Je zcela samozřejmé, že se jako žánrový rodič dříve nebo později dostanete do situace, kdy je třeba improvizovat a nacházet i jinou náplň volného času než tu, která vyžaduje přísun elektrického proudu. Když počítače a televizní obrazovky potemní a číst při svíčce vám i ratolestem důrazně zakáže oční lékař, nastává čas pro stolní hry. Nabídka našeho trhu už zdaleka není marná, a tak se v podrobnějším článku zaměřme na jednu z novinek ADC Blackfire s názvem Běsnění Drákuly (orig. Fury of Dracula). I když je třeba podotknout, že by čas pro takové deskové hry neměl být odsunut až na okamžik, kdy o programu večera rozhodne distributor elektrické energie, samotná hra Běsnění Drákuly zapálit světla svící a vytvořit atmosféru starých časů přímo podněcuje a zpracováním i koncepcí vampírology vtáhne.

Běsnění Drákuly je deduktivní hra určena nanejvýš pro pět hráčů (kibicové, rádci a vampírologičtí odborníci-asistenti se nepočítají) starších třinácti let. Pokud ale máte ratolesti trpělivé, přemýšlivé a uvyklé žánrům, věkovou hranici můžete směle snížit až k jedenácti. Samotná hra totiž umožňuje nejen atmosférické a sugestivní dobrodružství při světle petrolejové lampy, ale i možnost vytvoření citlivější a hravější verze. Jediným zádrhelem by mohla být některá vyobrazení na kartách, ovšem to už je pochopitelně na posouzení každého z rodičů. Nejvíce ovšem záleží na vedení. Jak bylo zmíněno výše, počet hráčů je omezen na pět, tedy na čtyři slavné lovce z příběhu Brama Stokera a samotného Drákulu.

Když krabici potěžkáte, rozhodně si nebudete připadat, jako kdybyste měli v ruce jen pár papírových karet. Vyobrazení samotného Drákuly je sice značně expresivní a připomíná filmové zpracování s Bélou Lugosim v hlavní roli, důležitější je ovšem obsah. Asi nejvýraznější součástí je herní plán, který je opravdu úctyhodných rozměrů. Jedná se o stylizovanou starodávnou mapu Evropy včetně moří, po které hráči cestují, a protože je potřeba i další místo k rozložení herních doplňků, počítejte, že si na malém konferenčním stolku moc nezahrajete. Hon na nejslavnějšího upíra skutečně vyžaduje poctivý a veliký stůl. Další výraznou součástí jsou hned dvě brožury, které se opravdu vyplatí řádně pročíst. Jedná se o Průvodce hrou a Přehled pravidel. A ve chvíli, kdy hráči narazí na něco, s čím si neví rady, nastává moment kdo to dříve najde.

Faktem ovšem je, že pravidla, která jsou pro úplné herní začátečníky náročnější, mohou zkušeným borcům připadat naopak zpracovaná vstřícně. Stejně jako do hry, musíte se totiž i do nich tak trochu dostat. Důležitou součástí jsou nejen karty postav, za které hrajete, ale i několik balíčků s kartami herními. Aby to nebylo snadné, karty, se kterými hrají lovci, jsou jiné, než s jakými hraje Drákula. Společný je jen balíček karet Událostí, jejichž dobrání se liší, hrajete-li noční či denní kolo. Abychom ale nepředbíhali, součástí balení jsou pochopitelně i figurky lovců a Drákuly, několik druhů žetonů a zmenšenina herního plánu – tedy mapy Evropy, do které nahlíží pouze hráč v roli upírského hraběte, aby v tichosti spřádal nekalé plány.

Najít a zničit nesmrtelného upíra…

Jak už bylo zmíněno výše, Běsnění Drákuly je hra deduktivní pro jednoho hráče v roli slavného upíra a čtyři v rolích lovců. Lovci se snaží na rozsáhlém herním plánu najít a porazit Drákulu, hrabě se tajně přesouvá, chystá pasti, staví doupata a plodí nové upíry. Každý lovec má pochopitelně jiné vlastnosti a jeho postava má tak v rámci širší strategie týmové spolupráce určitý význam, některé předměty (z balíčku karet předmětů) mohou používat jen postavy, kterým jsou určené (mají potřebné znalosti), hrabě Drákula má ke kartám Střetnutí (pasti či stvoření, jež za sebou na Cestě zanechává) k dispozici i několik karet Moci. Samotný začátek hry rozhodně neuspěchejte, rozložení karet a herního plánu i žetonům věnujte dostatečnou pozornost a svou postavu se snažte nejdříve poznat. Příjemné je, že ve chvíli, kdy odehrajete první kolo, které se víceméně skládá pouze z tahu na mapě, začnete do hry pronikat samovolně. Zpočátku zcela jistě nenarazíte ani na hraběte ani na nějakého z věrných upírů, a tak si budete moci v klidu vyzkoušet pohyb i atmosféru hry.

Vzhledem k tomu, že se díky ní ocitáme v Evropě konce devatenáctého století a lovíme jednoho z nejmocnějších upírů světa, logiku a atmosféru přebírají i herní fáze a kola. Jiná pravidla totiž platí pro kolo ve dne a jiná pro kolo, které se odehrává v noci. Na samotném herním plánu je ukazatel, který hráčům pomáhá dobře se orientovat, v jaký čas právě hrají, a přesně podle pravidel lovu na upíry, hrabě a jeho poddaní jsou mocnější v noci, zatímco denní kolo je více nakloněno lovcům. A ve chvíli, kdy si osvojíte denní cykly (kola), pohyb po mapě a vypořádávání se s pastmi, které hrabě klade, přichází na řadě i dynamická soubojová část. Je ale pravdou, že Drákulu musíte nejdříve najít. Čas v podobě odměřených kol je tedy něco, oč tu opravdu běží. S každým odehraným týdnem, který je rozdělen na 14 kol, se totiž rozšíří i Drákulova moc – na herním plánu ukazatel vlivu – nad Evropou a blíží se jeho vítězství. Není radno tedy časem plýtvat a lovci skutečně musí spolupracovat.

Zábava na dlouhé zimní večery…

Jedinec B – Proč mi připadá, že ve 4–5 hráčích se lidi prakticky nedokáží dohodnout?! Situace se totiž obrátila až ve chvíli, kdy se jeden ujal vedení a začal řídit ostatní, ale když byla mamka Drákula, bylo už pozdě…

Jedinec A – Když jsem si zkusila roli Drákuly, tak jsem si užila hodně legrace, protože jsem chladnokrevně proplouvala kolem lovců a nikdo o mně nevěděl. Ale chvíli mi trvalo, než jsem pravidla jakž takž pobrala.

Po strategické a nadmíru zábavné části zbývá zmínit i část soubojovou, kdy lovci bojují buď se samotným hrabětem, nebo s nějakým jeho věrným služebníkem, jehož kartu pochopitelně ovládá rovněž hráč představující Drákulu. Souboj není úplně náhodný a i v něm se dá dobře taktizovat. Je třeba dopředu odhadnout tah protivníka a pokusit se jeho kartu zrušit vhodnou protikartou. Určitou výhodou na straně lovců je fakt, že mají k dispozici vždy o jedno kolo víc než Drákula. Zatímco hrabě je aktivní pouze v noční čas, lovci mohou odehrát různé akce jak ve dne, tak i v noci. Legendární upír zvítězí ve chvíli, kdy lovcům unikne a ukazatel jeho vlivu se ocitne na čísle 13.

Běsnění Drákuly skutečně není hrou, která by vás přestala bavit po několika večerech. Přestože se pravidla zdají být na první pohled relativně složitá, brzy zjistíte, že tomu tak není. Je ale skutečně potřeba poznat svou postavu, abyste dobře zvládli strategii a tvorbu samotné hry. Její silnou stránkou je ovšem atmosféra i příběh, který je znovu psán. Vše podporují i úryvky slavného románu Brama Stokera na kartách. Zajímavým vedlejším efektem, který byl poté zpozorován u obou Jedinců a je třeba ho zmínit, pak byla snaha do vampírologie proniknout i skrz nastudování původní literární předlohy…

Běsnění Drákuly

design: Frank Brooks, Stephen Hand a Kevin Wilson

výtvarné zpracování: Chris Beck a Samuel Shimota

pro dva až pět hráčů od 13 let s dobou hraní dvě až tři hodiny