Román Alif, neviditelný americké konvertitky k islámu G. Willow Wilsonové lze označit za moderní science fantasy pro mládež. Autorka za ni sklidila značný úspěch a pozornost, což se mimo jiné projevilo rovněž na poli literárních cen. Z těch žánrových obdržela World Fantasy Award a v anketě o cenu Locus skončila na krásném druhém místě, přičemž cenu jí za rok 2012 vyfoukl podobně orientovaný Saladin Ahmed, s jehož knihou souzní ve využití fantastických motivů převzatých z islámu a arabské mytologie. Ovšem nejde jen o to, ve druhém sledu lze obě knihy označit rovněž za jistou obhajobu islámu, jenž je po 11. září v očích západní civilizace silou zla.

Alif je chudý indoarabský míšenec vyrůstající v blíže nespecifikovaném arabském státu. Jako mladý softwarový odborník žije u své matky a vydělává si ochranou svých klientů před slídivými vládními praktikami. Mezi jeho klientelou najdeme islamisty, komunisty i obyčejné lidi, kteří si chtějí zachovat alespoň zbytky soukromí. Problémy však nastanou poté, co se v romantických oblastech nezkušený mladík zaplete s dívkou z vyšších vrstev a následně od ní obdrží zvláštní knihu příběhů. Zde se do doposud čistě „kyberpunkového“ příběhu začnou v bohužel až příliš ostrém předělu mísit výše zmíněné fantastické prvky reprezentované džiny a démony, kteří vedle nás stále zcela nepozorovaně žijí. Alif se ocitá na útěku a zemí začnou zmítat revoluční nálady…

Wilsonová se ve svém románu záměrně dotýká závažných politicko-náboženských témat a činí tak co nejopatrněji v touze zachovat v podstatě jednoduchý příběh o svobodě a přijetí běžného života a víry. V mnoha směrech má román dosti blízko k Malému bratru od Coryho Doctorowa a podobnost jde mnohem dál za příznačně společný blurb Neila Gaimana na obálce. Tam, kde je však Doctorowův w1n5t0n alespoň v jistých chvílích dravý a aktivní, se Alif nechává po většinu času spíše smýkat událostmi (asi nejakčnější scéna útěku pak vyzní natolik záhadně do ztracena, až čtenář překvapením čte text dvakrát zvědav, zda mu přece jen něco neuniklo).

Symbolický příběh jedné země procházející dramatickou proměnou tak vlastně ztrácí mnohé z toho, co ho činí zajímavým. Nejzávažnějších témat se sotva dotkne, paralela s arabským jarem je bezzubá a veškerá kontroverze islám versus jeho radikalizace se ztratila kdovíkam. Co však bezesporu zbylo, je po většinu času čtivý a místy i zajímavý příběh, který lze přijímat různě. Někdo by ho mohl chápat jako obhajobu islámu, která téměř zcela pomíjí negativní stránky (a nechává jen strašáka vlády prahnoucí po všudypřítomné kontrole), jiný zase jako snahu o tolik potřebné smíření stále tak výbušné situace mezi Východem a Západem. Jako literární dílo však román zůstává až příliš ustrašeně nekonfliktní a navíc podceňuje mladé čtenáře, výsledný dojem je tak znepokojivě a rozporuplně nijaký. Pochvalu však zaslouží nakladatelství Paseka, které nám i přes výsledné hodnocení stále zajímavou a podnětnou knihu přineslo v oku vyloženě lahodící úpravě.

G. Willow Wilsonová: Alif, neviditelný

brožovaná, překlad Michal Prokop, obálka Ivan Brůha, 376 stran, 299 Kč

Související články:

Alif, neviditelný: Hacker jako ochránce utlačovaných (ukázka)