Konečně Zlatá klasika od Dona Rosy! (recenze)

Autor Miroslav Štrobl | Aktuality | Úterý 11 července 2017 9.05

Příběhy strýčka Skrblíka, kačera Donalda a jejich synovců se na televizních obrazovkách objevují s železnou pravidelností a aktuálně na nich u nás vyrůstá už třetí generace diváků (navíc se chystá zcela nová várka v moderním hávu). Souběžně s československou televizní premiérou v roce 1990 začalo nakladatelství Egmont vydávat časopis Mickey Mouse. O jeho tehdejší atraktivitě pro dětské čtenáře svědčí mimo jiné fakt, že se z prvních sešitů stal jeden z nejvděčnějších vánočních dárků. Časopis se v polovině devadesátých let proměnil v Kačera Donalda a ke konci milénia ho doplnil ještě měsíčník Super komiks. Autorství jednotlivých příběhů bylo dříve skryto za všeobjímající značkou Disney, ale doba se naštěstí změnila, a z opomíjených výtvarníků se staly celebrity. Jednou z největších je pak Don Rosa…

Cesta Dona Rosy od rýsovacího prkna ke komiksové nesmrtelnosti spjaté s kačeřími příběhy je celkem známá a věnuje se jí v úvodním slovu knihy i Øystein Sørensen – norský historik a expert nejen na kačeří univerzum. Příběhy z komiksů Kačer Donald schytají zkraje až překvapivou a o to příjemnější kritiku: Stačilo si jich přečíst deset – a jako byste znali všechny. Text ovšem pokračuje v duchu významu a výjimečnosti díla Carla Barkse (stvořitele Kačerova a s tím spjatého kačeřího univerza) a na něj navazujícího tradicionalisty Dona Rosy. Dle četnosti výskytu Barksova jména by možná bylo vhodnější první svazek věnovat právě jemu. Pro badatele a zájemce o vývoj Disney komiksů by to bylo jistě lepší a předešlo by se tak i některým redakčním přešlapům, s nimiž se česká lokalizace knihy potýká.

Kniha obsahuje prvních třináct Rosových příběhů publikovaných v prvních dvou letech jeho kariéry. Před každým z nich se sám Rosa rozpomíná, co ho k danému příběhu vedlo, a na své dílo nahlíží velmi kriticky, skromně a s neskrývanou úctou k Barksovým komiksům, jež mu byly vzorem a jejichž pravidlům se jako jeden z první zcela podřídil. Hned úvodní Syn slunce je rozmáchlým dobrodružstvím se spoustou dramatických scén, z nichž si vzácný půlstránkový panel vyslouží jen ty nejspektakulárnější obrazy a i u nich čtenář zalituje, že formát knížky není o pár centimetrů větší. Rosova kresba je detailní a přímo si libuje ve světelně náročných scénách. V komiksu samozřejmě nechybí řada gagů, ale tím největším trumfem Rosova kačeřího debutu je stavba příběhu, jež není pouhým kladením jedné komické události za druhou, ale stejně jako tajemná pyramida Inků je pečlivě budována z mnoha motivů, které dokáže autor dovést k promyšlené pointě. Takovou systematičnost předvede Rosa v knize ještě několikrát, nejvtipněji zřejmě ve výbušné akční příhodě Jedině dýně.

Úvodní Syn slunce se nese v duchu dobrodružství Indiana Jonese…

Své technické vzdělání autor nezapře v Rafanském příběhu Peněžní toky strýčka Skrblíka, v němž se vedle Skrblíkových peněz děj točí také kolem dvou zvláštních paprskometů, přičemž jeden zcela ruší přilnavost materiálů, druhý zase setrvačnost. Řadové fantastické paprskomety dokáží dělat spoustu věcí, nechávají věci vzlétnout, vybuchnout nebo zmizet, ale o pistolích ovlivňujících adhezi a setrvačnost jsem ještě neslyšel. Při vší originalitě přitom fungují nanejvýš zábavně. Westernový příběh Poslední saně do Dawsonu je pak ze všech zde uvedených nejrozsáhlejší a Rosa se v něm vrací společně se Skrblíkem na legendární Klondike, kde jeden osudový okamžik střídá druhý a záběr všemožných odkazů dalece přesahuje Barksovo dílo. Na druhou stranu ty nejkratší práce zastupuje několik dvou až čtyřstránkových anekdot, u nichž Rosa figuroval pouze jako výtvarník. V dalších historkách dostane pořádně zabrat především strýček Donald, ale opravdu škodolibý úsměv zaručeně vyvolá závěrečná epizoda o nesnázích trojice vykutálených synovců. Vše vyprávěno s lehkostí a bez větších ambicí o přílišné moralizování, které se většinou drží v mezích přísloví: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“.

O vydávání Disney komiksů se v Evropě stará dánské nakladatelství Egmont. I edice Zlatá klasika má své kořeny v severských zemích, konkrétně v Norsku, kde pod názvem Hall of Fame vyšlo mezi roky 2004 a 2009 celkem 27 svazků, z nichž se rovná desítka věnuje dílu Dona Rosy. Z této řady jsou pro české vydání prozatím oznámeny první čtyři svazky, které bude následovat dílo stojící mimo tuto řadu, fanoušky však zdaleka nejočekávanější – epický Život a doba Skrblíka McKváka opět od Dona Rosy. Při hodnocení zpracování knihy Zlatá klasika: Don Rosa by se nemělo opomíjet její původní vydání, které je v mnoha směrech pro to české určující se všemi klady a zápory.

Vedle dalších svazků Zlaté klasiky se můžeme těšit i na další várku animovaných příhod…

Grafická úprava publikace spolu s obálkou notně pokulhávají za standardem, na nějž jsme dnes od jiných komiksových nakladatelství zvyklí. Pro doprovodný text je použito příliš drobné písmo, bubliny byly odsouzeny ke strojovému letteringu s použitím velkých a malých písmen, což je přinejmenším neobvyklé, protože komiksy (ty od Disneyho nejsou výjimkou) mají tento text vykresleny tradičně verzálkami, a přeložené zvukové efekty jsou také vyřešeny strojově, často velmi násilně. Jak osvěžující je pak Skrblíkův průchod městečkem, kde byly názvy obchodů ušetřeny překladu. Výtky k překladu, který místy nectí členění kačeřího rodokmenu, jsou určitě namístě, ale sváteční čtenář kačeřích příběhů tyto přešlapy zase tak snadno neobjeví. Osobně snáším podstatně hůř použití slov jako špatenka, bazmek, pačmáky nebo honimír. Já vím, že tyto komiksy nejsou určené jen pro děti, ale čtenáře ve věku mezi deseti a patnácti lety považuji za primární cílovou skupinu, která si zaslouží správný a vhodný překlad výrazu sod buster. Vedle toho je záměna okurkové zmrzliny za octovou v kraťasu Výlet jako sen úplnou maličkostí.

Nad redakčními nedostatky, jejichž původ cílového čtenáře nemusí vůbec zajímat, lze však s trochou dobré vůle přimhouřit oko a doufat, že další knihy v pořadí na tom budou jednoho dne lépe. Přes veškeré výhrady totiž platí, že Zlatá klasika: Don Rosa je na českém komiksovém trhu jednou z událostí roku, jež má velkou šanci přitáhnout k sobě i ty čtenáře, kteří si myslí, že kačeřím příběhům už dávno odrostli.