Ponurý dům stojící na kraji města není stejný jako ostatní domy na Hřebenech. Liší se od nich svou šedou a drolící se fasádou, která dělá okolí ostudu, a místní by snad právě kvůli ní v sousedství raději nebydleli. Ani jeho obyvatelé nejsou jako ostatní. Dům, jemuž se přezdívá Šedý, totiž slouží jako útočiště nechtěných dětí. Potomků narozených s postižením, o něž už se jejich rodiče nechtěli dále starat a snad pro jejich vlastní dobro je odložili do ústraní k jim podobným – k nedokonalým dětem a jejich vychovatelům. Jenže Šedý dům má i svůj vlastní řád a svá vlastní pravidla, do nichž nemají dospělí co mluvit. Román Smečka ze čtvrtého pokoje je úvodní díl trilogie Dům, ve kterém...

Přestože se u nás o románovém debutu nadějného Pierce Browna příliš nemluví, bezesporu patří k nejzajímavějším titulům letošní předvánoční nabídky. Pokud by snad kniha vyšla u velkého nakladatelství, lze předpokládat, že by se jí dostalo značné mediální podpory a všudypřítomné reklamy. Jde totiž o jeden z celosvětově nejúspěšnějších titulů tzv. young adult fantastiky posledních několika let. Zbystřit by však měli i dospělí čtenáři, román totiž dle ohlasů disponuje atraktivním příběhem, jenž zaujme bez rozdílu věku. Filmová práva na celou trilogii získala společnost Universal Pictures, přičemž úvodní snímek připravuje ke zfilmování režisér Marc Foster. Jako obvykle vám přinášíme obsáhlou ukázku...

Kyborgovo jméno se stalo mým prvním setkáním se známým českým autorem Vladimírem Šlechtou. A musím říct, že to bylo setkání překvapivě příjemné. V knize se mnozí čtenáři shledají se svými starými známými – s Oggerdem a s jeho občas více a občas méně věrnými parťáky Gowery Finkem, neboli Pěnkavkou a Hal Hargem, kteří mají vcelku jednoduchý úkol. Ten se však – jak také jinak – trochu zvrtne a uvrhne nás společně s postavami do kolotoče plného konspirací a malých zelených mužíčků s bezdrátovými telefony. Kniha vyšla poprvé už v roce 2003, tenkrát však byla její podoba dosti odlišná. Místo nynějšího vyprávění v první osobě, autor tehdy sledoval dění z pohledu třetí osoby...

Kdysi dávno jsem byla věrným fanouškem Karla Maye a westernů. Dokonce si pamatuji, jak jsem se na zoufale nudných hodinách němčiny s učiteli hádala, že Mayovku během výuky číst můžu, protože je od německého autora a tak se to vlastně počítá... A tak když jsem se poprvé dočetla o knize slovenského spisovatele Juraje Červenáka s názvem Chřestýš Callahan, která v sobě spojuje prvky správných westernů ze staré školy s prvky fantasy, bylo naprosto jasné, že ji musím mít a do časů, kdy byli mými nejlepšími přáteli Vinnetou s Old Shatterhandem, se alespoň na pár chvil vrátit. Callahan splnil vše, co jsem od něj očekávala a dokonce přihodil i něco trochu navíc.

Město Baltimore už není takové, jaké bývalo. A stejně tak se změnil i vše ostatní ve chvíli, kdy se lidé rozhodli přestěhovat svá vědomí do virtuálu. Byla to logická volba – virtuál ke svému provozu nepotřebuje ani zdaleka tolik zdrojů jako reálný svět a k tomu lidem jako bonus nabízí mnohem více možností, přičemž i jídlo je tam chutnější a sex zábavnější. Ovšem ne každý kouzlu virtuálního světa propadl a i v tom reálném stále pár lidí zůstává, ať už se jedná o správce serverů, či snad o ty, kterým realita na rozdíl od přelidněného virtuálu zkrátka vyhovuje. Do druhé jmenované skupiny patří i Yanton, majitel agentury pomáhající neúspěšným hráčům počítačových her, a jeden z mála těch, co ve virtuálním světě žádnou postavu nevlastní...

Sborník fantasy a sci-fi povídek Kočas 2013 může, jak už ostatně tvrdí jeho anotace, znamenat pro každého něco jiného. Pro začínající autory představuje šanci, jak o sobě dát leckdy vůbec poprvé vědět, pro zvídavého čtenáře pak příležitost seznámit se s novou generací autorů fantastiky. Jedná se o knihu složenou z povídek, které porotce literární soutěže o Cenu Karla Čapka sice zaujaly, mezi finální práce publikované v antologii Mlok se ale přesto nedostaly. I proto mě letošní sborník plný známých jmen a často i nadprůměrných příběhů, mile překvapil. Rozhodně však není četbou pro každého, povídky totiž kromě účasti v soutěži spojuje neveselá až tíživá atmosféra světů, v nichž se odehrávají...

Gavin Guile je arcimágem, vládcem a teoreticky nejmocnější osobou světa. A jak už to tak v podobných případech bývá, jeho život je plný temných tajemství, leckdy i takových, o kterých neví ani on sám. Co však ví docela jistě, je to, že mu zbývá pouhých pět let života. Oproti tomu Kip je patnáctiletý obézní kluk žijící v malé zapadlé vesničce. Nicka, kterou ani jeho věčně podroušená matka nemá nikterak v lásce. Hlavní náplní jeho života byla doposud hlavně sebelítost a občas i dráždění hadů bosou nohou, což se mu přirozeně zhusta nevyplácí. A když se ti dva za ne zrovna ideálních podmínek potkávají, věřte, že o zábavu a četné problémy je na nějakou dobu bohatě postaráno.

Autorka Hanina Veselá je známá převážně pro příběhy psioničky Magnólie, odehrávající se v jediném ryze českém RPG světě Asterion, ale čtenáři se mohou s prací této rodilé Pražačky a právničky setkat také na stránkách různých povídkových sborníků. První povídka s názvem Fortuno, toč jí vyšla před deseti lety a od té doby publikovala celou řadu povídek i samostatných knih. Jedním z jejích posledních příběhů, který si mohou čtenáři přečíst, je například povídka Tkáč v Knize bolesti, nebo lehce humorný příběh o Magnólii, novela s názvem Studená krev, kterou si mohou čtenáři stáhnout zdarma na Palmknihách. Kromě povídek píše také knižní recenze a reportáže pro portál Sarden.

Knihovny mohou být různé. Třeba i prokleté. A taková prokletá knihovna dovede nadělat spoustu problémů. Díky antologii povídek z dílen známých i méně známých českých autorů s názvem Legendy: Prokleté knihovny se však můžete na většinu ze zapeklitých nebezpečí, jež mohou poblíž nahromaděné síly slov vyvstat, připravit hezky v pohodlí domova třeba i s šálkem horkého nápoje. Kupříkladu zjistíte, že vypůjčené knihy není radno nevracet, protože by ostatní mohl přepadnout stesk a spolu s ním i náhlá touha po pomstě, a kromě jiného také konečně získáte odpověď na otázky, zda se může z knihovníka stát hrdina, nebo kam odchází spálené knihy…

Ve sbírce povídek s příhodným názvem Rej stínů vzpomíná dvacet šest spisovatelů na muže, jenž ovlivnil jejich dospívání i výběr budoucího zaměstnání. Ray Bradbury zemřel v červnu minulého roku, zrovna když do nakladatelství Plus dorazila smlouva na vydání této sbírky. Svou nezapomenutelnou tvorbou ovlivnil řadu životů a v příbězích, jež na jeho počest napsali takoví autoři jako kupříkladu Neil Gaiman, Margaret Atwoodová, Harlan Ellison či David Morrell, je jeho vliv takřka hmatatelný. Předmluvu ke knize s názvem Druhá rodinná sešlost pak napsal Bradbury sám a autory, kteří do knihy svou povídkou přispěli, v ní nazývá svými dětmi...

Michael Bronec, majitel a zároveň i jediný zaměstnanec u nás velmi dobře známého a všemi oblíbeného žánrového nakladatelství Straky na vrbě, se jako jeden z mála nakladatelů věnuje nejen vydávání knih známých autorů, mezi které patří například Robert Fabian nebo ze zahraniční literatury Roger Zelazny, ale snaží se rovněž vyhledávat a vychovávat nové talenty a dát tak příležitost začínajícím autorům. Daří se mu to mimo jiné díky každoročně pořádané soutěži s názvem Žoldnéři fantasie (v minulosti známé jako O železnou rukavici lorda Trollslayera). Jedním z vrcholů těchto snah a práce nakladatelství obecně je nedávno vydaný sborník povídek českých autorů s názvem Legendy: Prokleté knihovny.

Jak už název napovídá, antologie českých a slovenských autorů Kniha bolesti není rozhodně čtením vhodným na dobrou noc, a ti, kteří snad trpí útlocitností, by se ji měli v každém případě vyhnout opravdu velikým obloukem. Sbírku politicky nekorektních a občas i tak trochu nechutných příběhů sestavil Mark E. Pocha a svou temnou stránku v ní poodhalilo celkem jedenáct autorů, mezi něž patří například Jiří W. Procházka, Hanina Veselá, Martin Moudrý, Anna Šochová a spousta dalších známých i méně známých jmen. České čtenáře také potěší, že slovenské povídky jsou zde přeloženy do češtiny. Hlavním tématem, který vás bude na tři sta stranách provázet, je utrpení, ať už to fyzické či psychické...

Daniel Tučka pochází z Brna, ovšem v roce 2001 se za prací přestěhoval do Prahy. S první povídkou, kterou poslal do CKČ v roce 2008, se umístil na druhém místě a stejný úspěch zopakoval i v následujících třech ročnících. Debutový román, městskou fantasy Umrlčí tanec, vydal v roce 2012 v nakladatelství Straky na vrbě. Momentálně pracuje na steampunkovém románu s pracovním názvem Pelyněk. S jeho kratšími pracemi se můžeme setkat rovněž v různých povídkových sbornících (Kočas, Žoldnéři Fantasie, Ježíšku, kup mi plamenomet, Mlok), jen v XB-1 se prozatím neobjevil, což se snad jednou změní. Když zrovna nepíše ani necestuje, věnuje se svému zaměstnání v trikové postprodukci České televize.

Vnitřní záležitosti jsou nadmíru zajímavou sbírkou jedenácti povídek u nás stále ještě nepříliš známé americké spisovatelky Connie Willisové, která v zahraničí sbírá už desítky let jedno prestižní žánrové ocenění za druhým. Nakladatelství Triton se v ní po třech výrazných románech chvályhodně rozhodlo představit Willisovou i milovníkům kratších prací. Soubor sestavil čtenářům časopisu XB-1 dobře známý Martin Šust a nenajde se v ní ani jedna povídka, která by nevyhrála alespoň jednu z trojlístku cen Hugo, Nebula a Locus; naopak je těžké najít takovou, která by z těchto cen obdržela pouze jednu. Kniha je tak reprezentativním průřezem autorčinou tvorbou od roku 1982 až do roku 2007.

Asi jen slepý čtenář XB-1 (co myslíte, existuje vůbec takový?) nezaznamenal vydání steampunkové antologie našeho milovaného šéfredaktora. Takovou událost ovšem nelze oslavit pouhou hrstkou recenzí a článků, budiž tedy všichni zváni ke slavnostnímu křtu. Steampunk party proběhne 24. ledna od 19:30 stylově v parní čističce odpadních vod (Papírenská 6, Praha 6 - Bubeneč). Čeká vás bohatý program (prohlídka zajímavé budovy a nezbytné občerstvení) a vedle editora nebudou jistě chybět také někteří z autorů povídek. Každý z návštěvníků jistě ocení, pokud se dostavíte náležitě steampunkově oděni, ačkoli to přirozeně není podmínkou. Máte-li v sobě kouska lásky pro doby dávno ztracené, pak si nenechtejte akci ujít!