Sérií Zápisky žánrového rodiče cílíme na čtenáře, kteří už mají své ratolesti a hledají doporučení, inspiraci či rady, jak trávit čas společně a užít si to. Nabídneme vám nejen pohled svůj, ale i reakce dětského diváka na nejnovější či znovuobjevované žánrové počiny na našem trhu. Ať už se bude jednat o film, knihu, komiks či hru. Pokusíme se tedy nejen sdílet rodičovské postřehy, zkušenosti či trable, ale nabídnout i dětský pohled na věc a zmírnit tak případná úskalí špatného výběru. I když se to totiž možná zdá na první pohled hloupé, nesmíme opomínat fakt, že děti vnímají fantastický svět jinak a zdánlivá sázka na jistotu se může proměnit v absolutní katastrofu. Naše stálé malé recenzentky a fanynky představíme díky snímku X-Men: Apokalypsa (X-Men: Apocalypse, 2016), který právě proběhl kinosály.

Předně je třeba podotknout, že ač stejného věku, názorově se recenzentky na žánr jako celek rozcházejí. Zatímco Jedinec A je spíše skeptického charakteru, tíhnoucí ke komiksům (a to zejména stripům Peanuts), Jedinec B zcela propadl žánru high fantasy, jejž doplňuje četbou Terryho Pratchetta. Jak se tato různorodá dvojice shodla či neshodla při promítání nejnovějšího snímku režiséra Bryan Singera? Zatímco v předešlém příběhu X-Men: Budoucí minulost (X-Men: Days of Future Past, 2014) cestuje Wolverinovo vědomí do minulosti, kde jeho nositel pomáhá změnit budoucnost, v Apokalypse se tvůrci vrací k osvědčenému příběhovému schématu a oblíbené hrdiny nechávají konfrontovat s jedinou zápornou postavou, která pochopitelně cítí potřebu vyhladit lidstvo. Divák se tedy dočká nejen mnoha mutantích soubojů, ale i speciálních efektů a mohutného finále. I když to tedy zní jako kvalitní základ pro průměrný snímek plný žánrových klišé, přece jen tomu tak není. A recenzentky osvětlují, proč:

Jedinec B – Postava Jean Greyové byla skvělá. I když se mi hlavní představitelka tolik nelíbila jako ta předešlá, v závěru filmu jsem změnila názor. Charaktery i příběh, který různě navazoval a připomínal události z předešlých dílů, mě dokázaly celou dobu bavit. Mihnutí Wolverina jsem si hodně užila. Z postav se mi nejvíc líbil Magneto. Dokázal totiž být úžasný i bez řečí. Moc se mi nelíbil hlavní padouch. Připadal mi prázdný, bez náplně. Sice dělal občas příšernosti a jeho souboj s profesorem X byl opravdu velmi dobrý, ale jako postava mě vůbec nezaujal.

Jedinec A – Jednoznačně nejkrásnější byla v závěru příběhu Jean Greyová. Celý film mě dokázal bavit a hodně se mi líbil. Nebyla to otrava jako Batman vs. Superman. Ani mě neotrávily kousky hlavního padoucha, naopak padouchismus doprovodné čtyřky byl bezva. Ale na ksicht toho velepitomce se nedalo dívat. Zajímavá byla také Storm. Celkově tedy fajn zážitek, nechtělo se mi spát.

Pokud jste tedy se svými ratolestmi minuli tento snímek, nenechte si ujít okouzlení dalším příběhem X-men na BlueRayi. Typicky rodinný snímek to sice není, ale žánru propadlému rodiči otevírá možnost strávit s dětmi okolo věku dvanácti let pozoruhodné množství společně stráveného času. Jednotlivé charaktery jsou totiž natolik zajímavé, že přitahují pozornost i přes slabší linii příběhu a podněcují chuť nad postavami a jejich motivy diskutovat. Ač tedy rozdílného vkusu, recenzentky se v hodnocení X-men: Apokalypsa vzácně shodly a obě počin doporučují jak rodičům, tak jejich ratolestem.

X-Men: Apokalypsa

USA, 2016, 143 min

Režie: Bryan Singer

Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Simon Kinberg, Bryan Singer