspirovaném filmem na motivy knihy podle skutečných událostí). Každopádně, sledovat budeme především známou trojici – Sidney, Dewey, Gale (opět v podání staré party) – při honbě za/útěkem před do Woodsboro navrátivším se Ghostfacem. Čili nic nového pod sluncem. Vezměte ale v úvahu, že Vřískot 4 není jen prachobyčejným pokračováním, minimálně z poloviny se totiž tváří jako remake. Ovšem pozor, nechce se pouze svézt na slávě klasických hororů jako dost tupé omlazené verze Pátku třináctého nebo Noční můry v Elm Street.

httpvh://www.youtube.com/watch?v=-9OsyaCm6cY

Je radost vidět, že scénárista Kevin Williamson neztratil smysl pro humor a servíruje divákům především značný počet inteligentně napsaných dialogů kritizujících současnou situaci na poli s hororem. Musíme si holt přiznat, poslední dobou se to nějak nehýbe z místa a točí se akorát další a další díly nekonečných sérií typu Saw, které zaprvé ani zdaleka nevyděsí a zadruhé hypotetického diváka mohou překvapit maximálně novými způsoby, jakými nechají zvrácení tvůrci jednotlivé postavy postupně co nejbolestivěji a nejabsurdněji zemřít, nebo právě remaky, jimž význam slova kvalita uniká o několik světelných let. Čtvrtý Vřískot je jiný. Ne snad, že by budoval kdovíjak strašidelnou atmosféru, ale skvěle pracuje s charaktery a přináší prvky, jež by jeden v dnešních hororech pomalu považoval za ztracené. Napětí a hlavně překvapení. Nikdy nevíte, odkud právě vrah vyskočí (viz. scéna „Jsem v šatníku,“ která odrovnala nejednoho návštěvníka kina) a určit, kdo ze zúčastněných tam teda sakra s tou kudlou pobíhá je asi stejně marná snaha, jako zkoušet přesvědčit Marcuse Nispela, že horor nerovná se automaticky kravině.

Vřískot 4 je příjemným překvapením. Ostatní současné žánrové filmy vysoce převyšuje svou inteligencí, cynickým pohledem na věc, sebeparodií, i vlastnostmi popsanými výše. Samozřejmě nechybí oblíbené citování replik z jiných snímků a dopodrobna rozebíraná problematika filmového hororu jako takového. Zkrátka Vřískot jak ho máme rádi v hávu nosícím se v roce 2011. Takhle vypadá moderní horor založený na likvidaci postav. Překvapivý, napínavý, ale beroucí sám sebe s nadsázkou a pomrkávající na vás, že takhle je to správně a zbytek ať se urychleně začne učit. Učebnici ostatně právě promítají v kinech.

Vřískot 4 (Scream 4), USA, 2011, 103 min

Režie: Wes Craven, hrají: Neve Campbell, Courteney Cox, Emma Roberts a další.