Ocenění

Zážitková hra FAR: Lone Sails (recenze)

Autor | Aktuality | Pondělí 11 Červen 2018 11.30

Týden poté, co švýcarské vývojářské studio Okomotive přivedlo na svět svůj první herní projekt FAR: Lone Sails, stačilo nasbírat 92% pozitivních reakcí na Steamu, průměrné hodnocení 90% na GOGu a i nadále drží nadšení uživatelé spolu s odbornou kritikou hru v zelených číslech na Metacriticu. Postapokalyptické steampunkové putování se nechalo inspirovat ikonickými hrami jako Journey nebo LIMBO a přidalo vlastní herní mechaniku, která obnáší ovládání člunu s dvěma velkými koly vpředu, jedním malým vzadu a velikou strojovnou ve svém nitru. Když pomine bouře, v rádiu se ozve správná hudba, nezbývá než upustit páru a vyrazit. Na hráče totiž zase jednou čeká svět, který je takové cesty hodný…

Far-lone-sails

FAR: Lone Sails je jedním z řady produktů dnešní indie scény, jenž nepřináší takřka žádnou výzvu po stránce hráčských dovedností, přesto však dokáže nabídnout nevšední atmosférický zážitek pevně spjatý s neotřelou audiovizuální formou. Grafické ztvárnění zde zaujme minimalismem, který tlačí horizont do spodní třetiny obrazovky, osud světa s opuštěnými fragmenty zlatých časů nechává většinou tušený v dálce a kromě pojízdného člunu a míst, kde je nutné se zastavit pro odblokování cesty vpřed, jsou objekty vykreslovány pouze v základních rysech. Cestuje se několik dní, přechody mezi dnem a nocí přímo čarují s barevnými tóny a počasí dokáže kromě větru přinést i krutou bouři, kdy se obloha jen hemží blesky. Hudební tóny, které na cestě hráče doprovází, nezní po celou dobu hry, ale když už se rozechvějí připravené frekvence, posouvá se tím zážitek na další úroveň.

Hra začíná rozjímáním nad hrobem, od něhož se zvedne drobná postavička v červené pláštěnce a po pár metrech nastoupí do člunu, který si po dlouhé cestě pustou zemí postupně vybavuje různými vylepšeními. Všechny věci, na něž člun při jízdě narazí a panáček je dokáže zvednout, mohou posloužit jako palivo. Stačí je vhodit do jakéhosi reaktoru, přidat plyn a člun se dá do pohybu. S jízdou pod plynem roste tlak páry a správné načasování jejího vypuštění vozítko teprve pořádně nakopne. Vlajka na přídi ukazuje směr větru, s nímž je samozřejmě pohyb snazší, protože odpadá potřeba doplňovat palivo, přidávat plyn a upouštět páru, stačí pouze napnout plachty. Pokud se něco porouchá, je k dispozici univerzální svářečka, a v případě požáru poslouží hasičská hadice. Kromě mikromanagementu člunu si pro hráče připravila hra na cestě různé překážky, jež představují jakési checkpointy. Překonání problémů na těchto zastávkách je vždy triviální a slouží zejména pro posun v příběhu, vylepšení člunu a jako úvod nebo závěr jedné cestovatelské kapitoly.

Příběh samotný je stejně minimalistický jako zpracování hry. Jak už to tak bývá, každá cesta má svůj začátek a konec, ale nejdůležitější je především to, co se nachází mezi tím. Nehostinná a opuštěná krajina vypráví sama o sobě příběh plný velkolepých projektů, které vzal čas. O cestovateli samotném ani o příčinách úpadku se hráč nedozví téměř nic, avšak o tom, jaký kdysi býval svět kolem, si udělá vcelku jasnou představu. Komentovaný artbook, dodávaný ke hře v podobě placeného DLC, vysvětluje vazby mezi postavami, dává jim jména a poskytuje hernímu prostředí o něco detailnější historické zázemí. Jako placené DLC je dostupný i padesátiminutový chilloutový soundtrack nahraný drobným orchestrem, v němž je místo jak pro kytaru, housle, saxofon, tak i pro křídlovku a mandolínu.

Dosud se zdá být FAR: Lone Sails ideální zábavou pro hráče a diváky, kteří se nechtějí nechat děsit hororovými survivaly, zabíjet hordy nepřátel nebo si lámat hlavu luštěním komplikovaných hádanek. Herní doba stěží přesáhne tři hodiny, což umožňuje hru pohodlně dohrát na jeden zátah a odejít od ní s uceleným zážitkem. Přesto všeobecné nadšení ze hry sdílím jen částečně. Vyjma jednoho silného momentu, během něhož se chod událostí výrazně změní, nabízí FAR: Lone Sails průjezd krásně, i když chmurně vymalovanou krajinou, od níž je hráčova pozornost odváděna neustálou starostí o plavidlo a zastávkami, které na celkovou atmosféru nemají takřka žádný vliv. Přitom nejkrásnější je hra právě tehdy, když postavička stojí na palubě pod nataženými plachtami a hráč nemusí dělat téměř nic, jen si užívá výhledu, pro který byla bezesporu tato hra stvořená.

okomotive-logo

522 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.