Komiksovým čtenářům hrozí nebezpečná nákaza (recenze)

Autor Martin Šust | Aktuality | Pondělí 23 března 2015 7.30

Ďábelský Hellboy patří na tuzemském trhu k nejoblíbenějším komiksovým postavám a jeho starší příběhy tu s úspěchem vyšly opakovaně, ovšem jeho obsáhlému univerzu, které u nás prozatím prezentuje pouze řada Ú.P.V.O. se už zdá se tolik nedaří. Nakladatelství Comics Centrum tak i v případě tohoto cyklu zvolilo strategii Knihy na přání, s jejíž pomocí jsme se dočkali třetího svazku pod názvem Žabí mor. Škoda, že právě třetí svazek vychází v takto omezeném množství, protože z dosud vydaných knih působí bezesporu nejatraktivnějším dojmem. Zatímco Dutozem a Duše Benátek byly dle slov samotného Mignoly spíše pokusem, jak hellboyovské univerzum rozšířit, a obsahově je tvořilo několik povídek, třetí svazek je s hlavní řadou úzce propojen a tvoří ho jeden obsáhlý příběh napsaný právě Mignolou.

Úřad paranormálního výzkumu a obrany tu opět prezentují Liz Shermanová, Abe Sapien, Johann Kraus, homunkulus Roger a doktorka Kate Corriganová. Knihy vycházející v tradičním překladu Jana Kantůrka se kresebně ujal Guy Davis, s jehož prací jsme se dosud vedle kraťasu v Crwi mohli setkat už jen v jednom z terminátorských omnibusů. Celkově se mi jeho kresba zamlouvá, ovšem na jeho postavy jsem si přece jen chvilku zvykal, na druhou stranu bych pochválil kolorování Davea Stewarta, ve výsledku je tak i vizuální podoba komiksu vydařená, přestože si v těchto technických záležitostech rozhodně nechci hrát na odborníka a mé hodnocení tak berte z čistě čtenářského hlediska. Knižní zpracování je dle zvyku Comics Centra na vysoké úrovni včetně kvality tisku a zvoleného papíru, jako bonus byly do knihy vedle Mignolova doslovu přidány rovněž skicář a galerie obálek.

Příběh samotný se vrací k postavě pseudolovecraftovského boha Sadu-Hema, známého z prvního svazku řady Hellboy, přičemž tak trochu výsadní postavení zde v rámci „úřednické“ party připadne Abu Sapienovi, jenž se dočká rafinovaného, atmosferického a poutavě podaného osvětlení svého doposud tajemstvím zahaleného původu, i když ani v tomto případě nejsou samozřejmě všechny karty odkryty. Ačkoli je sama dějová linka poměrně přímočará, nezbývá než uznat promyšlenou provázanost hellboyovského univerza, které Mignola buď sám, nebo za pomoci mnohých dalších scenáristů neustále prohlubuje a rozšiřuje.

Ne všechny odkazy bych byl jako čtenář schopný dešifrovat bez vítaných redakčních poznámek, které orientaci v celkovém obrazu značně dopomáhají. Hlavní devizou je pak právě závěrečné elegantní osvětlení Abeova původu a při pomyšlení, že vedle Hellboye a Ú.P.V.O. vycházejí v zahraničí rovněž samostatné řady věnované dalším postavám, se až zatočí hlava z toho, jak je asi v současnosti celé Mignolovo univerzum provázané a obsáhlé. Přitom z toho zlomku, co známe z českého vydání, nemám pocit marnosti, roztříštěnosti a ryze komerčního údělu tak, jak je tomu např. u jednotlivých batmanovských řad. Z Mika Mignoly a jeho spolupracovníků je stále ještě cítit rovněž nadšení a snaha o co nejlepší výsledek a i kdyby to byl jen dojem, stále je to víc, než je zvykem u Marvelu či DC.

Žabí mor si v porovnání s předchozími dvěma svazky stojí o stupínek výš, přináší nejen vítané rozšíření hellboyovského příběhu, ale obstojí i sám o sobě jako čtivý a zdařilý příběh. Jistě, stále je to komiks napsaný především v touze pobavit čtenáře, ale daří se mu to takřka na jedničku a po jeho dočtení budete mít neodbytnou chuť ve čtení Ú.P.V.O. pokračovat, což jsem při vší spokojenosti u Dutozemě a Duše Benátek přece jen trochu postrádal. Hrozí rovněž nebezpečí neodbytné touhy po dalších řadách spin-offů, i když ty budou patrně ještě hodně dlouho (a dost možná navždy) dostupné pouze v originále.

Přesto věřím, že domácí čtenář ocení snahu Comics Centra servírovat mu Ú.P.V.O. alespoň ve zvolené „klubové“ podobě dvakrát do roka, což je pro mě osobně – jak jsem si osvědčil u konkurenčního Lucifera a Mýtů – ideální periodicita, kdy vcelku pohodlně stíhám, aniž bych podlehl pocitu zahlcení. Jednoduše řečeno, pokud mě měl Žabí mor nakazit touhou pokračovat ve čtení dalších dobrodružství Úřadu paranormálního výzkumu a obrany, pak svou úlohu splnil a já už vyhlížím podzimní nášup.